HLEDÁNÍ ZMIZELÉ DOBY - hLAVNÍ TŘÍDa      a její okolí - 1

Náhoda dělá příležitost, a tak se časem se vynoří ze šuplíků a zaprášených krabic nové fotky. Fotky míst, které ti starší sice ještě mají v paměti, ale při pohledu na ty fotky jsou sami překvapeni, jak paměť klame, jak jsou vzpomínky šálivé a na fotkách to vypadá přece jen trochu jinak.

Jak to vypadalo v části našeho města v okolí hlavní ulice před mnoha lety, to má, pokud je to alespoň trochu možné ukázat tento článek, který volně navazuje na předchozích 10 dílů "Hledání zmizelé doby".

Hlavní veselskou třídou je silniční průtah městem, dnešní státní silnice I/55.                                                                    V minulosti, posledních asi sto letech se její název několikrát změnil. Původně nesla jméno "Ostrožská". Jednalo se o úsek od farního Kostela sv. Andělů Strážných, až po konec města (katastru Veselí-Předměstí), tedy až po začátek obce Milokošť.a jeho pozemkového katastru. 

Na oslavu 85.narozenin T.G.Masaryka.byla městským zastupitelstvem na jeho slavnostní schůzi dne 7.března 1935 hlavní veselská ulice, která doposud nesla jméno Ostrožská přejmenována na „ulicí Masarykovu“.

Městská kronika z let 1931 až 1955 při zmíněné události rovněž uvádí, že v témže roce byla „Pomoravská silnice“ v úseku o​​​​​​​d ulice Komenského, až po zámecký park snížena a vydlážděna žulovými kostkami. Okolní objekty, např. farní zeď a rožní dům v Komenského ulici musely být kvůli snížení podezděny. Snížena musela být také Komenského ulice, aby plynule navazovala na Pomoravskou silnici. Tento stav je dobře patrný na pohlednici hlavní ulice (níže vpravo s datem odeslání 22.7.09). Ulice Komenského i rožní dům jsou o 40 - 50 centimetrů výše, než povrch hlavní ulice, jejíž niveleta zůstala zhruba zachována.

V té době již existovala zástavba rodinnými domy v ulici Tyršova a částečně v ulici Fügnerova (před jejich založením nesla lokalita název "Lán")  Zbytek katastru od Sokolovny až po zarazický železniční přejezd nebyl zastavěn vůbec. Z toho se dá odvodit, že název Pomoravská silnice se užíval v úseku od ulice Komenského, až po zmíněný zarazický železniční přejezd. 

Výřez z mapy pozemkového katastru Veselí - Předměstí v úseku od ulice Komenského po železniční přejezd            u Zarazic. O přeložce vedení trati do Brna bylo rozhodnuto Okresní politickou správou v Uherském Hradišti dne 23.8.1927 v rámci přestavby celé stanice Veselí nad Moravou

​​​​​​​V obci Milokošť zůstal zřejmě název „ulice Ostrožská“ zachován, a nese jej doposud. Podobně je tomu i v Zarazicích, kde hlavní ulice nese název „ulice Zarazická“ již z doby předválečné.

Dnešní městské části Milokošť a Zarazice byly tehdy samostatné obce a k městu Veselí nad Moravou byly přičleněny v roce 1950 Milokošť a v roce 1954 Zarazice.

Název ulice Masarykova nesla hlavní veselská ulice kupodivu i během Protektorátu Čechy a Morava, tedy v letech 1939 – 45. Název ulice Masarykova byl na základě usnesení pléna MěNV ze 3.června 1950 změněn na „třídu Rudé armády“. Současně byl změněn dosavadní název „náměstí Přenského“ (dnešního Bartolomějského) na „náměstí Stalingradské“. Další změnu jeho názvu přijalo městské zastupitelstvo v roce 1990. Údajně bylo nejdříve přejmenováno na „Bartolomějské náměstí“ a teprve poté na současný název „náměstí Bartolomějské“. Tento údaj není ověřen.

Záběr z ulice Tyršovy, zřejmě brzy po její zástavbě rodinnými domy. Kamenné silniční obrubníky jsou již položeny, vozovka a chodníky provedeny nejsou

Hezký dokumentační záběr do hlavní veselské ulice, tehdejší Ostrožské z doby před rokem 1910. Stanoviště fotografa  bylo před farním kostelem

Horní polovina ulice Komenského v pohlednicovém záběru kolem roku 1930, pořízeném při provádění cestářských prací  tehdy ještě nedlážděné ulice. Škoda těch krásných fasád domů, z nichž do dneška zůstala v původním stavu pouze jediná. Zato však přímo vzorově zrekonstruovaná

Pohlednice dolní poloviny ulice Komenského z období kolem roku 1910. Bujná vegetace parku, který tehdy nesl název "Špitál" přerůstá až do budoucí vozovky. V budově dnešní radnice býval  klášter, kasárna a rovněž  (zřejmě malá) nemocnice využívaná zřejmě zejména pro léčbu vojáků.

Jediná veselská pohlednice ve dvojitém skládacím formátu (existuje i v barevném provedení) je pořízena z věže kostela a zabírá panoramaticky  úsek hlavní ulice Ostrožské až po střed města.

​​​​​​​Pohlednice z dvacátých let m.s. (vpravo)  na ni kontinuálně navazuje a ukazuje jak se říká v" oživeném" záběru centrum tehdejšího Veselí. K příliš převratným stavebním změnám zde od té doby nedošlo. Čtyři domy byly zvednuty o jedno podlaží. Dva na levé straně ulice ( třetí a čtvrtý od Spořitelny), Hotel Janík byl zvednut o třetí podlaží a dům před ním byl zbourán a postaven znovu se dvěma podlažími.


Pokračování : Hledání zmizelé doby - hlavní třída a její okolí - 2

Veselí nad Moravou, 26.října 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld