Před časem, v době zavádění vakcinace proti covidu se mluvilo o její organizaci jako o „největší logistické výzvě poválečného vývoje“ .

V té souvislosti se mně vybavil dnes už bohužel  pozapomenutý československý fenomén – spartakiáda. Už jsem na ni po těch desítkách let také zapomněl, ale připomněla se mně znovu, když jsme několikrát projížděli kolem spartakiádního stadionu v Praze na Strahově.

V první řadě si u něj člověk uvědomí, jak mimořádné dílo tady bez ohledu na dobu a ideologii vzniklo. Prostě největší stadion na světě s kapacitou až 250 000 diváků. Pohled na jeho dnešní stav je bohužel smutný. Je sice „rozparcelován“ na více udržovaných fotbalových a tenisových hřišť s příslušenstvím, ale jeho obvodová betonová konstrukce s tribunami chátrá. Sprayeři, vandalové a hlavně zub času se na ní trpce podepisují.

Nikdy jsem necvičil na některé ze spartakiád, které se pravidelně konaly jednou za 5 let až do roku 1985, ale když si dnes pustím záznam těch organizačně neuvěřitelně náročných vystoupení, musím se jen pousmát nad domýšlivostí těch, kteří vyslovují ono „největší logistická výzva poválečného vývoje“.                                                      Pusťte si některý ze záznamů na YouTube, třeba ona známá Poupata, cvičení pro starší žákyně, nebo vystoupení vojáků, (podívejte se na ten neuvěřitelný nástup vojáků na plochu Strahova od 04:35) obě z poslední konané spartakiády v roce 1985. Na  YouTube je jich ale samozřejmě více.

Ta cvičení, která vyvrcholila na Strahově měla samozřejmě svoji obrovskou přípravu v celé široce rozvětvené přípravné organizaci a předcházely jim místní, okresní a oblastní přehlídky třeba až ve dvanácti různých kategoriích.

Autorem hudby pro skladbu Poupata je známý hudebník Michal David. Bývá dnes některými lidmi, zejména těmi, kteří mu nemohou odpustit komerční úspěch napadán jako ten, který to "táhl" s tehdejším režimem a požíval jeho přízně. Podobně, jako třeba Karel Gott. Pro tuto zem bohužel typický komplex vycházející z nepřejícnosti a závisti v duchu přísloví "tady se úspěch neodpouští". A když už jsem vzpomněl tu populární hudbu, musím bohužel konstatovat, že ta naše dnešní nesnese srovnání s tou, která byla vytvořena před rokem 1989 a v médiích ji moc nehrají. A už vůbec nesnese srovnání s dnešní populární hudbou slovenskou, která si svoji úroveň dokázala zachovat.

Pracovitost, píli a um lidí si vždy někdo přivlastní a zneužije pro své ideologické potřeby. Na druhé straně je ovšem nutné podotknout, že tehdejší vedení vytvořilo pro tak organizačně náročnou akci, jakou byla spartakiáda, velmi dobré podmínky.

Když si v této souvislosti odmyslíme všudypřítomné propagandistické hesla a profláknuté tváře přítomných stranických papalášů, byla Spartakiáda zcela jistě také obrazem vysoké společenské a kulturní úrovně lidí naší země a důkazem jejich píle a schopností. A nutno podotknout, že předobrazem Spartakiád byla cvičení a slavné Všesokolské slety, které si stále ještě udržují tradici, ale významem a počtem účastníků se se Spartakiádou nedají srovnat.

Uvádím zde několik reakcí na výše zmíněné záznamy Spartakiáda 1985 :

„Na této spartakiádě byla moje sestra jako Poupata, byla tam i moje máma s bratrem, jen já jsem se tam nedostal s vojáky. Bylo nás moc a ne všichni se tam dostali. Bylo by to krásné se na Strahově setkat. Mělo to smysl. Mám slzy v očích.“

​​​​​​​„Nikdy jsem nebyl komunistou, přesto jsem odcvičil za vojáky spartakiádu v r.1980 a i v r.1985 , myslím, že v té době byla podpora sportu daleko větší, mladí neseděli u PC, případně nebloumali ulicemi s mobilem v ruce, ale sportovali.“

​​​​​​​„Z pohledu rozvoje fyzické zdatnosti to prostě smysl mělo a synchronizace je neuvěřitelná. Jen si člověk musí odmyslet to ideologické pozadí“

Co k tomu říct na závěr? Názor, zda to byla úžasná sportovní a společenská akce, nebo je to z dnešního pohledu jen pozapomenutý relikt  socialismu si jistě udělá každý sám. A také : bylo by možné, dnes ještě něco tak úžasného a velkolepého zorganizovat?

Obrovskou, a bohužel nenapravitelnou chybou bylo jak pro stát, tak dospívající mladé muže zrušení základní vojenské služby koncem roku 2004. Na rčení, že „vojna dělá chlapa“ přece jen něco bude, ale jistě to není škoda jen kvůli tomu.

Hlavní omyl těch, kteří o zrušení lehkovážně rozhodli, spočívá v tom, že svět není lepší než dříve a až bude opravdu potřeba mužů ve zbrani, nebude kam sáhnout. Branná povinnost sice zrušena nebyla, takže muži od 18 do 60 let by museli v případě potřeby rukovat, ale co by tam tak asi byli platní? Proč má povinnou vojenskou službu neutrální Rakousko a Finsko? Své opodstatnění měly jistě i vojenské posádky v mnoha městech, které patřily nejen k jejich koloritu, ale v případě potřeby, například živelných katastrof byly ihned k dispozici pro nasazení a pomoc při jejich zvládání. Nejen jako početná lidská síla, ale také jako odborníci s technikou a prostředky všeho druhu.

Československá lidové armáda mívala kolem 200 000 vojáků a civilních zaměstnců,  z nichž bylo kolem 100 000 branců.

Armáda České republiky  má necelých 27 000 vojáků z povolání, kolem 7 000 občanských zaměstnanců a zhruba 1200 státních zaměstnanců.

Foto zcela vpravo : k činnosti střeleckých klubů Svazarmu patřily rovněž instruktáže a ukázky zbrání a manipulace s nimi. Nebyly to samozřejmě žádné přípravy na válku, ale pouhá tradiční klukovská zvědavost a touha vzít do ruky a potěžkat opravdovou zbraň

Organizace SVAZARM založená v roce 1951 podle sovětského vzoru měla za cíl výchovu civilistů k branným schopnostem a tento úkol plnila na úrovni zájmové činnosti. Atmosféru v ní si z té doby nepamatuji. Zcela jistě v ní při jejich začátcích v časech, kdy končilo politické běsnění stalinismu silně projevovala „vedoucí úloha komunistické strany“ a do její činnosti se implantovala všechna ta ideologická hesla a poučky. Za desítky let činnosti SVAZARMu z toho všeho nezbylo prakticky nic. Snad kromě úlitby ve formě přiblblých nástěnek, které uspokojily politruky, aby byl zajištěn plynulý chod a dobré materiální a finanční pro její činnost. A ta byla opravdu bohatá, a na vysoké odborné a technické úrovni pro všechny zájemce bez ohledu na politický názor. Pro všechny, kteří tak měli možnost rozvíjet své záliby a koníčky v množství nejrůznějších oborů a disciplín, u kterých se dala alespoň přibližně zdůvodnit jejich příslušnost pro cíle a náplň organizace SVAZARM.  

Našly v ní své uplatnění, zábavu i koníčky sportovní střelci, zájemci o sportovní motorové i bezmotorové létání, parašutistickou přípravu, létání balonem, kynologové, radioamatéři, modeláři všeho druhu, zájemci o branné sporty, automobilové a motocyklové sporty.

Ideová náplň během let zcela ztratila sílu, s úšklebkem bylo naplněno to povinné minimum a myslím, že nikomu nevadila ani účast v prvomájovém průvodu, kde se prezentovaly jednotlivé technické a odborné skupiny.

Našlo by se jistě ještě hodně podnětů, které by se daly pozitivně zmínit. Byla to zcela jistě soudržnost a pocit sounáležitosti lidí pracujících ve větších podnicích a továrnách, lidí, kteří (pokud tam zrovna nešéfoval hloupý ředitel) mu byli loajální a kteří měli jistotu trvalého zaměstnání a požívali také výhod, které jim zaměstnání a směšně levné členství v odborové organizaci nabízelo. Podnikové rekreace, zájezdy a vlastní, levná a dobře vybavená rekreační střediska. Týká se to zejména pracovních kategorií, které si dnes o podobných požitcích mohou nechat jenom zdát, protože si na ně jednoduše nevydělají.

Tento seriál článků nemá zcela jistě za cíl vychvalovat socialistické zřízení pod vedením komunistické strany. Podnětem pro něj bylo pátrání odborníků po zmizelých, leckdy cenných artefaktech z doby před rokem 1989, které bohužel pod vlivem jakéhosi pseudomodernismu, který pravidelně přichází po válkách a převratech zavrhuje a nechá napospas zubu času vše, co je spojeno se "starou a překonanou" dobou. Dnes, v duchu ideologických pouček novodobých politických kádrováků také dobou proklínanou a zneuctívanou. Připomenout, že se hluboce mýlí nám musí nestranný diplomatický pozorovatel, který žije v zemi (USA), která požívá dlouhodobé politické stability a vidí vše objektivněji :

"Máme vás dobře zanalyzované. Vypadáte dobře, jste výborní technici, sportovci, máte krásné ženy, měli jste jeden z nejlepších průmyslů  na světě. Z 3500 oborů jste jich provozovali 800, to neměl nikdo. Od výroby knoflíků, skla, porcelánu, piva, zbraní až po jaderné elektrárny. Máte nádhernou zemi, ale máte jeden velký průšvih. Jste všichni proti všem. Nejste schopni se na ničem domluvit,  nemáte disciplínu. Vy se sjednotíte jednou za dvacet let, když vám sem přijedou cizí tanky nebo vyhrajete olympiádu v hokeji. Co se vám však za posledních 30 let podařilo, to se nepodařilo ani minulému režimu.  Úplně vynulovat úspěchy, kterých jste v minulosti dosáhli. Dnes jste pouze skladem a montovnou Evropy."
Na polích místo chleba pěstujete naftu, vaši vodu platíte Francouzům a ruský plyn platíte Němcům. Jak řekl Švejk, to může udělat jen blbec."

​​​​​​​

Veselí nad Moravou, 3.srpna 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld