Východní strana

Jeden z nejstarších záběrů z náměstí. Kolem sochy Panny Marie ještě není kovové zábradlí, které nechal zhotovit roku 1909 starosta František Rajecký.

Na snímku tatáž partie domů z pohledu od vody. Břehy byly udržovány pouze proutěnými svazky, patrný je uprostřed snímku výjezd z brodu. Drobné domky zcela u vody sloužily zejména kožešnickým mistrům. Za pozornost stojí rozsáhlé stavení vedle kostela se širokou zahradní zdí a s altánkem. Dům patřil hejtmanu Postavkovi a později mlynáři Franci Mollikovi

Dnes máme s náměstím neodmyslitelně spojen kostel Sv. Bartoloměje, a tento světec je také v názvu náměstí. Nebylo tomu tak vždy. V padesátých letech minulého století se náměstí jmenovalo stalingradské, za první republiky to bylo náměstí Pavla Přenského. Kupodivu ani ten kostel tady nestál odjakživa. Roku 1719, když se městský písař František Antonín Kratochvíle chopil pera a začíná psát zápis do městské gruntovní knihy, na místě kostela stály dva rynkovní domy, jeden patří hluchému bednáři Jakubu Kratochílovi, druhý Vavřinci Schwarcovi. Potomci těchto měšťanů po roce 1733 tyto domy uvolńují pro stavbu kostela. Stavební suť z těchto domů zaznamenali archeologové při průzkumu v roce 2009. Dne 27. 8. 1733 byl položen základní kámen nového kostela za velikého návalu lidu.

Původně se uvažovalo vedle kostela také s výstavbou fary. K tomuto nikdy nedošlo. Fara byla vždy pouze na Předměstí Veselí, nejdříve na č. 18, později ve zrušeném klášteře.

Klempířský mistr Ferdinand Klement

přišel do Veselí roku 1927, a usadil se na Benátkách v domě č. 21. Při stavbě nového mostu v roce 1937 byl dům na Benátkách zbořen a tak se Ferdinand Klement stěhuje na náměstí.

Byl nejen úspěšným řemeslníkem, který vychoval dvanáct tovaryšů, ale byl také zdatným sportovcem, nadšeným sokolem.

Vedle záliby v radiotechnice se aktivně věnoval také fotografování. Pořídil si zajímavou kolekci obrazů malířů J. V. Staňka, V. Vašíčka, K. Supa, L. Ehrenhafta, F. Lejčka, V. Vaculky a dalších.

Ferdinand Klement s manželkou Annou a syny Janem a Miroslavem

Ferdinand Klement byl vynikající odborník, který vyhledával mimořádně náročné zakázky. Na levém obrázku probíhá kompletace zakázky pro Tonet  v  Bystřici pod Hostýnem, přímo na náměstí vedle kostela (1946).  Záběr vpravo z oplechování kupole veselské hvězdárny (1962).

Jedna z nejstarších pohlednic zachytila zleva nejstarší městskou radnici, a zprava poslední městskou radnici, která byla zároveň také Obecní hospodou.

Pokud jsme vstupovali do Města z Předměstí byl dům č. 37/51,  prvním domem za Městskou branou vpravo. Kovář Martin Maršálek byl roku 1735 městským purkmistrem. Přes 150 let patřil dům kovářskému rodu Maršálků. Lze napočítat nejméně 20 kovářů Maršálků ve Městě i na Předměstí. Kovárna patřila k tomuto domu, posledním kovářem zde působícím byl v roce 1928 Josef Kosmík. V roce 1939 byl dům zbořen, a nový dům rozšířil silnici o téměř 5 metrů.

Nákres zobrazuje stav zástavby v místě „staré městské brány“ v březnu 1939. Oranžovou barvou je zachycen původní půdorys domů č. 51 a č. 52, z něhož je patrné značné zúžení v místě brány, stejně jako v uličce Kožešnické. V pravé části nákresu je naznačen starý most, který také nebyl široký.

Situace je vytažena z výkresové dokumentace, ze stavby dvou novostaveb, č. 51, Josefa Kratochvílová *1878, a č. 52, Petr Vorálek *1899, cukrářský obchod. Iniciativa vzešla od zástupce Okresního úřadu v Uh. Hradišti - stavby okresní silnice.