Ostrožský splav

Většina z nás projde či projede několikrát týdně kolem, aniž by něco tušila o zajímavé minulosti a pravděpodobně neveselé budoucnosti tohoto místa. Přečtěte si proto prosím následující řádky. Seznamte se s trochu přehlíženou a opomíjenou dominantou města, o kterou by Ostroh mohl snadno přijít.

Císařský povinný otisk, 1827

Uherský Ostroh na leteckém snímku z roku 1920 -archiv Jana Lekeše. Za povšimnutí stojí tehdejší konfigurace řeky, která obtékala celé tehdejší město

Ostrožský splav patří několik set let k panoramatu města, které odedávna žilo v těsném spojení s řekou Moravou. Splav (dnešním technickým jazykem pevný srubokamenný jez) patří k dominantám Ostrohu stejně, jako obloukový most, železná lávka nebo Baťův kanál se zvedacím mostkem. Své k tomu s citem, ale důrazně řekli místní malíři, které okouzlil pohled na splav a siluety kostela, zámku a střechy přilehlých domů. Obrazy malířů Bezděka, Pšurného a Hudečka dokládají malebnost tohoto místa a inspirují ke srovnání s o trochu slavnějším panoramatem hradčanským.

František Bezděk, 1934

J. Pšurný, 1999    Z.Hudeček, 2017

Už víc jak sto let se o zachycení romantického kouzla splavu snaží desítky fotografů. Pohled na ostrožský splav a město nad ním je tématem dlouhé řady pohlednic. A taky plakátů a turistických vizitek a propagačních materiálů o pozoruhodnostech kraje. Vedle malířů a fotografů splav láká i další romantiky. Zamilované dvojice, rybáře, ornitology, návštěvníky města, svatebčany, turisty projíždějící po nedaleké cyklisté stezce nebo Baťově kanále. Přitahuje i národopisné soubory každoročně topící pod splavem svoje morany nebo dobrovolné i profesionální hasiče, kteří se tady cvičí v záchranářských dovednostech. Malebný pohled na splav si z nedalekých laviček denně užívají místní senioři. Předchůdce dnešního betonového splavu byl dřevěný. Nacházel se na stejném místě a ve stejně neobvyklém postavení vůči toku řeky jako dnešní splav. Ten totiž nevede nejkratším směrem kolmo přes řeku, ale je postavený šikmo k jejímu toku. I proto je dlouhý 62 a nejenom pouhých 40 metrů, jak činí šířka Moravy těsně nad splavem. Neobvyklou pozici splavu zachycují i historické mapy, z nichž nejstarší pochází z roku 1727. Důvod této nezvyklé pozice byl čistě praktický a souvisel s využitím splavu. Ten nadržoval vodu v řece, hnal ji do mlýnského náhonu a poháněl tak nedaleký panský mlýn. Ústí mlýnského náhonu se nacházelo na pravém břehu těsně nad splavem, jak je zřejmé z historických map a několika starých fotografií.

Tři dokumentačně výstižné fotopohlednice z doby před rokem 1945 zachycující ostrožský splav o jeho okolí. Na snímku vpravo je zachyceno opevňování břehů při budování Baťova kanálu, ústícího do řeky pár desítek metrů pod splavem

První písemná zmínka o panském mlýně v Ostrohu je z roku 1592. Je proto velmi pravděpodobné, že počátky splavu sahají nejméně do 16. století, kdy ostrožské panství patřilo pánům z Kunovic (1509-1622). Další vlastníci ostrožského panství, Lichtenštejnové pak ostrožský splav užívali ke svému prospěchu a po dalších více jak 300 let ho pravděpodobně jen udržovali a vylepšovali. Ostrožský splav leží na 133,3 kilometru řeky Moravy (podle technicko-provozní dokumentace správce toku jde o kilometr 145,65), jen pár desítek metrů po proudu od železné lávky. Dnešní splav tvoří dřevěné piloty s kamennou výplní a betonová šikmá přelivná deska. Práh splavu má výšku jednoho metru a vytváří vzdutí hladiny ve výšce dosahující téměř 172 metrů nad mořem. Minimální hladina vody pod splavem se pohybuje kolem 170,5 m.n.m. Na Moravě je ostrožský splav jedním z mála pevných splavů, které se nacházejí v intravilánu obce. Výjimečnost tohoto pozoruhodného vodního díla, historické památky a vizuálně nezaměnitelného prvku panoramatu Uherského Ostrohu podtrhuje i to, že leží jen pár metrů za hranicí zdejší městské památkové zóny.

V květnu 2016 udělil Městský úřad Uherské Hradiště firmě Povodí Moravy stavební povolení k „odstranění stávajícího pevného jezu“ (rozuměj splavu) a výstavbě pohyblivého klapkového jezu s „nadzemní strojovnou na pravobřežním pilíři jezu“. Platnost povolení byla od té doby prodloužena. „Strojovna nového klapkového jezu bude mít půdorys 4,2 x 2,8 metru“ a bude ovládat pohyblivý jez s hradicí ocelovou klapkou. Těleso klapky je navrženo „jako celonerezový svařenec duté konstrukce s návodní obšívkou nesenou svislými žebry“.

Další informace týkající se města Uherský Ostroh a ostrožského splavu z pohledu turisty najdete zde.

Zveřejněno : 7.května 2024

Autor článku : Petr Machalík s přispěním paní Věry Hendrychové