V roce 1960 mělo naše město 6 344 obyvatel. O pouhých deset let později, v roce 1970 zde žilo již kolem 12 000 občanů.

Obrovský vývoj, kterým město během té dekády prošlo, byl důsledkem rozhodnutí vlády o výstavbě velkého ocelářského podniku, kterým se staly Jihomoravské  trubkárny a tažírny (JTT).

Toto rozhodnutí mělo pro růst a rozvoj našeho město zcela zásadní význam. S výstavbou závodu bylo započato počátkem roku 1961.

Úzce na ni navazovala také výstavba bytů pro zaměstnance železáren, ale nejen pro ně. Tomu samozřejmě předcházelo územní plánování, protože územní koncepce města byla zastaralá. Netýkala se samozřejmě jen zamýšleného sídliště pro zaměstnance železáren, které dostalo příznačný název Hutník, ale také dalších částí města, kde měly vzniknout nové byty a k nim příslušná infrastruktura, tedy občanské vybavení.

Pro takové účely byla státem zřízena státní projekční organizace Stavoprojekt n.p., založená v roce 1948, která se, přes, z dnešního pohledu direktivní sloučení malých projekčních firem, postupem času stala renomovanou projekční institucí s mnoha odborníky.

Tvorbou nového územního plánu pro naše město byli pověřen pracovník brněnské pobočky Stavoprojektu ing.arch.Jiří Gregorčík a jeho kolektiv..

Největší veselské sídliště Hutník bylo vzhledem k místním omezeným možnostem nové výstavby větších celků umístěno v lokalitě, která byla doposud využívána pouze k zemědělským účelům. Její velkou výhodou však bylo, že se nacházela v poměrné blízkosti středu města, nádraží, nově budovaného zdravotnického zařízení – polikliniky a zejména nově budovaného železářského závodu, jehož personální nároky stavbu sídliště vyvolaly.

Z lokality určené novým územním plánem pro výstavbu nového sídliště, která je v historických podkladech nazývána „Nad Boží muků“ (zřejmě je tou Boží mukou kaplička z přelomu 18.a 19.století  poblíž mateřské školky), a je tvořena tzv. řemenovitými pozemky téměř kolmými k železniční trati, bylo pro zástavbu vyčleněno území o rozloze asi 21 hektarů. 

Pozemky jak pod bytovými domy, tak pod veřejnými prostranstvími a traktorovou stanicí nebyly před před započetím výstavby majetkově vypořádány. Tento neuspokojivý stav se již z velké části podařilo vyřešit, mimo bývalou "traktorku", kde se její nový majitel snaží pozemky vypořádat.

Výstavba sídliště Hutník nebyla první veselskou soustředěnou bytovou výstavbou. Již před ní probíhala výstavba  šesti sídlištních bytových domů na Lánech. V těchto bytových domech  bylo celkem 188 bytů, z toho 76 bytů státních a 112 bytů družstevních. K nim přibyly další tři menší bytové domy, které byly stavěny samostatně, s celkem  36 byty.

Tři fotografie stodol na Hutníku (majitelé zleva Jurásek Josef, Jurásek Bohumil a Rybka Jan) s okolním koloritem a hospodářskými doplňky. Stávaly  při trati, zcela na okraji sídliště. Výstavbě sídliště nikterak nepřekážely a zbourány byly  až kolem roku 2000. Snímek zcela vpravo dokumentuje postupující výstavbu  bytových domů s neodmyslitelnými stavebními kůlnami a sklady.

Pokračování : Sídliště Hutník 2

Veselí nad Moravou, 11.října 2022

Autor článku : Vilém Reichsfeld