Médii nedávno proběhly informace o velkém srazu Velorexů v České Třebové. Důvodem bylo připomenutí si 110. výročí narození Františka Stránského, 100. výročí narození Mojmíra Stránského a 70. výročí tragické smrti Františka Stránského, otců tohoto dnes již legendárního vozítka. Protože životy obou byly tak trochu svázány i s naším městem, zveřejňuji dnes starší článek.

Možná je trochu nadsazené tvrdit, že jeho vynálezci, bratři František (20.9.1914 - 25.1.1954) a Mojmír Stránský (28.6.1924 - 13. 6. 2011) jsou Veselani. Jisté ovšem je, že starší z nich, ten který na tom měl zcela zásadní podíl, František, se rodičům v našem městě narodil. Jeho tatínek František (1885 – 1954) byl po několik let strojvedoucím na zdejší, tehdy se rozvíjející železniční stanici, maminka Bohumila (1887 – 1951) vedla malé hospodářství a pečovala o rodinu.

Během  1.světové války se Františkovi  rodiče spolu s ním vrátili do České Třebové, odkud před pár lety odešel zkušený strojvůdce F. Stránský s manželkou do Veselí na zácvik a zavádění provozu do rozvíjejícího se železničního dopravního uzlu v našem městě.

Po návratu do České Třebové, se manželům narodila ještě dcera Jiřina (1918) a syn Mojmír. Jejich nové bydliště a rodný dům pana Mojmíra Stránského se nachází v České Třebové, část Parník, v Husově ulici čp. 34.

Vzniklo několik variant trojkolky podle použitého motoru, podle potřeby ložné plochy a různého stupně zakrytování. Prvotně byla používaná celtovina. Kostra tříkolek byla svařena z trubek a ostatní díly byly součástky z vyráběných a provozovaných motocyklů. Pro sváření se používal vyvíječ acetylénu a kyslíkové lahve, které se ovšem těžko získávaly.

Vozidlo bylo původně bratry Stránskými označováno jako OS-KAR (kára na ose) na 19" kolech. Později ve znárodněném podniku byl vyráběn typ Oskar 16 přejmenovaný dle velikosti kol 16 (v TP již uváděno označení Velorex 16/250) a ještě později bylo vozítko přejmenováno na Velorex typu 16/175 a následně Velorex 16/350 (král kol). První číslo značí rozměr kol, druhé objem motoru.

V tomto prostředí se pracovalo až do roku 1945, kdy si bratři Stránských pronajali krámek s dílnou od p. Šimka naproti pomníku T.G. Masaryka na Parníku. Z tohoto místa již vycházely dokonalé tříkolky, které bylo možné odzkoušet v prostoru za pomníkem, který byl prázdný a dostatečně veliký.  Po zjištění jízdních vlastností a výkonu se hledala možnost sériové výroby. Trojkolky byly dobře hodnoceny pro své dílenské zpracování, ochranu cestujících při nepohodě a schopnost jízdy na dlouhé vzdálenosti. Po navázání kontaktu s družstvem Velorex v roce 1950 bylo rozhodnuto přemístit výrobu do Solnice. Bylo rozhodnuto vyrábět dvě obsahové třídy 250 ccm a 350 ccm. Oba bratři sem také v té době přešli a do Solnice dojížděli. Při jedné takové jízdě dne 23. ledna 1954 však František Stránský na zledovatělé vozovce havaroval. Zraněn, zůstal zaklíněn v mraze ve vozidle po několik hodin a v nemocnici pak za dva dny na následky zranění a prochlazení umírá. Svého tatínka tak přežil pouze o pár dnů.

V roce 1954 již produkovalo 80 zaměstnanců VD Velorex 40 tříkolek měsíčně. Trojkolka byla přednostně prodávána a určena pro invalidy. Výroba postupně rostla a v roce 1959 již závod v Solnici produkoval každý měsíc 120 tříkolek.

Nemá velký smysl pokračovat v popisu výroby, typového vývoje a vylepšování tohoto vozítka. Na internetu k tomu lze nalézt dostatek údajů i obrazového materiálu pro ty, kteří v těchto výjimečných dopravních prostředcích nacházejí zalíbení, či se o ně blíže  zajímají. Bylo vydáno množství drobnějších publikací, kniha a také obsáhlé dílo na úrovni monografie.

Odkazy :

​​​​​​​velorex (archive.org)

František Stránský

Mojmír Stránský – Wikipedie (wikipedia.org)​​​​​​​

Veselí nad Moravou, 13.prosince 2022/13.srpna 2024

Z údajů dostupných na internetu článek sestavil : Vilém Reichsfeld