Novinky

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …
před 3 hodinami, 21.5.2019

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
před 7 dny, 14.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9
před 14 dny, 7.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8
před 21 dny, 30.4.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8


Žijeme ve zvláštní době 2
před 25 dny, 26.4.2019

Žijeme ve zvláštní době 2

Žijeme ve zvláštní době 2

Tak vida, kilo brambor už stojí až 28 Kč. Škoda, že se toho nedožil soudruh Antonín Zápotocký. Ten kdysi, když byl prezidentem prohlásil, že až budou mandarinky stát tolik co brambory, pak bude u nás dobře. To už prý budeme žít v komunismu. Předpoklad pro život v komunismu je tedy podle něj splněn.

Zápotocký se mýlil. Komunismus tady zatím není, doba se nicméně jeví jako velmi zvláštní, nejen srovnáním cen brambor a mandarinek.

Víte, že sušené kuřince jsou dnes dražší, než jejich původci, jejichž maso si tak rádi dopřáváme?

Člověka napadne, co je vlastně druhotným produktem.

Chovají se ta kuřata pro produkci drahých kuřinců, nebo levného masa pochybné kvality? 

Nikdy jsme prý ještě nežili v době, kdy by se lidem dařilo tak dobře, jako dnes. To už neříkal náš bývalý prezident, ale slyšíme to dost často od našich politiků, když si obhajují a pochvalují své politické dílo a dosažené ekonomické mety. Otázkou ovšem je, zda to tak vidí také občané, jestli je ten blahobyt vším a pro všechny. 

Z Bruselu se na nás čím dál častěji hrnou zprávy ne právě příznivé a optimistické, zejména zvážíme-li, co pro nás v důsledku mohou znamenat.

GDPR zasáhlo do životů nás všech. Jako vždy to s výkladem zákona přeháníme a plníme na 110%. U mé ženy v práci už nesmí být na dveřích kanceláře ani jmenné označení jejího osazenstva! Ve škole jsme si jako zákonní zástupci našich ratolestí museli chodit do třídy přebírat zápisové lístky ke vzdělávání na střední škole po jednom, aby se snad rodič dítěte, se kterým to mé sedí v lavici „nedomákl“, že moje dítě bude taky studovat a naopak.

Čekají nás další omezení a regulace. Třeba co se týká držení zbraní, už nejen střelných, ale i nožů (brzy přijde i na šroubováky delší jak 6 centimetrů) a také omezování všeho možného, nově také již u osobních automobilů. Cenzura se opět dostává ke slovu, kontrolovat je třeba vše.

Šéf Evropské komise Juncker loni 4.května otevřel sérii výstav ke 200.výročí narození Karla Marxe. Byl to přece jen velký Evropan a soudruh prezident Zápotocký by s tím taky souhlasil. Kdyby žil, jistě by se potěšil, jakého uznání a zadostiučinění se otci základů komunistického učení dostává od vůdce dnešní Evropy. 

Hle, příští kandidátka na Nobelovu cenu. Mladá aktivistka Greta Thunberg (dnes 16 let) začala svoji dráhu protestem před švédským parlamentem, aby tak upozornila na netečnost politiků vůči klimatickým změnám. Řeč na stejné téma již držela v Evropském parlamentu, také na předlouhé klimatické konferenci v Katovicích a setkala se také s papežem. Myslí to všechno dětsky upřímně a nic prý na jejím vztahu k ekologii nemění ani to, že na prostředním snímku sice Greta konzumuje veganské jídlo, vše ale z plastových obalů, proti kterým bojuje. Ty jistě po upotřebení vytřídí a ve stanici vloží do příslušných kontejnerů. Greta trpí Aspergerovým syndromem. Její recept na vyřešení problémů zní: my mladí už to nehodláme dále akceptovat. Politici přestaňte o tom jen kecat a jednoduše to zařiďte. Geniální nápady přece bývají vždy prosté, zejména, když se řešení nárokuje pouze u těch druhých. 

Feministka a spisovatelka Verena Brunschweiger je na první pohled sympatická Němka, která má evidentně ráda pejsky. Zcela jistě raději než děti. Je jí 38let, studovala filozofii, pracuje jako učitelka na střední škole a řadí se mezi aktivní feministky. Nyní vydala svou druhou knihu, ve které poukazuje na to, že děti způsobují znečištění životního prostředí. "Dítě je nejhorší věc, kterou můžete udělat pro životní prostředí. Každé dítě, které se nenarodilo na tomto světě, zajistí úsporu 50 tun CO2 (oxidu uhličitého) za rok," řekla Brunschweigová v rozhovoru pro deník Kurier.

Brunschweigerová šokovala i tím, že požaduje, aby bezdětným ženám byly vypláceny prémie ve výši 500 tisíc eur (přes 12 milionů korun), informoval německý deník. "Děti mám ráda – zejména mé studenty, ale pokud by žádné nebyly, budu dělat něco jiného, nebo bych měla menší třídu, to by bylo velmi dobré," dodala spisovatelka. Další geniální a jednoduchý návod, jak řešit ekologické problémy. Podle aktivistky Vereny Brunschweiger by tedy vlastně její ekologická kolegyně Greta Thunbergová svým nebytím mohla životnímu prostředí ušetřit zátěž 50 tunami CO2 za rok. Myslíte, že o tom skvělém nápadu Greta Thunberg ví? A pokud ano, nebudou ji teď po nocích pronásledovat nutkavé myšlenky, jak pomoci planetě při řešení klimatických změn? Řešení, jak neprodukovat CO2 je přece jednoduché…

Vymysli si nějakou patologickou zrůdnost a prohlaš ji za alegorii v netradičním, či avantgardním uměleckém pojetí. Naštveš a zhnusíš tím zaručeně většinu lidí, kteří to ještě v té záplavě informací vůbec stačí vnímat a zachovali si doposud vkus a zdravý rozum. Tak nějak bych ze svého pohledu charakterizoval hru "Naše násilí a vaše násilí" chorvatského autora Olivera Frljiče, kterou uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku 26.května 2018. Dva dny předtím stejné divadlo uvedlo neméně kontroverzní hru "Prokletí" jednoho polského autora. Během produkce obou kusů muselo být zamčeno, zřejmě z obavy narušení představení. Přesto se tam dostali členové hnutí Slušní lidé a představení přerušili. 

Ukázky jsou ze hry "Naše násilí a vaše násilí", více údajů je pod odkazem.

Přiznávám, že jsem hru neviděl celou, pouze její ukázky, nejsem pravidelný návštěvník divadla a už vůbec ne divadelní kritik. Nemám žádný zásadní problém s „filmy pro dospělé“, či nahými scénami. To již dnes, nevím zda bohudík, či bohužel není žádné tabu ani pro většinu mladistvých se základními počítačovými znalostmi a nejspíš už to ani nikoho moc nezajímá. 

Mám ale zásadní výhrady proti vykonstruovaným zvrácenostem a obscénnostem, které musí někdo s bujnou fantazií pracně vymýšlet, nebo je skutečně nemocen, podobné myšlenky a scény jej pronásledují trvale a jsou mu vlastní. Vše má mít hranice. A pokud kvůli této hře došlo k takovému pobouření a projevům nesouhlasu, asi je něco hodně špatně. Jsme národ tolerantní a snášenlivý a o to méně chápeme, proč má někdo potřebu vytvářet "díla" plná vykonstruovaného hnusu, která jsou vůči nám naprosto bezdůvodně kritická. 

V jedné z uvedených her je představen, jak jinak než v urážlivé póze také papež Jan Pavel II.

Tohoto papeže jsem kdysi bláhově považoval za příliš konzervativního. Možná i proto, že značná část výkonu jeho papežské funkce proběhla již v době po převratu jak v jeho rodném Polsku, tak i ostatních zemích střední a východní Evropy a svoboda byla tehdy tak opravdová a dokonalá, že euforie z ní zastínila vše. Dnes jsem přesvědčen o tom, že neblahé události, se kterými je Evropa konfrontována zhruba od doby papežova úmrtí v roce 2005 by se za jeho pontifikátu vyvíjely zcela jinak, než jsme toho svědky. O co dnes v Evropě jde, je asi skoro každému jasné a je to krásně řečeno také níže, v odpovědi kurzívou. Tohoto papeže dnes s úctou vzpomínám rovněž proto, že mě silně zaujal poslední odstavec článku v MF dnes, ze kterého cituji (dotazovaným je režisér Otakáro Maria Schmidt), a ve kterém je Jan Pavel II rovněž zmiňován:

„Co byste před hlavními křesťanskými svátky rád lidem vzkázal?

Kardinál Tomáš Špidlík, o němž po Velikonocích jedeme do Říma natočit dokument ke stému výročí narození, otevírá úplně nové nazírání na křesťanský svět nové doby a také kritický pohled na překonané anglosaské vnímání dějin, protože jak známo, dějiny píší mocenští a váleční vítězové. Myslím, že je pravda, co řekl Jan Pavel II. a co tvrdí i náš španělský filmový partner, ředitel Goya Producciones Andrés Garrigó: Evropa by měla dýchat oběma plícemi, východní a západní.

Jsem přesvědčen, že čistý vzduch i vyšší morální moc dneska pocházejí právě z Východu. Všechny slovanské země, které byly pod nátlakem komunismu, mají co učit západní Evropu, která je v období velké krize, protože ztrácí své křesťanské kořeny. Kdežto u nás, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a v zemích, které byly součástí Sovětského svazu, můžeme vidět hodnoty, které přetrvaly. Jak prohlašuje Andrés Garrigó: „Bůh nám chce pomoci. A já věřím, že i my musíme počkat, až Bůh pomůže západní Evropě.“ 

Lépe se to snad ani říci nedá. Myslím, že je to také názor čím dál většího množství lidí, kteří už se nemohou dívat na to co se v Evropě děje, na převracení a znevažování základních hodnot, na ponížené lokajské vzhlížení a servilitu některých našich politiků k "demokratickému Západu", který už dávno není tím, ze kterého jsme si kdysi opravdu mohli brát příklad.

Často si při poslechu hudby na You Tube čtu reakce posluchačů. Někdy jsou to zajímavé myšlenky a úvahy, jindy přirovnání, nebo vzletně vyjádřené nadšení z hudebního prožitku. A neodpustím si, abych při této příležitosti, na závěr článku, někomu možná pro pousmání, jinému pro zamyšlení neuvedl jednu poznámku (přeloženo z angličtiny) u skladby Fairies Wear Boots od Black Sabbath 

„Sedmdesátá léta, sedíme ve sklepě u mých přátel, černé světlo, kadidlo a joint. To byly časy!“

Myslím, že spousta nás, kteří tehdy v této krásné zemi, byť v „reálném socialismu“ žili, s klidným svědomím  potvrdí totéž : "To byly časy!" 

Přes každodenní masáže z médií o tom, jak tady tehdy bylo zle, ale bohužel, také ve smyslu výše zmíněného. Něco totiž tehdy bylo zcela zásadně jinak. Evropa nepřicházela osudově o svoji víru a zdravý rozum.


Ve Veselí nad Moravou, 26.dubna 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld