Pamětníků ubývá, a jak se říká, sejde z očí sejde z mysli. To se dá říct i o kdysi slavných časech veselských dostihů a jiných koňských závodů.

Ty odvál čas, a na místě, kde se kdysi závodilo, se dnes prohání letecké modely řízené rádiem. Po dostihové dráze nezbylo ani památky.

V roce 1967, tři roky po svém vzniku vybudoval Státní statek Veselí nad Moravou na loukách za městem, vpravo od silnice směr Moravský Písek dostihové závodiště. Oválná dráha měřila kolem 1400 metrů. Uprostřed jeho rovinky směrem k městu stály dvě ocelové tribuny pro diváky a mezi nimi třípodlažní věž pro rozhodčí a časomíru. Na svou dobu a netradiční lokaci dostihů mělo závodiště velice slušné parametry.

Na okruhu se konaly dostihy a závody klusáků. Poprvé se jely dostihy 2. července 1967.

Celoodpolední program prvního dostihu byl zahájen ve 14 hodin. K účasti se přihlásila téměř stovka nejlepších jezdců a koní z celé republiky, zúčastnili se i jezdci z Rakouska.

Nejnapínavějším bodem programu byla Velká cena Veselí nad Moravou, steeple-chase na 3600 metrů, kde bylo 17 těžkých skokových překážek, jako je velký vodní příkop, hlavní tribunní skok s příkopem, francouzský skok, česká lavice, zahrádka, zeď a další.

Státní sázková kancelář na místě přijímala sázky na vítěze a na pořadí. Během odpoledne letadla z letiště v Kunovicích prováděla vyhlídkové lety pro mládež i dospělé.

Všechny dostihy byly dotovány slušnými cenami pro majitele vítězných koní a čestnými odměnami pro vítězné jezdce. Podnik tehdy navštívilo na 8000 diváků s Veselí a okolí, kteří přijížděli autobusy a auty ale také pěšky a bryčkami po "písecké" k závodišti. 

Jezdecký sport zapustil ve Veselí trvalé kořeny. Oddíl měl za sebou již účast na mezinárodních v Olomouci, Bratislavě, Pardubicích, v Praze a dalších třediscích dostihového sportu.

Amatérská jezdkyně Kolátorová, která oddíl nejčastěji reprezentovala, se téměř v každém závodě dobře umístila a získala pro oddíl značné finanční prostředky z vyhraných cen.

Myšlenka, chovat ve Veselí nad Moravou dostihové koně vznikla v roce 1965 a první dostihové koně koupil Statek v roce 1967. Byli to plnokrevníci a tím vznikl základ zdejšího jezdeckého oddílu a dostihové stáje.

Jejím prvním trenérem byl Josef Kolátor, který se stal dostihovým šampiónem již v roce 1944. Byl však především vynikajícím trenérem a výraznou postavou československého turfu (koňských dostihů). Zvítězil ve více jak 100 dostizích na rovinách a překážkách a dokonce i ve 20 dostizích v sulce (sulka je lehký dvoukolý vozík, ve kterém jsou zapřažení klusáci při klusáckých dostizích). Její průměrná hmotnost činí 15 kg).

Jezdec, který měl kvůli své vysoké postavě vždy potíže s váhou, též čtyřikrát startoval ve Velké pardubické. Proslul ovšem především jako trenér, a to zpočátku hlavně v provinciích. Trénoval postupně v Olomouci, Vítkově-Odrách, Veselí n. M. a Motěšicích a svými úspěchy si v tisku vydobyl titul král provincií. Čtyřikrát startoval rovněž na Velké pardubické a díky svým úspěchům si vydobyl titul Král provincií. Zemřel v roce 1978.

Pokračování : Bylo nebylo, ve Veselí se kdysi na koních závodilo 2

Veselí nad Moravou, 11.června 2024

Autor článku : Vilém Reichsfeld