Napsala mně pár řádků Jarka, ještě se k tomu jejímu mailu vrátím. Jarka je spolužačka ze základky na „Komendě“, kam docházela ze Zarazic.  Občas se potkáme ve městě, nebo v obchodě.

Potkávám vůbec rád spolužáky ze základní školy, nejen ze stejné třídy, ale i celého našeho silného ročníku, který měl až do konce školy třídy A, B, C, D a všechny měly po třiceti a více žácích. Už nás ze třídy D víc než deset ubylo, z učitelů už žije jediná paní učitelka Míčková. Ale potkávám rád i holky a kluky, které si pamatuji ze základní školy také z vyšších a nižších ročníků. Tak asi jeden až dva ročníky nahoru a totéž dolů. K těm vyšším, jsme měli dokonce jakousi úctu, byli to v naších očích prostě zkušení mazáci. Patří to ke vzpomínkám na dobu mládí.

Pořád se ještě díky dcerám s tou školní problematikou setkávám, ale vůbec se mně nelíbí vztahy, které dnes ve třídách a školách panují. Tedy aspoň podle toho, co mám možnost se o tom dovědět. Ve filmech se občas vidí rozdělení spolužáků podle sociálních kritérií, což je opravdu mimořádně hnusné, ale doba tomu přeje. My, lepší lidi a „socky“, co si nemůžou nic dovolit. Tak toto naštěstí neznám, ale dnešní školáci si najdou jiná kritéria, podle kterých se spolu „baví“, nebo „nebaví“, jak oni to kastování nazývají. Je mně z toho smutno, protože to svědčí o stavu a (ne)vyspělosti společnosti a pohledu na hodnotu lidského bytí. Slova solidarita, sounáležitost a hlavně kamarádství upadla do zapomnění. 

Jsou ještě hnusnější kritéria diskriminace než to sociální, a to rasové a náboženské. O tom občas čteme ve zprávách z ciziny, z míst kde už převládl ve školách živel s vírou, kterou on sám považuje jiným za nadřazenou. To tady zatím nemáme a doufejme, že ani mít nebudeme.

Rok 2016, po padesáti letech ukončení základní školy. Letos jsme o pět let starší, ale zda se sejdeme, neví nikdo

Nevím, jestli se dnešní mládež ještě setkává na srazech základky při půlkulatých a kulatých výročích. Neexistuje už ani web spoluzaci.cz, který zastřešoval server seznam.cz. Byl to kdysi bezvadný nápad jej zřídit. Dali se tam po létech dohledat spolužáci i různé jiné informace ze škol. Spolužáci, ale i jiné podobné weby, třeba ten středoškolský ve Zlíně, který zastřešoval množství oborů padly bohužel za oběť GDPR začátkem září 2018. Všechno je hned smutnější, pouze díky nesmyslnému nařízení, bez kterého jsme žili  veseleji a svobodněji.

Tož tolik k těm spolužákům, kteří kdysi byli po rodině a přátelích dalším důležitým a potřebným prvkem, protože obohacovali společenský život a patřili k důležitým vzpomínkám. Rčení "škola základ života" není jen název filmu a netýká se pouze vzdělání.

A teď k tomu psaní od Jarky :

„O dění ve Veselí jsem se vždycky zajímala, mé názory jsou však trochu jiné, než ty radnice. Ale mám radost, že se konečně staví rodinné domy za Hutníkem. I když já bych nejdříve postavila další 3 činžáky u silnice za školou a teprve pak za nimi rodinné domy. Ne všichni mladí na ně mají, pronájmy jsou drahé a většinou jim na to doplácí sociálka.....
Chybí tady malometrážní byty 1+ 1, 2 + k.k. s výtahy pro seniory , jako jsem například já. Jsem po operaci kolene / po úraze/ a jak se belhat do 2. patra bez výtahu?? Hledám byt s výtahem, ale marně.
K Veselskému rybníku, či rozhledně na Radošově je fajn procházka, ale chybí tam stánek s občerstvením a posezením, průlezky pro děti. Chtělo by to opravit silnici a chodníky přes Železárny, je to ostuda vedení města! Mohla by tam být i cyklostezka a bezpečnější, než kolem hlavní silnice. A měly by se  využít stávající budovy, a ne stále zabírat kvalitní ornou půdu!! To dokáže každý..."

Snímek nahoře vlevo byl nedávno otištěn v Hodonínském deníku. Je to pohled na novou zástavbu rodinných domků na sídlišti Hutník od školy směrem k trati, hned za bytovým domem. Podle architektonické studie v této lokalitě mohou být střechy domků jak šikmé, tak také rovné. Nevím jak to její autor myslel, ale mám za to, že postavit v zástavbě, kde jsou hezké přízemní domky se šikmou střechou o patro vyšší "parník s komínem" není zrovna podařený nápad. Pro naše město bohužel další příklad tak typického "veselského brutalismu" a nevkusu. Jeho projevy najdete v různých podobách na náměstí Míru, na náměstí 24.dubna a naposledy pak v nově rekonstruované ulici Na Drahách. Ke stavebním záměrům se v rámci stavebního řízení vyjadřuje komise Komise majetku, výstavby a investic a také Komise pro urbanismus a územní plánování​​​​​​​, které mají hlas doporučující. Poté je  teprve závazně schvaluje rada města. Toto vyjádření slouží jako stanovisko města pro potřeby stavebního úřadu, kde stavebník žádá o stavební povolení. Možná jsou ale takové věci jako ten "parník" pod rozlišovací schopnost všech zmíněných orgánů města. Město má zřízenu také funkci městského architekta, ten je ovšem trvale ve střetu zájmů, protože současně provádí pro město zakázky, které by měl ze své pozice kontrolovat. Je i autorem té zmíněné studie. Jak to potom může fungovat? Je to kočkopes, stejně jako právníci města dosazení  v kontrolním výboru. Někdo si ale zřejmě myslí, jak na to vyzrál, když takové poměry připustil.

Jarce dávám ve většině věcí za pravdu. Tři činžáky by před ty rodinné domy asi nevešly, v tomto tedy pravdu nemá. Už je tam nakonec rozestavěno, takže to stejně nejde, ale pro ty malometrážní byty s nižším standardem, zato však cenově dostupnější by se jistě dalo na Hutníku najít místo jinde. Město tam vhodné pozemky vlastní. Nejsem si zcela jistý, zda kontroverzní a předražená koupě tržnice a její následná zástavba nadstandardními bytovými domy byla tím správným úkolem pro samosprávu a zda radnice neměla upřít svoji pozornost raději na výstavbu cenově příznivějších bytů. Takových o kterých se zmiňuje spolužačka Jarka. 

Komunikace přes železárny je sice rovná a krásně široká, ale povrch má zoufalý. Beton je vydrolený a jízda po ní je nepříjemná. Z původního propagovaného záměru města, kterému mohl věřit jen snílek neznalý situace, totiž využít ji jako součást „malého obchvatu“, kdy by se musela upravit ještě návazná komunikace přes Zarazice (za tratí) a vybudovat přejezd přes železniční trať do Strážnice asi nebude nic. Občanský výbor Zarazice je totiž zásadně proti tomuto záměru a pochybuji, že vedení města má "koule" na  prosazení toho nápadu a nevezme názor  Zarazičanů  v potaz. Příští rok jsou komunální volby a navíc na to tak brzy nebudou potřebné finance, protože město je vysoce zadlužené. Dokonce dluží úplně nejvíc ve své historii, kolem 220 milionů korun, což se blíží jeho celoročnímu finančnímu obratu! Kolem 9 milionů korun ročně stojí radnici pouze nákladný provoz odboru kanceláře starosty.

Původně jsem Jarce rozmlouval ten nápad se stánkem s občerstvením někde u cyklostezky, ale také současně poblíž Veselského rybníka (který ale vlastní sousední Kozojídky). Proto, že je to asi spíš záměr pro podnikání.

Když mně ale Jarka argumentovala příklady, že jinde, kde má obec zájem na vylepšení služeb pro turistický ruch to funguje, dal jsem jí za pravdu. Nakonec by se na to daly využít peníze z participativního rozpočtu, který město nedávno nově zřídilo. Je to jenom nápad, který by mělo v první řadě rozvíjet a podpořit město, pokud to myslí s podporou cestovního ruchu vážně a všímá si názorů a přání občanů města.

Veselí nad Moravou, 26.ledna 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld