Kapitola první : “To už je na pana doktora Chocholouška“

Její název jsem si vypůjčil z diskuze pod článkem o názoru hejtmanů na neschválení nového nouzového stavu v pátek, 11.února 2021. Je to celý a podotýkám, že výstižný komentář ke stávající politické i epidemiologické situaci, která se stále ještě vyvíjí. 

Divím se Babišovi i některým jeho ministrům a obdivuji je současně za to, že to šílené nervové a psychické vypětí a  zatížení vydrží. Ta neustálá jednání vlády (od časných ranních hodin), sněmovny, tiskové konference, mediální výstupy, mezitím cesty do zahraničí a určitě spousta jiných úkolů (až do pozdních nočních hodin). Zajímalo by mě, jestli si Babiš někdy řekne, zda měl toto všechno zapotřebí.

Myslel jsem si už aspoň 10 dnů předem, až do čtvrtka 11.2., že to hlasování o prodloužení nouzového stavu Babiš spojí s vyslovením důvěry své vládě. Propásl možná jedinečnou příležitost.

Myslím, že by se moc pánů poslanců a moudrých okatých poslankyň velice kroutilo, kdyby domysleli, co by to všechno mohlo způsobit. Kdo by byl pověřen vládnutím, konec trvalé kritiky této vlády, co by bylo s volebním zákonem a jak by to zamíchalo s volební kampaní.  No ale nestalo se tak a trápení všech tedy bude pokračovat.

Na závěr onoho projednávání nouzového stavu vystoupil pan lidovecký poslanec Marek Výborný : „Kolegové a kolegyně z poslaneckého klubu ANO, já respektuji, že nepodpoříte usnesení, kterým opozice k něčemu vyzývá vládu. Ale pokud je tu usnesení, které je prosbou veřejnosti k tomu, aby se chovala zodpovědně a ohleduplně, vzkazujete lidem: Chovejte se jako banda v Teplicích,” prohlásil Výborný. 

Nedomyslel už ale to, že opozice vlastně svým odmítnutím nouzového stavu pouze populisticky vyhověla malé části zpovykané veřejnosti, která "už toho má dost“. Ta se přece chce bavit, chodit do hospod, divadel, fitnes center, lyžovat, jezdit na dovolené, možná se i zbavit nošení roušek – prostě demokraticky žít a nenechat se omezovat stupidními opatřeními. To se přece očekává od neprodloužení nouzového stavu, o které se i pan Výborný zasloužil.

Přitom každému musí být jasné, že alfou i omegou roznášení virové infekce je striktní dodržování pravidel, která brání šíření viru, a vše výše uvedené je s tím v protikladu. Pan Výborný se velmi mýlí, když má za to, že lidé budou víc dodržovat opatření, pokud se na tom usnesou pokrytečtí poslanci, kterým nikdo nevěří a kteří pravidla sami porušují.

A ta banda v Teplicích? Jaký je rozdíl mezi ní a pány Kalouskem a šéfem pana Výborného Jurečkou, kteří byli nedávno ilegálně - ten první poobědvat a ten druhý na pivu v nelegálně otevřených restauracích. Jurečka si potom za 10 tisíc věnovaných na charitu koupil v duchu staré pokrytecké tradice odpustek a pan Výborný mu to odpustil a milostivě zapomenul. V duchu parlamentní lidovecké morálky.

Němci, samozřejmě i kvůli tomu, že v Česku konči nouzové opatření zavírají hranice s odůvodněním "My máme všechno zavřené a v Česku začne večírek? Trpělivost došla, říká saský premiér". Co by mu asi odpověděli rušiči nouzového stavu, kdyby to hejtmani nezvrátili?

Není tohle všechno opravdu pro doktora Chocholouška, jak píše ten dikutující? Tohle se přece stává jen jednou, maximálně dvakrát během jedné koronavirové vlny!

Kapitola druhá : Nepřejme si, aby se z koalice stala opozice

Hejtmani ještě před rozhodnutím poslanců přišli s návrhem, jak uvolnění řady opatření ještě zabránit. Informoval o tom pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) po jednání Asociace krajů ČR. Nabídka zní takto: Pokud poslanci nepodpoří prodloužení nouzového stavu (což se stalo), tak jsou hejtmani ochotni jednat během pátku o možnosti, že vládu požádají o vyhlášení nového nouzového stavu – už od pondělí.

Hejtmani a hejtmanky jsou lidé praxe. Vnímají jinak svou zodpovědnost a myslí zřejmě trochu jinak, než od veřejnosti odtržení, politikaření provozující poslanci, a proto jim dochází, co za průšvih se může vyvinout z toho, co ti poslanci právě provedli.

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) si poslanci asi neuvědomují, co způsobili. Chce okamžitě jednat s vládou o řešení situace a za hejtmany se stát mostem mezi koalicí a opozicí. Neodpustil si přitom kritickou poznámku k senátorce Miroslavě Němcové. „Ale my jako hejtmani, a tady nemohu souhlasit s paní kolegyní Němcovou, nemáme ty nástroje, které má vláda díky nouzovému stavu."  To jsou jeho slova ze dne následujícím po neprodloužení nouzového stavu.

Myslel jsem, že si snad toho Martina Kubu nakonec ještě oblíbím. Je to chlap s tahem na branku a pragmatik, který vždy řekne, co si myslí. Jenže on si už den nato bohužel myslí zase něco jiného. Jen blbec nemění názory, říká náš prezident. U opozice zřejmě proběhla vytýkací řízení a co platilo u hejtmanů v pátek neplatí již v sobotu večer. A v neděli už spolu s ostatními hejtmany opět změnil názor, takže nyní chtějí po vládě přece jen stav nouze (s podmínkami, aby to nebylo chápáno jako prohra opozice, která jej zrušila). Odpovědnost ale prý stejně ponese vláda. Jako kdyby tomu bylo někdy jinak.

Původní názor hejtmana Kuby sdílel i ministr a nepolitik Blatný, který má obrovský strach z nekontrolovatelného šíření virové infekce, protože hodně lidí už jistě čeká „zakleknuto v blocích“, aby mohli vystartovat do výše jmenovaných zařízení za nákupy, cechováním, oslavami, kamarády, zkrášlováním hlavy i těla, welnesem a sportem.

A pokud by se naplnilo ono trochu upravené „když Bůh a lidská blbost dopustí, i motyka spustí“ a došlo by na předpověď lékaře Blatného i jiných jeho kolegů, dostalo by se těm, kteří to hlasování prohráli, tedy ANO2011 a ČSSD do rukou mocná zbraň, skoro se chce říct zbraň posledního soudu. Z nynější koalice by se pak stala nová opozice, a z nynější opozice lovná zvěř. Pár měsíců před volbami by to pro ni bylo smrtelné! Za své politikaření a hloupost by si to sice plně zasloužili, ale za to množství těžce nemocných a mrtvých to nestojí.

Kapitola třetí : Krajina ve stínu

Jak se na Slovácku říká, „Pámbu si nás všelijakých našůlal“. Lucii Potůčkové (STAN), starostce obce Mladé Buky na Trutnovsku, které je jedním ze tří izolovaných okresů, ve kterých je situace nejhorší, se toto opatření (uzavření okresů) nelíbí, „protože je to nesystémové opatření, stejně se nebude dodržovat a nebude jej mít kdo vymáhat“. Na stránkách obce sice vyvěsila patřičné vládní nařízení, jako zastupitelka skládala slib : „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejich občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“, svým komentářem pro média však dělá pravý opak, a pouze kydá politickou špínu.

Namísto, aby paní starostka apelovala na lidi, aby si uvědomili, že situace je opravdu vážná a je radno se řídit opatřeními vlády i krajů, nepřímo v televizi lidem sděluje, že je stejně vše marné a opatření jsou zbytečná. Inu to se hned pozná, na kterou stranu kdo patří a nejde mu o podstatu věci, ale o cákání politické špíny. Náramně se to líbilo i Noře Fridrichové, která tu reakci samozřejmě převzala do svého objektivního pořadu "168 hodin". 

Je příznačné, že zpravodajství Česká televize si tendenčně vybírá pouze názory, které ještě víc rozdmýchávají negativní nálady u beztoho již zmatené a rozjitřené veřejnosti, která je rozdělena na ty, co nařízení dodržují a na ty, co je ignorují. ČT to praktikuje přesně podle pravidla „Čím hůře, tím lépe“. Takže vždy dopředu víme, v čí prospěch je ČT nestranná a objektivní. Jiný, třeba opačný názor se ani v tak závažné a ohrožující situaci v zájmu tolik proklamované vyváženosti názorů ČT nepřipouští, natož, aby reportérka položila paní starostce otázku, v čem by tedy to řešení viděla ona.

Paní starostka rovněž zmínila, že ta nařízená opatření nejsou zaštiťována morální autoritou. Tak to by mě opravdu zajímalo, kdo by pro ni tou morální autoritou byl a na koho by dala. V této zemi myslím žádná morální autorita nežije. Možná by to mohl být papež, nebo Dalajláma, aby ji to uspokojilo. A možná taky Frau Merkel, některými lidmi nazývaná Mutti Merkel, přestože žádné vlastní děti nemá. V té se shlíží aktivní předlistopadový komouš a polistopadový kariérista Pavel Telička, který nedávno prohlásil, že s ohledem na to, jak se u nás vyvíjí zdravotní situace, by možná bylo lepši, kdybychom o pomoc požádali Němce. Nikoliv však o pomoc zdravotní, ale celkovou správu naší země.

Myslím, že všichni dobře ví, kdy jsme tady takovou šestiletou německou správu měli, a jak strašlivě jsme to jako národ odnesli. A s námi celá Evropa. Tohle může prohlásit pouze opravdový, věci oddaný a uvědomělý soudruh s ušima odřenýma od bruselské řiti, který bude sloužit a lísat se ke každé moci, která je momentálně po ruce a krmí jej, a naopak zrazovat tu, díky níž se před pár lety dostal do europarlamentu, a která by třeba už mohla být brzo na odchodu. 

A ta "Krajina ve stínu" s tím vším souvisí. Je to nový film, který se zabývá poválečnými událostmi v bývalých Sudetech. Není sporu o tom, že na to, co tam tehdy tehdy po ukončení té výše zmíněné německé správy prováděli "našinci", opravdu nemůžeme být hrdí. Není ale také sporu o tom, že to byl pouze nepatrný odvar toho, co nám předtím provedl národ, ke kterému tak zbožně vzhlíží pan Telička. Mně na tom vadí hlavně skutečnost, že se film s takovou tématikou objevuje právě v době, kdy se podezřele často objevují snahy o revizi dějin tím "správným směrem". A nejen dějin, ale i základních hodnot, které se doposud zdály být neotřesitelné.  

Jako krajina ve stínu by se však dala popsat i situace, ve které se nachází naše země také nyní. ​​​​​​​Zejména díky těm, jimž byla na obou stranách po volbách její správa svěřena.

Veselí nad Moravou, 16.února 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld