O nepovedených stavebních kouscích, které předvádí vedení našeho města, na těchto stránkách občas píšu. Naposledy jsem se o nich zmínil v článku z 10.listopadu 2019

Šlo tam o kameny zmizelých a politováníhodnou záležitost s jednou provždy znehodnocenou mohylou v Parku Petra Bezruče. Opravdu nechci být válečný štváč, a stále vyhledávat nějaké problémy. Ale co čert nechtěl, zase se musím vrátit k těm kamenům zmizelých. Čtyři z nich, které jsou věnovány během holocaustu zavražděným členům rodiny Beerových, jsou také kamenem, či spíše kameny úrazu. V tomto případě doslova a do písmene!

Shodou okolností patří dům, který rodina Beerova až do svého odvlečení do Osvětimi vlastnila, od roku 1999 naší firmě. Jsou v něm různé provozovny služeb, jazyková škola a také malý byt. Frekvence lidí je zde tedy proto velká.

Problém je v naprosto neuváženém umístění kamenů v bezprostřední blízkosti, přímo před vchodem do domu. Možná to někomu na obci konvenovalo svou symetrií, nápad to ale dobrý nebyl. ​​​​​​​

Zapomnělo se na to, že v zimě při námraze budou čtyři kovové hladké plochy umístěné velmi blízko u sebe obrovským rizikem pro lidi vycházející z domu, kteří nic takového nebudou očekávat a předvídat. Mohou na nich uklouznout a pádem dozadu na kamenné stupně vchodu si mohou způsobit těžké zranění, či ještě něco horšího. Nechci sýčkovat, ale nechtěl bych pak být v situaci toho, kdo toto zabudování prosadil.

Docela se mnou hýbe také arogance, se kterou město jedná. To byl problém, zeptat se na názor k umístění kamenů také majitele domu? Toho domu, ke kterému se kameny vztahují? 

Považuji za nutné, vyjádřit se rovněž k samotnému sobotnímu aktu odhalení kamenů zmizelých.

Jeho pozitivem byla krásná hudební produkce mladého houslisty v doprovodu kláves. Obřad zahájil mně neznámý člověk (Post Bellum?), který byl pro takovou příležitost naprosto nevhodně oblečen (světlé kalhoty a ostře červené ponožky). Poté promluvil starosta Kolář, ten byl pro změnu oblečen, jakoby odtud šel na rockový koncert - prostě obecně vyjádřená neúcta.

Nejsem přítelem kladení kamenů zmizelých, vidím v něm mnoho rozporů a považuji je za zbytečné. Pokud se však již někdo rozhodne k takovému aktu přistoupit, měl by naplnit alespoň základní pravidla, která se k tomu vztahují. Na podobných obřadech, které se konaly nedávno ve Vracově, Bzenci a Kyjově se účastnil také rabín, obřady se nekonaly v sobotu (byť zde možná již po ukončení šábesu) a obřady měly také společensky důstojný průběh, což se o zdejším obřadu ve smyslu výše uvedeného říci nedá. Křesťanovi kněze, Židovi rabína, bezvěrci kněz taky neuškodí, pokud to rodina vyloženě neodmítá.

Po ukončení obřadu starosta přítomné pozval na "malé občerstvení", které spočívalo v tom, že před sousedním domem stál stůl, na kterém stály várnice s čajem a svařeným vínem + plastové pohárky. Hotel Rozkvět je přitom hned za rohem, radnice není o moc dále.

Technické provedení i umělecký dojem - bohužel Chucpe !

Ve Veselí nad Moravou, 18.listopadu 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld