73. výročí osvobození města Veselí nad Moravou

S přicházejícím jarem roku 1945 se k našemu městu blížila válečná fronta, ale také optimismus a víra, že po dlouhých šesti letech končí nejstrašnější válka v dějinách lidstva. Tehdy ale, vzhledem k cenzuře a nedostatku informací nikdo netušil, jak hrůzná byla ve svých důsledcích pro celý svět, zejména však pro Evropu. V Československu, které bylo zřejmě válečnými škodami jednou z nejméně postižených zemí v Evropě, spěla na jaře roku 1945 tato válka jako v poslední, doposud ještě neosvobozené zemi Evropy ke svému konci.

Naše město, rozlohou, průmyslem i počtem obyvatel nikterak důležité, představovalo pro německé velení strategický bod zejména jako významná železniční i silniční křižovatka.

Tomu odpovídala i intenzita bojů mezi německou armádou a jednotkami 1.rumunské armády generála Vasile Atanasiu, začleněnými do II. ukrajinského frontu Rudé armády pod velením maršála Rodiona Malinovského.

Po dobu asi jednoho týdne bylo město vystaveno ostřelování a lokálním bojům mezi německou armádou a osvobozeneckými jednotkami. Město během bojů utrpělo poměrně citelné materiální ztráty, když dělostřeleckým a minometným ostřelováním bylo zničeno, či těžce poškozeno několik rodinných domů, veřejných budov a místní infrastruktura. Toto dílo zkázy bylo korunováno při ústupu německých vojsk z města zničením všech mostů,  které byly vyhozeny do povětří.

Během osvobozování našeho města zahynulo 6 místních občanů a 16 jich bylo raněno.

Na straně osvoboditelů padlo 17 rumunských vojáků, okupující německá armáda ztratila 68 mužů.

Za dalších 15 dnů, 9.května 1945 skočila v rozkvetlé Praze válka i pro celou naši zemi poté, kdy 8.května 1945 byla v Berlíně podepsána všeobecná kapitulace německých vojsk.

Vítězi v této strašné válce se stala Rudá armáda tehdejšího Sovětského svazu a Spojenecká vojska USA, Velké Británie, Francie, Kanady, Austrálie a dalších zemí.

Počet obětí II. světové války se dodnes nepodařilo přesněji vyčíslit, odhaduje se ale, že jich bylo až 60 milionů. Největší počet obětí z toho připadá na národy tehdejšího Sovětského svazu, který se za cenu 27 milionů lidských životů rozhodujícím způsobem zasadil o porážku fašistického Německa. 

Společné hroby padlých rumunských vojáků jsou na městských hřbitovech ve Veselí nad Moravou a v Zarazicích. V Parku Petra Bezruče se nachází pamětní obelisk věnovaný padlému příslušníku Rudé armády seržantu Chusajnovovi. Padlí němečtí vojáci byli pohřbeni do společného hrobu bez označení.

Na tomto místě je jistě patřičné vzpomenout i padlé legionáře a vojáky v zahraničních armádách z I. i II. světové války. Důstojnou upomínku na ně tvoří kamenná mohyla nacházející se rovněž v Parku Petra Bezruče,  památníky poblíž budov škol v Zarazicích a Milokošti a velký památník v centru městského hřbitova ve Veselí nad Moravou. Na několika budovách ve městě se rovněž nachází pamětní desky věnované konkrétním obětem nacistické hrůzovlády, na židovském hřbitově pak pomník obětem holokaustu.

Pozastavme se na okamžik ve svých všedních starostech u příležitosti tohoto výročí. Vzpomeňme a uctěme alespoň symbolicky obětí těch, kteří před třiasedmdesáti lety naše město  osvobodili a daleko od svých domovů a blízkých položili své životy. Vzpomeňme také na ty, kteří byli z jakýchkoliv důvodů během této hrůzné války zavražděni, nebo padli za naši svobodu v zahraničních armádách.

Od konce II. světové války uplynulo 73 let. Nikdo po jejím konci, vzhledem k danému stavu vědy a rozvoje techniky nemohl vědět, že je to poslední světová válka, která ještě může mít vítěze, byť za cenu tak strašlivých lidských obětí.

Ve Veselí nad Moravou, 23.dubna 2018

Autor článku: Vilém Reichsfeld