Novinky

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …
před 3 hodinami, 21.5.2019

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
před 7 dny, 14.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9
před 14 dny, 7.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8
před 21 dny, 30.4.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8


Žijeme ve zvláštní době 2
před 25 dny, 26.4.2019

Žijeme ve zvláštní době 2

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 3

Střed města 1

Nahoře : dům řeznictví Ignáce a Josefa Tašla, později Fr.Šrámek stál pouze přes dva domy od Pohlova domu.

Vpravo : další z mnoha místních řeznictví si mnozí z nás ještě pamatují. Dům patří od roku 1893, kdy byl postaven panem Rudolfem Žádníkem rodině, která řeznictví po léta provozovala. Dnes je v jeho celém přízemí prodejna knih – Knihkupectví na Růžku. Od ní je to jenom skok k Moravě. Její ohyb poté, co překonala splav (o tom je také samostatný článek Písničku zpívá veselský splav ), v místě, kde je šikmý sjezd až k její hladině, se dříve, před regulací řeky naskýtal trochu jiný pohled, než známe dnes.


Na kolorované pohlednici vlevo, která byla použita v roce 1905 je pohled na ostrovní část města s kostelem Sv.Bartoloměje. Terén se sváží k vodě a břeh je porostlý divoce rostoucími topoly.

Fotografie uprostřed zachycuje stav po regulaci. Zásadně se zde změnila i struktura výstavby.

Na pohlednici vpravo je most Svobody, který byl na konci války vyhozen do povětří. Ten stojí vetknut do krátkého úseku kamenných opěrných zdí. Tento most byl postaven v roce 1921 namísto mostu původního s ocelovým nosným systémem, který již brzy po svém zhotovení začal vykazovat vážné závady a musel být stržen. Břehy Moravy jsou svažité a porostlé divoce rostoucími dřevinami.

Dům vlevo (zachycena pouze část) patřil až do roku 1906 Johannu Briefovi, který v něm a rozsáhlé dvorní přístavbě vyráběl ohýbaný nábytek, obdobný, jako firma Thonet. Poté přenesl svoji firmu do Uh.Brodu.

Barevná pohlednice z roku 1903 zabírá celou frontu domů, takže je na ní  vidět celý Briefův dům – má červenou střechu.

Ve vedlejším  domě s ozdobnou fasádou byla po dlouhou dobu provozována lékárna „U bílého Anděla“. Dům vlastnili až do počátku sedmdesátých let manželé Kytlicovi, kteří ji také provozovali. Mnozí veselané ji ještě pamatují, měla originální původní černou interiérovou výbavu. Dům však zchátral a majitelé zemřeli. Lékárna byla zrušena a na jejím místě dnes stojí prodejna elektroniky s hernou pro děti v patře. Dnes je zde v přízemí prodejna elektro.

Benzinová čerpací stanice před domem Antonie Martykánové č.139 (do r.1906 J.Brief - viz nahoře). Původně Bratři Zikmundové akciová společnost Praha. Tato benzínka zůstala v centru nejdéle, asi do poloviny šedesátých let.

Na dobové pohlednici vlevo z roku 1904 je hotel Janík tři roky po výstavbě, s původními dvěma podlažími, na pohlednici vpravo z roku 1941 již s nastaveným třetím podlažím.

Za povšimnutí stojí benzinové čerpadlo firmy Vacuum Oil instalované v roce 1928, které stojí před vraty do budovy. Provozoval jej až do roku 1943 pan Otakar Kozák.

Za povšimnutí stojí rovněž první dům zleva, Modní a krojové zboží Machala. Z jeho bývalé výstavnosti se bohužel nezachovalo nic, dům byl postupem doby zcela přestavěn. 

Na oknech i fasádách přízemí u všech budov (fotografie vpravo nahoře) jsou nalepena písmena „V“, když ve druhé polovině roku 1941 probíhala propagandistická říšská akce Viktoria (angl.“Vítězství“) na důkaz bojových úspěchů vojsk Wehrmachtu. Paradoxem je, že písmeno „V“( čti fau) v němčině není počátečním písmenem slova vítězství označující. Tím je totiž „S“ (Sieg). Ve světě by to asi nikdo nepochopil a tak se Němci chtě nechtě museli podřídit anglickému významu slova i jeho zkratce. Na obálce (uprostřed) ze září 1941 je v levém horním rohu šikmo umístěno řádkové dvojjazyčné razítko k této propagandistické akci.  

Hotel Janík, postavený v roce 1900 Janem Janíkem jako dvoupodlažní se sklepem, byl v roce 1928 jeho zetěm Otakarem Kozákem (říkalo se mu proto někdy také U Kozáků) nadstaven o další patro. Jeho součástí bylo dvorní křídlo, které sloužilo rovněž jako tančírna, po válce přestavěná na kino Svět a zahradní restaurace s typickou atmosférou pod vzrostlými stromy. V hotelu bylo 23 komfortních pokojů se 34 lůžky. V přízemí byla prostorná restaurace s velkou kuchyní. Nádherné zařízení, které se bohužel nezachovalo ve své původní podobě. Své dobré jméno jako solidní restaurače si ale uchoval až téměř do ukončení restauračního provozu po roce 1989. 

Výřez fotografie s obchody Karel Lerche, řeznictví Tomáš Tašl a koloniál Richard Janík v objektu hotelu Záložna. „Živá“fotka s krásnou atmosférou. Vlevo od obchodu Lerche již začíná most přes Moravu.

Vlevo: celkový pohled na stejné budovy s návazností na hotel Záložna.

Uprostřed : v roce 1914 byl poštovní úřad přemístěn do, v tehdejší době největší budovy ve městě (mimo kostel a zámek) která se nacházela uprostřed města, na hlavní třídě. V jejím patře se nacházel hotel Záložna. V této budově byl poštovní a telegrafický úřad provozován až do roku 1934 a poté znovu od roku 1962 až do 21.ledna 1994. 

Vpravo : zaměstnanci poštovního a telegrafního úřadu před budovou (dnes Č.spořitelna). V budově byla umístěna rovněž tehdejší spořitelna. Snímek je pořízen v roce 1929.

Na pohlednici z přelomu 19.a 20.století je zachycen další z veselských ubytovacích zařízení, hotel Přikryl. Jako restaurační a ubytovací zařízení byl předtím znám rovněž jako Hrubá hospoda a poté Zlatý jelen. V roce 1900 si jej propachtoval od jeho majitele hraběte Viktora Chorinského Josef Přikryl. O dva roky později jej pak kupuje.  

Opouštíme střed města a blížíme se po ulici Ostrožská ke kostelu Svatých Andělů strážných. A také až do roku 1967 jediné veselské základní škole v ulici Komenského. To zdůrazňuji, protože pekárna Františka Šišpery bývala častou zastávkou pro její žáky po cestě do školy. Ještě teplý rohlík za třicet, či dalamánek za padesát haléřů bývaly oblíbenou svačinou. Ale daly se koupit i přímo ve škole. Při osvobozování v roce 1945 dům dostal zásah šrapnelem a byl poškozen. A proč je vedle snímku pekárny zcela vpravo fotka, která s ní na první pohled nesouvisí? Starším veselanům se to jistě vybaví. Mezi hotelem Přikryl (před privatizací budova Telekomu) a pekárnou, jejíž služba veřejnosti skončila zbouráním celé řady přízemních domů u silnice byla totiž tajuplná, mírně zakřivená ulička, která nesla přiléhavý název Úzká. Její druhý konec byl vyústěn u hasičské zbrojnice (dnešní pošty), odkud je pořízen i tento záběr.

Ulička byla zčásti lemována vysokými zdmi domů, zídkami zahrad a dřevěnými ploty. Při jejím procházení měl člověk stísněný pocit  a panoval v ní zvláštní klid a ticho.


Ve Veselí nad Moravou, 12.února 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld