​Cikánská problematika ve Veselí nad Moravou po 2..světové válce

Změny v postavení Cikánů v Československu po roce 1945 i postup řešení této závažné sociálně politické otázky jsou výsledkem i součástí zásadních změn, jimiž naše společnost procházela a prošla v uplynulých 29 letech. Celé poválečné období rozdělujeme do pěti vývojových etap :

1. Období let 1945 - 1948, kdy cílem řešení je zrovnoprávnění Cikánů s ostatními československými občany

2. Období let 1948 - 1958, kdy cílem je řešení sociálních problémů

3. V letech 1958 - 1965 se řeší problém usazení všech Cikánů, jejich sociální a ekonomické vyrovnání s ostatním obyvatelstvem s cílem úplné asimilace

4. V letech 1965 - 1968 řešení těchto cílů pak systematicky pokračuje

5. V poslední vývojové etapě - a to od roku 1969 - 1970 a dále je cílem řešení společenská integrace /ČSR/ a akulturace Cikánů /SSR/.

V celém životě Cikánů, kteří až do vzniku lidově demokratického Československa v roce 1945 představovali společensky vyděděnou, v diaspoře žijící politicky bezprávnou a diskriminovanou, sociálně-ekonomicky i kulturně nejzaostalejší skupinu obyvatel, došlo v dosavadním průběhu socialistického vývoje k zásadním změnám: zrovnoprávnění Cikánů a organizované úsilí o postupné překonání jejich zaostalosti, sledující jejich organické začlenění do společnosti, do jejího sociálně-ekonomického, společensko-politického a kulturně-společenského života, tj. jejich společenskou integraci. Zrovnoprávněním Cikánů byla uskutečněna zásadní změna v jejich společenském postavení a vytvořen základní společensko-politický předpoklad postupného překonávání jejich historicko-společenské zaostalosti. Zapojováním Cikánů do společenského výrobního procesu se mění jejich sociálně-ekonomické postavení, vlastní sociální zabezpečení i společenská role. Zabezpečováním školního vzdělání cikánské mládeže se omezuje a postupně odstraňuje její negramotnost, která v minulosti charakterizovala cikánskou populaci jako celek. Sociální, kulturní a zdravotní péče naší socialistické společnosti je příčinou zlepšení výživy, bytových podmínek i zdravotního stavu Cikánů. Značný význam pro další vývoj této populace měla likvidace kočovného a nomádského způsobu života. Probíhající sociální přeměny cikánské populace mají zásadní význam pro její roli a delší vývoj v československé socialistické společnosti. K urychlení společenské adaptace Cikánů svou činností ve spolupráci s komisemi a aktivy národnich výborů napomáhají komise rad ONV pro otázky cikánského obyvatelstva, které mají velký podíl na jeho přizpůsobování k plnohodnotnému společenskému životu. Také komise Národního výboru ve Veselí nad Moravou pro otázku cikánského obyvatelstva přispěla mnohým ke zlepšení postavení Cikánů ve městě. 7 z 29 rodin bydlí v bytech první, druhé a třetí kategorie. Bytová problematika je totiž závažnou stránkou řešení cikánské otázky. Zvyšování bytové úrovně Cikánů není však nějakým samostatným problémem, ale je podstatně podmíněno zařazením do pracovního procesu.

Z druhé strany pak bytová otázka zpětně ovlivňuje pracovní aktivitu a úspěchy cikánských občanů. Proto se předpokládá, že bytová situace veselských Cikánů se v blízké budoucnosti zlepší protože v současné době má podánu žádost o byty 6 žadatelů. Jsou totiž případy jako např. u Františka Holomka, Vláky 1070, kde ve dvoupokojovém bytě bydlí prakticky tři rodiny, z toho 9 dospělých a 13 děti. Prvořadým úkolem však zůstává zařazování Cikánů do trvalého pracovního poměru. Ani tato otázka není doposud ve Veselí nad Moravou úspěšně vyřešena. Mnozí občané cikánského původu jsou již řádně zaměstnáni, žijí spořádaným životem a penězi se naučili šetřit. Týká se to především rodiny Ferdinanda Holomka z Hutníku, rodiny Hanákovy, Herákovy a rodiny Štefana Gabčo. Naproti tomu mnozí občané cikánského původu nedocházejí pravidelně do zaměstnání a spoléhají na sociální podpory. Velmi důležitou zůstává v současnosti výchova dětí cikánského původu tedy mladé generace, která může v budoucnu zlepšit vztah k ostatní společnosti. Zde zvláštní úloha připadá školství, jehož posláním je vést boj o cikánské dítě se zaostalostí rodičů. Čím větší počet cikánských dětí bude škola kontrolovat, tím více bude sílit vliv nejen na ně, ale jejich prostřednictvím i na, jejich rodiče. Důležitým úkolem v tomto směru je zabezpečení trvalé docházky všech dětí do školy. Na tomto úseku se dosahuje ve Veselí nad Moravou poměrně velkých úspěchů. ZDŠ Hutník navštěvuje 7 cikánských dětí.

Z nich všechny prospívají, s vyznamenáním však žádné. Adaptace dětí je v třídním kolektivu vcelku dobrá. Avšak závažným nedostatkem je nezájem rodičů o děti, pouze rodiče dětí Vaškových se pravidelně informují o prospěchu a chování dětí na třídních schůzkách SRPŠ. Obdobná situace je i na ZDŠ Komenského, kterou navštěvuje 14 dětí cikánského původu. Tři žáci zde však v minulém školním roce neprospěli. Důvodem neprospěchu je jejích duševní zaostalost, špatné rodinné poměry a nedostačující domácí příprava. Školní docházka je i na této škole vcelku pravidelná s výjimkou dětí Schiebertových. Na této škole je však pět dětí zapojeno do PO a pravidelně se zúčastňují všech akcí pionýrské skupiny. 9 dětí cikánského původu navštěvuje Zvláštní školu ve Veselí nad Moravou, ale ani zde nejsou v adaptaci a docházce žáků podstatné nedostatky. Úroveň Cikánů žijících ve Veselí nad Moravou se tedy postupná zvyšuje. Neustále roste počet smíšených cikánských rodin. Dnes je jich ve městě 14 z celkového počtu 29, tedy téměř polovina. A tak budoucí generace slibují jejich úplné začlenění do normálního života. Úplné vyřešení cikánské otázky si však vyžádá ještě mnoho trpělivé práce. Výsledky řešení cikánské otázky však ukazují, že naše socialistická společnost je schopna v historicky krátkém čase úplně zlikvidovat cikánskou otázku jako společenský problém, o jehož vyřešení se marné pokoušely vládnoucí třídy dřívějších společenských řádů. Konečné vítězství nad staletou cikánskou zaostalostí bude zároveň jedním z projevů síly socialistického řádu, socialistického humanismu a demokracie.

Závěr

Cikánská problematika se v současné době dostává do popředí více, než kdykoli dříve. Jak jsem však již uvedla v úvodu, její úspěšné vyřešení spočívá jak v převýchově samotných Cikánů, tak v převýchově ostatního obyvatelstva. Téma mé diplomové práce mě přivedlo do dvou cikánských rodin. Po těchto návštěvách jsem poznala jak důležitý je přístup k Cikánům zvláště starší generace. Návštěva "bílých" lidí v jejich domě obvykle vzbuzuje nedůvěru, jakmile však poznají, že se člověk nenadřazuje, nepohrdá s nimi, zcela změní své chování. Jak se bude v budoucnu společnost stavět k Cikánům a Cikáni k ní, to vše záleží ne mladé generaci, tedy dětech, které jsou dnes žáky základních devítiletých škol. A právě zde budu mít možnost využít poznatků, získaných při zpracování tématu mé diplomové práce. V hodinách dějepisu se jisté vždy najde příležitost zmínit se též o dějinách Cikánů. Při výkladu starších dějin lze poukázat na jejich původ a dlouhodobou společenskou diskriminaci. V této části učiva bude též možné zmínit se o dějinách Cikánů ve městě. Předpokládám, že hodina dějepisu se při výkladu novějšího učiva stane ještě zajímavější, jestliže přečtu vzpomínku Štěpána Holomka nebo Františka Holomka a tím mohu ukázat, že rasová persekuce dolehla těžce nejen na Židy, ale že i velká část Cikánů zahynula v koncentračních táborech.

Dětem je tedy třeba neustále vysvětlovat, jaké příčiny ještě  donedávna ovlivňovaly způsob života Cikánů. Je třeba také poukazovat na snahy Cikánů, začlenit se v dnešní době do normálního života. A je nutno zdůraznit, že právě podáním pomocné ruky a navázáním přátelských vztahů s nimi mohou odstranit poslední pozůstatky stoleté bariéry mezi Cikány a ostatním obyvatelstvem.

Pro toto pojednání byla z velké části využita diplomová práce paní Mgr.Jitky Lukešové „Cikáni ve Veselí  nad Moravou“, která byla vypracována v rámci jejího studia na Pedagogické fakultě UJEP v Brně v roce 1979. Tato práce je velmi cenná zejména z pohledu faktografického a je historicky zcela vyčerpávající. Je ale samozřejmě rovněž poplatná době ve které vznikala.

​Uplynulo čtyřicet let od zpracování diplomové práce, která tvoří jedinečný základ pro tři díly tohoto článku. Tato diplomová práce obsahuje rovněž seznamy obyvatel cikánského původu s bydlištěm ve Veselí nad Moravou včetně základních dat, hodnocení kvality bydlení a úrovně hygieny. Tyto údaje nejsou součástí tohoto článku, jsou ale cenným statistickým dokumentem, který mimo jiné sděluje, že v době vzniku diplomové práce, tedy v roce 1979 v našem městě žilo 167 občanů cikánského původu. Mnoho z těch starších, kteří od té doby zemřeli, byli slušní a akceptovaní občané, kteří se úspěšně začlenili do společenství ostatních občanů města a vedli k tomu rovněž své potomky. Stalo se tak v důsledku pevně nastolených pravidel a také díky jednoduchému vymáhání jejich dodržování. Ta se bohužel zpřetrhala v důsledku demokratických změn v roce 1989, která mnoho občanů a to jak cikánského původu, tak příslušníků majority pochopila tak, že je snad vše dovoleno. Bohužel, dodnes také neexistuje účinný způsob, jak dodržování základních pravidel vymáhat. Tento problém tedy přetrvává v našem státě prakticky doposud.

Situace ve vzájemném soužití ve Veselí nad Moravou se dá označit přesto jako velmi dobrá a pokud to někde „skřípe“, týká se to pouze malé části nezaměstnané mládeže a mladých rodin, které užívají sociální byty města. Tento problém se však netýká pouze cikánských občanů a souvisí s tím, že sociálně slabší rodiny jsou soustřeďovány a bydlí na jednom místě.

Ale také naopak, mnoho z cikánských občanů našeho města může být příkladem pro jiné občany majoritní společnosti. Jak svým chováním, tak i zaslouženou životní úrovní.

Bylo velmi těžké obstarat obrazovou dokumentaci. Kdo pozorně četl ví, že válku přežilo pouze několik osob cikánského původu. Tito lidé se vrátili zbaveni nejen téměř všech blízkých lidí, ale také všech osobních věcí. Vrátili se do nejistoty, jejich veškerá hmotná minulost a rodinné památky byly navždy ztraceny. 

Náhoda dopomohla tomu, že se podařilo získat fotografie, které více než výstižným způsobem ukazují atmosféru důležitých událostí ze života cikánské pospolitosti v našem městě, alespoň v poválečné době. Musím na tomto místě konstatovat, že mně osobně ty obrázky udělaly velkou radost. I proto, že se mně připomenuly již pozapomenuté tváře lidí, kteří žili dlouhá léta v našem blízkém okolí. 

Ve Veselí nad Moravou, 11.června 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld, za zcela zásadní pomocí diplomové práce "Cikáni ve Veselí nad Moravou" paní Mgr.Jitky Lukešové, které patří můj velký dík.

Za poskytnutí cenných a krásných fotografií patří dík panu Štefanovi Danielovi.