Novinky

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …
před 2 hodinami, 21.5.2019

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
před 7 dny, 14.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9
před 14 dny, 7.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8
před 21 dny, 30.4.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8


Žijeme ve zvláštní době 2
před 25 dny, 26.4.2019

Žijeme ve zvláštní době 2

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9

Ve Veselí už jsme s touláním téměř skončili a zbývá jenom přejít úsek od zámeckého parku do Zarazic. Po cestě se ale musíme nutně zastavit u dvou důležitých objektů, které pro společenský a hospodářský rozvoj města sehrály důležitou roli. Neleží přímo ve středu města, v době jejich vzniku se nacházely spíše na jeho okraji.

Ničivá síla vzduté vody a povodní si na začátku 20.století vynutila radikální opatření, kterým byla postupná regulace řeky Moravy. Za tímto účelem byla zřízena Zemská regulační správa řeky Moravy, která měla své sídlo v Zemském domě v ulici Tyršova.

V lidovém žargonu mu veselané říkali zkráceně „Na regulaci“, nebo pouze „Regulace“. Zemská regulační správa započala svoji práci v roce 1911. Zda již v tuto dobu budova stála se mně nepodařilo zjistit. Před válkou i během ní byl ředitelem úřadu Ing.Josef Gaďourek, otec významného sociologa Prof.Ivana Gaďourka, držitele ocenění Čestný občan města, který žil v Holandsku a zemřel v roce 2013.

Když počátkem 20.století začalo sokolské hnutí nabírat na síle a jeho členstvo se rozrůstalo, vyvstala ve městě potřeba, postavit si vlastní tělocvičnu. Její základní kámen byl položen 6.června 1924 a za necelý rok, v květnu 1925 již byla otevřena. Mimo cvičení sloužila rovněž jako stánek divadelním ochotníkům a občas také jako sál pro filmové produkce.

Než se však dostaneme do Zarazic, musíme přejít trať úzkokolejné železnice hraběte Chorinského, která křížila okresní silnici do Zarazic (dnešní I/55) pár metrů před úrovní dnešní ulice Lány, aby přešla do areálu parku a po dodnes zachovaném náspu přes most pokračovala kolem zámku až do Moravského Písku. A poté, tak jako dnes ještě železniční trať do Brna – tzv.Vlárskou dráhu. Kolej ke Bzenci se však původně zatáčela již přes dnešní areál Kovosteelu a areál ČSAD k železničnímu přejezdu přes silnici a ulicí Náklí (dnešní název) mířila k nově vybudovanému mostu přes řeku Moravu a dále k Bzenci.

Ne právě kvalitní záběry z provozu úzkokolejné dráhy, zato málo publikované a poetické. Vlevo při přejezdu mostu přes Moravu, vpravo pak drážní těleso v povodní zaplavených lukách směrem k Moravskému Písku.

Dvě z několika mála pohlednic, které jsou ze Zarazic známy vyobrazují nejdůležitější objekty pro Zarazice typické a také důležité. Na obou je zachycena budova místní školy postavená v roce 1894. Původní škola byla v Zarazicích zřízena již v roce 1870 na místě, kde stál později obecní hostinec (viz níže č.p.24) jako škola jednotřídní.

Další stavbou, která je přítomna na obou pohlednicích je objekt mlékárny. Postavilo ji Rolnické mlékařské družstvo pro své členy a jejich potřebu. Mlékárna byla postavena v roce 1901 až na samé hranici zarazického katastru se sousední obcí Znorovy (od r.1925 Vnorovy). Lokalita dodnes nese název U mlékárny, přestože z ní dávno nic nezůstalo. Prosperovala až do roku 1950, kdy přešla pod JZD, její stavební stav se zhoršoval a v šedesátých letech z ní zůstala pouze ruina, která musela být stržena. Byla dobře vidět z trati při jízdě vlakem do Strážnice.

Snímek zarazické školy nahoře vlevo vznikl ještě předtím, než před ní byl vybudován památník obětem 1.světové války. Na jedné z okénkových pohlednic je již památník postaven. Krásně ztvárněnou fasádu školy se bohužel nepodařilo v původním stavu uchovat, pozdější doba přála spíše bezduché jednoduchosti a účelnosti. 

Na vedlejším snímku je zachycena vesnická atmosféra ulice kousek dál za školou, směrem ke Vnorovům.  

Vlevo nahoře : pohlednice zarazické zvonice ze šedesátých let minulého století, s krásným vesnickým koloritem kolem. V té době stála zvonice ještě v zatáčce silnice I/55, která mohla být napřímena teprve po zavezení a stabilizaci skládky komunálního odpadu v místě bývalého slepého ramene zvaného „Zmola“. Tedy tam, kde dnes stojí budova Stival Automotive a areál bývalého autobazaru. Zvonice má krásnou barevnou výzdobu, kterou tvoří plasticky vyvedené slovácké výšivkové motivy.

Na vedlejší fotografii  se shromáždila krojovaná chasa u příležitosti místních hodů.

Na fotografii nahoře vlevo je zcela vzadu vidět druhá větší církevní památka Zarazic, Kaple Panny Marie. Prostá lidová stavba pochází z roku 1877. Je bíle natřena a opatřena modrou podrovnávkou, v jejím  vnitřním prostoru se nachází kamenná kolorovaná plastika Panny Marie z druhé poloviny 18. století.

Dům vpředu po pravé straně je hostinec na čísle 71, původní Panská hospoda. Sloužila svému účelu až do druhé poloviny padesátých let, kdy byla přestavěna na obchod se smíšeným zbožím – foto nahoře vpravo. Dávno tam již není ani ten obchod.

Fotografie vlevo nahoře je pořízena z prohlubně „Zmoly“, mrtvého vyschlého ramene, které zůstalo po základní regulaci řeky Moravy před první světovou válkou. Území se ještě dále svažovalo směrem vlevo, do luk. V šedesátých letech 20.století byla prohlubeň zavážena komunálním odpadem z města i okolí a po jejím zaplnění byl terén rekultivován a využit pro stavbu továrny a napřímení silnice I/55. Zajímavé území stálo za pozornost i známému veselskému malíři a učiteli Josefu „Pepíčkovi“ Kozumplíkovi (obrázek vpravo nahoře).

Pekařství František Brixa č.p.24

Obecní hospoda č.p.22

Na protější straně hlavní silnice (dnes I/55), oproti budově školy se nacházely tři živnostenské podniky. První v pořadí od Veselí to byl obchod koloniál Reich (č.25), který sousedil s pekařstvím Josefa Schránila, které pak od roku 1947 vlastnil a provozoval František Brixa (č.24). Přes další čtyři domy dále směrem ke Vnorovům stojí dům, postavený v roce 1870. Původně v něm byla až do roku 1895  škola. Po stavbě budovy nové školy naproti přes silnici byl dům změněn na obecní hostinec, který byl přestavěn a slouží svému účelu doposud.   


Ve Veselí nad Moravou, 7.května 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld