Není dost na tom, že svět trápí koronavirus. To by snad ani nebylo to nejhorší, kdyby to s lidmi pohnulo, vzali si z toho ponaučení, přijali to s pokorou a ne se zpupností.  Nemocných je hodně lidí a spousta jich taky umírá. Otázkou je, co všechno se připisuje na vrub koronaviru.

Hodně lidí si myslí, že to, co se děje, zavinila neschopnost civilizované společnosti. Zvykli jsme si na její vymoženosti a každá, i malá ztráta toho komfortu je některými lidmi přijímána s obrovskou nevolí a protesty. Téměř nikdo nechce vzít na vědomí skutečnost, jak lehce můžeme přijít o naše blaho, pohodlí a možná i o víc. Jsou zde stále ještě děje, které člověk se všemi svými vymoženostmi neovládá, ba o nich ani moc neví, a toto je jeden z nich. Smířit se s tím sice není jednoduché, ale nic jiného nám nezbývá. 

Říkat, kde ve světě, či Evropě to který stát zvládá, či nezvládá, už dnes nemá smysl, všichni jsou v tom až po uši. Zřejmě to nemá nic společného s úrovní zdravotnictví, či všeobecnou životní úrovní. Spíše než to, v tom zřejmě hraje roli nějaká člověčí predispozice, možná i příslušnost k té, které lidské rase, či zeměpisné šířce. Je dost zemí, kde je životní úroveň pouhým zlomkem té evropské a ta infekce je tak nesužuje.

Hle, Spojené státy americké. První světová velmoc, maják demokracie a pokroku. Kapacity márničních chladících boxů ve městě New York nestačily pro ukládání zemřelých na koronavirus. 600 mrtvých je proto již po týdny uloženo v chladících vozech a čekají na pohřbení. Způsob, jakým se někteří mrtví (kteří nemají nikoho, kdo by pohřeb zaplatil) pohřbívají, připomíná středověké morové rány. USA dají v roce 2021 na zbrojení 717miliard dolarů.

Vnímat rozumně v této situaci roli médií už není pro jejich běžného uživatele možné. Natolik se různí a vylučují jejich jednotlivé hlášení a zprávy. Role médií v dnešním světě je zásadní, je jejími majiteli zneužívána a působí ve světě značné zlo. Média se stala zástupci a propagátory politických směrů a objektivita ustoupila do pozadí. Podobně, názorově chaoticky to vypadá i s vyjádřeními odborníků z řad epidemiologů a jiných odborných disciplín. Pro laika je tedy zřejmě nejlepší, se těmto informacím vyhýbat v zájmu vlastní duševní hygieny, zachování si zdravého nadhledu a prostého uvažování, které je jako vždy, i v této situaci nejlepším rádcem.

Naši politici zejména z opozice, neopomenuli v intenzívním a divokém parlamentním reji během roku i v jeho závěru tuto situaci zneužívat v zájmu zaujetí co nejlepších pozic před startem nového roku, který bude rokem volebním a vznikne v něm zcela jistě i nová vláda. Tvoří společné kandidátky ve strachu z toho, že bezvýznamnost jich  samotných  už  by  na mandáty v parlamentu nestačila.  Mají  ale o  to větší  ambice  dojít  společně konečně „ k lizu“. Budou-li volby až na podzim, či dříve, dnes neví nikdo a kdoví, co se do té doby ještě přihodí. Nejen politicky, ale třeba také v pokračování té infekce. Jestli se naplní očekávání vkládaná do vakcinace? Kdo to ví a kdo to zaručí. Můžeme jen trpělivě vyčkávat. Je to všechno co se děje pouze náhoda, nebo lidstvo trestá nějaká přírodní, či jiná síla? 

Myslím, že se dnes najde hodně nespokojených a zklamaných lidí, kteří si chod naší společnosti, i světa v širším pohledu představovali za posledních 20 let jinak. Hodně jinak.

Lidem se nelíbí překotné změny a rušení základních hodnot, které až donedávna platily jako nezpochybnitelné a neměnné. Vyvíjely se kontinuálně po staletí a najednou, během pár let přestávají platit a jsou nám vnucovány nové pohledy na dějiny, které se revidují, ale i na základní hodnoty lidstva, pohledy neomarxistické a pseudoliberální.

Co bylo donedávna platné, pevně ukotvené a nikdo by neočekával, že to může být jinak, se v krátkém časovém úseku začíná měnit. Jako na něčí povel se šíří infekce změn, které překvapují nepřipravenou většinovou společnost, a ta jim zatím nedokáže odolávat.  

Evropa je již několik let zasažena terorismem, proti kterému se nedokáže bránit. Dá se mu pouze účinně a rázně předcházet, to ale bohužel evropští státníci bez vůle, slabí a nemohoucí nemohou a možná ani nechtějí. Cizí živel tak dobývá pomalými a trpělivými kroky území Evropy. 

Namísto radikálního řešení terorismu, který je největším nepřítelem civilizace hledají evropští potentáti nepřítele tam, kde nikdy nebyl. Byly za něj určeny především Rusko, ale i Čína. Obě země s velkou kulturní a civilizační historií, obě světové velmoci ve vojenství a Čína již před USA první velmocí hospodářskou. Je to žárlivost Západu na svébytnost a konzervativní stabilitu těchto zemí, Západu, který za podpory sympatizujících médií razících namyšlený názor Západu, že všichni by měli sdílet a převzít jeho pojetí společenského vývoje, demokracie a uplatňování lidských práv, které Rusko a Čínu postavilo do role nepřítele. Role, kterou si ty dvě země rozhodně nezaslouží. 

Sice 450 milionová, ale slaboučká, zbabělá a nemohoucí EU, která má v kalhotech i z rozpínajícího se Turka, poštěkává pokrytecky na tyto dvě velké země, z nichž každá zvlášť by ji dokázala rozmáčknout jako švába, kdykoliv by se jí zachtělo. A to bez ohledu na to, co by tomu řekly USA, které by si kvůli nabubřelým a hloupým evropským vůdcům jistě nezavdali. 

Americký ministr obrany před dvěma lety řekl, že Rusko je jedinou zemí, která může za půl hodiny zničit Ameriku. Ruský prezident k tomu byl na tiskové konferenci požádán o komentář. Na okamžik se odmlčel, pousmál se a řekl: „... rychleji“. Rusko přitom na zbrojení nevydává ano desetinu toho, co USA.

Západ již bohužel nemůže být nikomu vzorem v civilizačních hodnotách, demokracii a lidských právech,

• když média prezidentu Trumpovi svévolně utnou v přímém přenosu projev
• když nevolení komisaři EU mistrují svobodně a demokraticky zvolené představitele států
• když kdejaká menšina má větší práva než majorita a zneužívá toho
• když se zpochybňují volby, a stále slyšíme od různých chytráků, jak lidi špatně volí
• když se porušování lidských práv pokrytecky vidí pouze někde
• když lidé s „nevhodným“ názorem jsou uráženi, ponižováni a postihováni
• když si někdo osobuje vykládat, co je jediný správný názor a co ne, když někdo upírá názor jinému
• když nenávistníci uráží prezidenta a premiéra, kteří byli demokraticky zvoleni pouze proto, že se jim nelíbí
• když někteří bývalí komunisté jsou akceptováni a jiní jsou uráženi a ostrakizováni
• když mistrujeme jiné země, vměšujeme se do jejich záležitostí a pak se idiotsky divíme, že si to nenechají líbit a brání se

Slyšel jsem vtip srovnávající letošní běloruské a americké prezidentské volby, jaký prý, že je mezi nimi rozdíl? "Tři měsíce!" Přesně vystihuje situaci, do které se dostala pokrytecká západní demokracie v čele s USA.

Evropská unie se letos zcela zásadně zpronevěřila svým zásadám o dodržování základních ekonomických pravidel, plnění Maastrichtských kritérií. Aby udržela klid a pojistila si členství katastrofálně a nesplatitelně zadlužených států (Itálie, Španělsko, Francie, Řecko), přijala gigantický úvěr ve výši 750 miliard Euro. Za jeho značnou část si doslova koupí přízeň velkých států unie, když jim značnou část těchto prostředků daruje! V zoufalé snaze udržet unii pohromadě tak porušila své nejzákladnější principy. Kupuje si za astronomické peníze na dluh trochu času, než ji problémy neodvratně znovu doženou. 

„Znovu jsme převzali vládu nad našimi zákony a nad naším osudem. Vzali jsme si zpět kontrolu nad každým písmenkem a každou čárkou naší regulace. Úplně a neomezeně. Britské zákony bude vytvářet výlučně britský parlament,“ řekl v projevu po podepsání dohody Boris Johnson. ​​​​​​​

Celý letošní rok se snažili namyšlení a sebejistí vyjednavači a vedení EU o "potrestání" Velké Británie pokořující smlouvou o následných vztazích s EU. Mělo to být odstrašující potrestání země, která si dovolila vystoupit z Evropské unie, aby tak všechny ostatní její členy přešla chuť následovat ji, dovolit si něco podobného.                        Jsem nadšený, a to je ta obrovská pozitivní zpráva na konci všeobecně smutného roku, že bruselští byrokrati boj těžce prohráli, nakonec se museli pokořit oni a podepsat smlouvu, která značně zní ve prospěch Velké Británie. Skvělá zpráva pro demokracii a také naděje do budoucnosti.

Tak ať v tom roce příštím podobné zprávy převažují.

Veselí nad Moravou, 29.prosince 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld