Město

Předměstí

Obsah připravujeme

Městské části

Obsah připravujeme

Rody, řemesla


Spolky, události

Obsah připravujeme

Historiské foto, pohlednice

Stavět ve Veselí nad Moravou není jednoduché

Když jsem kolem přelomu milénia začal více vnímat komunální problematiku, jedním z hořkých poznatků, mimo již popsaného příběhu o ztrátě veselského zámku, byla také skutečnost, že v tomto městě je prakticky neřešitelným problémem zorganizovat pro zájemce z řad občanů vkusnou zástavbu rodinnými domy, v některé ze zdejších, k tomu vhodných lokalit.

Tento nedostatek je také jedním z několika důvodů, proč naše město opouští jeho obyvatelé, bohužel, především mladší. Ti, kteří si chtěli postavit rodinný dům proto směřovali do okolních obcí. Kozojídky, Moravský Písek, Bzenec, to je jen několik příkladů.

Nevím, kdy k tomu přesně došlo a ani jsem po tom nepátral, ale prakticky všechny lokality, se kterými se dalo pro zástavbu rodinnými domy počítat a byly by pro to vhodné, se někdy v devadesátých letech minulého století v územním plánu města změnily z polí, zahrad, sadů a jiné drobné parcelace (tyto názvy figurují v územním plánu) na plochy bydlení v rodinných, případně bytových domech.

Lokalita Za humny, v místní části Zarazice


Těch lokalit není vůbec málo. Počítáno podle katastrálního území, v Zarazicích jsou to lokality "U mlékárny" a "Za humny", v Milokošti žádná, ve Veselí-Předměstí "Horní Vláka", "Třetí hony", "Hutník" a "Nám.24.dubna". Na dalších drobných parcelacích není možné organizovat výstavbu ze strany samosprávy, tedy města, protože pro to nejsou svým uspořádáním a polohou vhodné.

Lokalita Třetí hony (u trati směrem do Kunovic)


U všech ostatních, shora v uvozovkách jmenovaných by to možné bylo, ale nestane se tak proto, že poté, co se z polí, zahrad a drobné parcelace pouhým úředním úkonem (změnou zanesenou v územním plánu) staly stavební pozemky, narostla skokově jejich cena tak, že ten, kdo by je za ni chtěl koupit, provedl by jejich rozdělení na parcely vhodné pro zastavění a zasíťování inženýrskými sítěmi, by, jak se říká, prodělal i kalhoty. Prostě za takových podmínek se do toho nikdo nepustí.

Provedení takové změny v územním plánu je vždy v kompetenci samosprávy, tedy vedení města, jeho úřednického aparátu a v konečné fázi usnesení zastupitelstva.

Byly učiněny pokusy pozemky vykoupit i za cenu blížící se ceně tržní, ale při dotazech, zda by majitelé pozemek neprodali zněly odpovědi "neprodám, jednou se tady bude stavět", nebo "mám vnuky, ti si budou chtít postavit". Přitom to bez úpravy území a zavedení inženýrských sítí nikdy možné nebude. Možná by se dali majitelé pozemků přesvědčit, aby prodali za onu tržní cenu alespoň koridory pro vozovky, chodníky, kanalizaci, vodu a další inženýrské sítě, které by někdo předem a za své vyprojektoval a pak také postavil, ale do takového podniku se nikdo nepustí, protože by za prvé těžce finančně prodělal a taky by někomu ještě více za obecní peníze zhodnotil pozemky.

Město tady kdysi udělalo strategickou chybu, která už bohužel nejde rozumně napravit a proto teď není kde stavět organizovaně a hlavně kultivovaně rodinné domy. To, co se v tomto směru děje v lokalitě Horní Vláka a Třetí hony je chaotická stavební partyzánština vyplývající z výše uvedených skutečností. Na jednu stranu se nelze divit, že se stavebníci pokouší splnit si sen a udělají pro to cokoliv, na druhou stranu se tím zakládá na velký problém pro samosprávu. V těchto lokalitách chybí kompletní inženýrské sítě včetně řádných příjezdových komunikací. Každý si napojení a zásobování médii řeší jak to jen jde, bez jakéhokoliv systému. Jednou však zřejmě bude muset dojít k tomu, že město zde bude muset za značných nákladů zhotovit inženýrské sítě. Nepatří mu zde však ani ty pozemky, na kterých by se daly položit a myslím, že je jejich majitelé neprodají za přijatelnou, tedy spíše symbolickou cenu. Město za své pochybení, které bude chtít alespoň dodatečně napravit krvavě zaplatí. Občan, který tady má postavil dům, bude mít dogmatický argument typu "Proč jste tam povolili stavět, bez inženýrských sítí? Teď se o ně laskavě postarejte". Proti tomu je těžká obrana. Za chyby se prostě platí a bude-li z toho chtít město vyjít pouze s odřenou kůží bude muset pracně hledat kompromis se stavebníky a majiteli pozemků.

Smutné je srovnání původní, vydařené městské zástavby ze sedmdesátých až devadesátých let minulého století řadovými domky, například v ulici Moravní, Javorová, nebo v ulicích Jezerní, Luční a Štěpnická, či Vinohradská v Zarazicích s  novou, městem organizovanou zástavbou na Nám.24.dubna.

Ŕadová zástavba v ulici Jezerní


To je smutným důkazem, jak je možné prohospodařit a zanešvařit prakticky jedinou volnou plochu ve městě nevhodně zvolenou zástavbou. Navíc se zde bohužel nenaplňuje ani původní plán, kterým byla podmíněna funkčnost celého zastavovaného území, totiž   postavit v průčelí prostoru (za parkovištěm) dva domy rodinné, nebo živnostenské a alespoň takto uzavřít celé náměstí a zabránit neutěšenému průhledu na novou, bohužel nevydařenou zástavbu.

Neodpustím si, abych se nezmínil také o systému, jakým se v našem městě prodávají stavební pozemky. Jedná se totiž o kombinaci prodeje práva stavby (institut, který zavedl nový občanský zákoník) a po splnění podmínek,  po pěti letech jeho zrušení a následný prodej celého pozemku. Složitá a neosvědčená procedura, mající původ v nedůvěře prodávajícího, tedy města (a neodpustím si zde nezmínit jejího velkého propagátora místostarostu Koláře), vůči stavebníkům. Ti z Nám.24.dubna by o své anabázi s "právem stavby" mohli vyprávět docela pohnuté příběhy.

Neuzavřená zástavba a neukončený projekt na náměstí 24.dubna


Brzy bude tento způsob aplikován znovu. Již v září tohoto roku se podle podobného schématu budou prodávat pozemky v lokalitě na Hutníku (za posledním bytovým domem, za pohostinstvím Royal). Na nabízených pozemcích chybí veškerá infrastruktura a nachází se na nich zemědělské plodiny.

Plocha mezi žel.tratí a vozovkou, lokalita pro budoucí zástavbu rodinnými domy


Tyto pozemky, původně ve tvaru dlouhých, šikmo probíhajících pruhů (řemenovitě uspořádané pozemky) patřily velkému množství soukromých majitelů. Jejich vypořádání, tedy výkup, případně výměna a přetransformování do podoby stavebních pozemků byl velký a dlouhodobý logistický proces (kdo jej neabsolvoval, nemá ani ponětí o tom, co všechno je nutné pro jeho úspěšné završení absolvovat). Tuto práci, především ze strany Arch.Ondračky je třeba vysoce ocenit. V této lokalitě se mimo pozemky města nachází rovněž 12 stavebních parcel společnosti Promabyt a 4 pozemky soukromých vlastníků. Výstavba má probíhat po etapách, které mají být v návaznosti na prodané, již zmíněné právo stavby následně zasíťovány.

Radnice tak má nyní k dispozici jedinou lokalitu ve městě, na které je "pánem situace" a dá se říct, že by mohla na delší dobu vyřešit poptávku po bydlení v rodinných domech. Tak doufejme, že její výsledek i spokojenost stavebníků bude lepší, nežli tomu bylo na tzv. "Bramboráku".

Pokoušel jsem se na webových stránkách města dohledat v sekci Projekty- Rozvojové plány a projekty  také ten, pro který byly schváleny podmínky prodeje  na posledním, 16.zastupitelstvu, dne 11.června 2018. Jmenuje se "Příprava ploch pro výstavbu rodinných domů - lokalita Hutník". Chtěl jsem na něj pro úplnost v tomto článku přidat odkaz, ale nenašel jsem jej tam.  Možná jsem ale hledal málo důkladně. Každopádně  mám za to, že pokud se tam v září mají prodávat první pozemky, měl být občanům již dávno představen. 


Ve Veselí nad Moravou, 28.června 2018

Autor článku : Vilém Reichsfeld