Město a lidé - Hotely a hospody

Není záměrem tohoto článku, vyjmenovat všechny hostince a hotely, které na území města v jeho dnešní podobě kdy byly. Mnoho z nich už dávno zaniklo a to včetně budov, ve kterých se nacházely. Zejména se to týká území někdejšího Města, tedy území za řekou Moravou. Jedinou výjimkou, kterou zde zmiňuji, je hospoda U Bačů, kterou ještě mnozí z nás pamatují a možná také byli občas jejími hosty. Významnými objekty, jejichž náplní bylo hotelnictví a pohostinství ve Veselí Předměstí, byl hotel Zlatý jelen, později Přikryl a také hotel Záložna. Obě tyto velké budovy po menších, či větších rekonstrukcích a několikeré změně jejich využití, stále slouží. U obou těchto zařízení, a to je také problémem téměř všech zdejších pohostinských zařízení,  prakticky neexistuje fotodokumentace (až na záběry jejich zevnějšku), která by nám alespoň trochu přiblížila jejich interiéry a vybavení). Podrobnou historii některých zdejších pohostinských zařízení popisuje Vladimír Groš v sérii článků "Veselské krčmy, šenky, hospody ...", které zveřejňovaly Veselské listy v roce 2013. 

Tento článek je spíše přehledem pohostinských zařízení, která byla alespoň částečně v provozu po roce 1945, či plní svůj účel (i když v zásadně odlišném charakteru) doposud. Tedy zařízení, která mnozí z nás znají a byli jejich hosty, případně vzpomínají a dobu, kdy v našem městě ještě fungovaly "lidové parlamenty", klasické hospody a restaurace, ve kterých se scházely partičky štamgastů ke karetním hrám, kulečníku nebo jen tak na pokec, řešení světových problémů a probírání chlapských záležitostí. 

Hotel Janík

Největší jak svou velikostí, tak i personálem byl v našem městě hotel Janík. V komplexu s kinem Svět, které se nacházelo ve dvorním traktu, tento podnik svým charakterem značně překročil veselskou maloměstskost a obstál by důstojně i ve městech větších. Starší ročníky si jistě vzpomenou na skomírající pozůstatky  restaurační zahrady, která ještě počátkem 60.let m.s. fungovala. Jak vypadala v době předválečné,  dokládá snímek v dolní řadě vpravo. Vlevo od ní jsou dvě podobně staré pohlednice (z jedné mám pouze výřez), svědčící o velkorysé výzdobě zábavního sálu, který se po válce proměnil v již zmíněné kino Svět.  

​​​​​​​Samotná restaurace byla provozována ve dvou velkých prostorách, přiléhajících k hlavní veselské třídě. První, s výčepem a vchodem do velké kuchyně měl víceméně hospodský charakter, zadní prostor pak spíše charakter restaurační. Jak se u Janíků ve velkém vyvařovalo, dokládá fotografie zcela nahoře vpravo. Kdo má dnes jedenáctičlenný restaurační personál?  Fotku mně půjčil Karel Krejčíř, jehož maminka je na fotce sedící, druhá zprava. Jednu velkou chybu však restaurace u Janíků měla. Toalety nebyly v budově, ale v domku ve dvorním traktu a nedá se o nich říct, že by měly slušnou úroveň. 

hotel Slavia

Postaven a v roce 1932 otevřen jako dvoupodlažní, v roce 1935 pak zvýšen o další podlaží, byl podnik rodiny Všetulů, hotel Slavia. Základní stavební události jsou zachyceny na třech snímcích nahoře. Oproti hotelu Janík, stojícím v samém středu města, stál hotel Slavia hned u nádraží. Tehdy sice ještě původního, se starou  budovou, ale s již fungujícími tratěmi, jak je známe dnes. O dvacet let později přibyla i nová, moderní budova nádraží. 

kdy již hotelové služby .nebyly nabízeny. Pokud si dobře vzpomínám, byly před rokem 1989 v jeho 1.a 2.patře provozovány kanceláře pojišťovny, možná i jiné a po roce 1990 nějakou dobu dokonce diskotéka. Nepamatuji si, že by se v hospodě samotné vařilo. I proto ji nenazývám restaurací. Možná tomu tak bylo i proto, že hned přes ulici byla po restituci známá vývařovna U Andrýsků (viz níže). Někdy v polovině 90.let m.s. byla ukončena pohostinská činnost a v prostorách celého přízemí fungoval bar a přilehlá herna s automaty. I ten byl kolem roku 2015 uzavřen a v malé části hlavního sálu vznikla opět hospůdka. Tentokrát však nebyla přístupná z rohu objektu, ale nově vybouraným vstupem, poblíž sousedního domu. Po pár letech provozu však skončila svoji činnost i ona. Definitivní konec hotelu Slavia nastal poté, co jej kolem roku 2020 developer přestavěl na malometrážní byty, které byly rozprodány soukromým zájemcům o bydlení. 

Hostinec Na lapači

Dvě fotografie hostince Na Lapači, dnes bohužel jediné a poslední klasické hospody ve Veselí. Po dlouho dobu své existence, až do počátku 90.let m.s. hostila její  budova také řeznictví a uzenářství, ať to již bylo za 1.republiky a dob válečných (až do r.1948) v soukromém vlastnictví, či poté  ve vlastnictví státu. Po návratu budovy původním majitelům bylo řeznictví zrušeno. A naopak, v přilehlém dvoře a zahradě byla zřízena příjemná letní restaurační zahrada

Dvě fotografie z interiéru hospody Na Lapači. Jedna pochází z doby první republiky, ta druhá z doby snad nejlepší éry této hospody, kdy byl jejím vrchním rázný a energicky Jožka Hrobař (80.léta m.s.). Pamatuji, jak bylo v hospodě útulno v zimě, když uprostřed  hospodského sálu sálalo teplo z velkých kamen na uhlí, a v hrnci  s vodou se na nich ohřívaly  nerezové ohříváky do piva. Hospodské stoly bývaly obsazeny štamgasty, většinou již důchodového věku, kteří se bavili mariášem, či jen tak klábosili

Hostinec Na tržnici (Špica)              U andrýsků

Hostinec u Bačů

Dům s dlouhou historií. Kdysi patřil obci a bývala v něm radnice. V jedné části ale také prostory, které obec pronajímala jako hostinec. V roce 1933 byl dům obcí prodán a v roce 1946 jej získal pan Otto Bača, jeho posední soukromý majitel. Do hospody se vcházelo z ulice průjezdem, ze kterého  po levé straně vedly  dveře do lokálu s  vysokým klenutým stropem. V  sousedství lokálu, obrácena do dvora  byla menší kuchyně a byt.. Větší polovina, napravo od vjezdu sloužila rovněž pro bydlení. Budova byla podsklepena klenutými sklepy, které zasahovaly až pod samotné náměstí. Mimo skvělého "turečka", či překapávanou kávu , si zde bylo možné objednat také proslulý ""tatarák" s topinkami. Hospoda byla navštěvována zejména štamgasty z okolí, byla ale rovněž první zastávkou fotbalových fandů, kteří se vraceli po zápase zpět do města. Na snímku z roku 1957 vpravo nahoře sedí pánové: zleva Ant. Bártek, G.Pohl, Jirout. Po roce 1989 byla budova zbourána a na jejím místě vyrostla pivnice Budvarka. Ani ta však nefungovala příliš dlouho, změnila majitele a byla přestavěna na plánované kasino, které však nebylo nikdy otevřeno.

Hostinec U grunta

Jak se vlastně jmenoval už přesně nevím, ale říkalo se mu také "Nebíčko". Jeden z jeho posledních, ne-li poslední hostinský byl právě pan Grunt a podle něj dostal jméno. Podle mých vzpomínek a údajů pamětníka, který bydlel v ulici naproti, ukončil tento hostinec svoji činnost a byl uzavřen těsně před rokem 1970. Starý pan Grunt předtím svůj život ukončil vlastní rukou. Hostinec se nacházel na rohu dnešní tř.Masarykova a ulice Karlova, tedy v objektu, kde je dnes RYO a restaurace Perfetto. Po uzavření sloužil objekt jako pneuservis, řekl bych, že až do roku 1990. Žádnou fotku tohoto hostince jsem nikdy neviděl, nikdo se o něm nezmiňuje a i v souvislosti s koncem pana Grunta zůstává tak trochu obestřen záhadou, jak to vlastně tehdy bylo. Asi ještě žije vnučka pana Grunta Jana, ročník 1952, ale do Veselí už zřejmě nejezdí. Možná by se u ní našla také nějaká fotka této hospody.

Veselí nad Moravou, 25.července 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld