Trhy

Trhy ve Veselí nad Moravou

Trh přinášel pro každé město hospodářskou prosperitu. První výroční trh, jarmak (z němčiny Jahrmarkt), pro město Veselí udělil dne 13. srpna 1254 Přemysl Otakar II., tento trh se konal první pondělí po Květné neděli. Druhý jarmak městu zajistil roku 1299 král Václav II., třetí trh městu přidělil Jiří z Poděbrad 2. března 1460, za čtvrtý trh město vděčilo roku 1502 králi Vladislavovi. Tyto čtyry výroční trhy se potom každoročně konaly až do poloviny 19. století, kdy k ním roku 1847 přibyl trh konající se po hodech, a od roku 1890 se ve Veselí konalo šest jarmaků. Ve 20. století k nim potom ještě přibyly tři další, takže roku 1922 se Výroční trh konal začátkem ledna, koncem února, v dubnu, červnu, červenci, srpnu, říjnu, listopadu a v prosinci, tedy za rok celkem 9 jarmaků. Výroční trh se konal dva dny, v pondělí to byl dobytčí trh na Předměstí, v úterý tzv. výkladní trh na náměstí, kde byla zastoupena široká paleta různých výrobků pro domácnost i hospodářství, ale také zelinářské produkty, máslo, vejce, drůbež a také vepřový dobytek. Byl činěn tlak z nadřízených orgánů, aby vepřový dobytek byl umístěn mimo stísněný prostor náměstí, město se však snažilo tuto komoditu zde udržet, aby význam trhu neupadl, s každého kusu se totiž platil poplatek. Trhy začínaly v době od dubna do září v 7 hodin, od října do března v 8 hodin ráno vybubnováním obecním bubeníkem. Movitější trhovci přivezli své zboží na vozech, ti chudobnější na trakačích anebo na zádech v koších nebo nůších. Zboží na náměstí vystavovali na dřevěných skládacích stolech, pultech (zvaných štonty), anebo taky jen na zemi. Poplatky z místa a za jednotlivé druhy zboží nebo dobytka byly přesně stanoveny a vykazovaly od konce 19. století do počátku 20. století trvale vzestupnou tendenci. Mimo výroční trhy se konaly také trhy týdenní, odehrávající se na náměstí každé pondělí, pokud na pondělí připadal svátek, trh se posunul na nejbližší všední den.

Na týdenním trhu v listopadu 1922 bylo přihnáno 41 vepřů a 419 selat. Cena selete se pohybovala mezi 80-250,-Kč. Na týdenním trhu v září 1923 bylo přihnáno 40 vepřů a 675 selat, v březnu 1924 přihnáno 92 vepřů a 1104 selat. V prosinci 1938 přihnáno 300 selat, prodáno 250 selat.

Na výročním trhu dne 12. února 1923 bylo přihnáno 366 koní, 42 hříbat, 823 krav, 160 volů, 78 jalovic, 6 býků. Cena krávy 800-5500,-Kč, vůl stál 1000-6000,-Kč. Dne 3.3.1924 bylo přihnáno 450 koňů, 62 hříbat,

938 krav, 127 jalovic, 94 volů a 17 býků. Dne 5.12. 1938 přihnáno 560 krav, prodáno 300 krav, jalovic přihnáno 305 a prodáno 210.           Počet přihnaného dobytka postupně klesal, což souviselo s nárustem počtu obchodníků s dobytkem. Tito chodili po jednotlivých obcích a skupovali dobytek, který potom nakládali do vagónů a posílali do Vídně či Prahy, z čehož město žádný užitek nemělo. Význam trhů postupně ztrácel na svém významu také v souvislosti s nárustem kamenných obchodů ve městech.

Tradiční pondělní trhy

Drobné zboží u kostela sv. Bartoloměje

Trh v 50 letech 20. století (foto Josef Tašl)

K trhům patřili slepý hudebníci, produkující hru na mostě (foto F.M.Lejček)

Slavné dobytčí trhy u Dvora, rok 1925

Trh na náměstí roku 1932

Košíkář František Korbel měl své stabilní místo před hostincem „Bačou“

Cukrářka Alžběta Hlobilová na trhu na náměstí