Aktéři : Donald Trump, Ursula von der Leyen a Vladimír Putin
Občas se dočtu, že se světem se děje něco velkého, ba dokonce historického. Že se uspořádání dnešního světa mění, a nové uspořádání bude jiné. Takové, ve kterém starý, kdysi dobrý Západ, tedy hlavně Evropa upadne do bezvýznamnosti. Zbudou jí snad jen ta krásná města, kde už nebudou pány Evropané a díky tomu skončí i ty Pride pochody a oslavy, které už jejich noví správci nedovolí. Tedy pokud nebude hůře.
Když jsem se dočetl, na co Ursula von der Leyen o přestávce golfového turnaje ve Skotsku skočila Donaldu Trumpovi, nechtěl jsem tomu uvěřit.
Orbán to komentoval slovy, že Trump si ji dal ke snídani, v našich končinách by se asi řeklo, že Trump si Ursulu namazal na chleba. A to je asi nejvýstižnější rčení.
Předtím ukazovala EU ramena a odhodlanost se tvrdě bránit a Maroš Ševčovič, slavný skoro jako Jozef Sikela byl kvůli clům několikrát v USA, skončilo to však obřím fiaskem, na které ekonomicky doplatíme všichni.
Trump si jde tvrdě za svým, MAGA je jeho krédo a dělá všechno pro to, aby Amerika byla opět „velká“. Čímž myslí hlavně její hospodářské a ekonomické povznesení.
Jeho kejkle se cly a drsný politický nátlak na partnery nemají jiný důvod než MAGA.
Můžeme se mu (bezmocně) vysmívat, divit se, co to dělá za hlouposti a proklínat jej, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat. Nakonec evropští politici srazí paty, odsouhlasí Trumpovi všechny šílenosti, které jsou jim předloženy a ještě mu zatleskají. Trump je jako had, který uhrane svou kořist.
Ti, kteří jsou za zvolení Trumpa rádi, mu přesto stále fandí, protože všechno to, co dělá, sliboval už před volbami, takže to mohl každý očekávat a tak to přece má být. A kdo je hloupý, nebo slabý, ať mu uhýbá a nebrání se jeho požadavkům.
Problém tedy není u něj, ale u těch, se kterými jedná tak, jak jedná, a jejich slabosti a nebojím se říct, že i ubohosti.
Ta spočívá v tom, že dokud se vážně o nic nejedná, mají plné huby krásných slov a odhodlání, ale když dojde na věc, jednoduše se před Trumpem a nejen před ním podělají.
Plané tlachy, vydávání nejrůznějších proklamací a poučování jiných, třeba o lidských právech a hodnotách (o kterých však nic bližšího není známo), ba dokonce i vyhrožování (třeba jak můžeme zatočit s agresívním Ruskem), to umí EU skvěle.
Bohužel, to všechno je jen dávno profláknutá póza a proto ji už nikdo nebere vážně. EU pomalu končí reputačně, hospodářsky i ekonomicky. Svou vlastní vinou. Bohužel pro nás.
„Aká sviňa, taký kvik, aký rezník, taký šmik“ – praví se v jedné hoňácké písni. Na sílu a vážnost EU to po debaklu jednání Leyenové s Trumpem přeneseně sedne, jak prdel na hrnec.
Ve světě jsou ale i jiní, skuteční a velcí hráči, na které to sice Trump zkouší se cly také, ti jej ale rychle vyvedou z omylu. Mám na mysli třeba Čínu, ale i další asijské země.
A pak je tady Rusko. To bůhvíproč zatím cly ani sankcemi ze strany USA postiženo nebylo. Zdá se, že teď se k tomu schyluje. Obrovská dovozní cla údajně dopadnou na ty, kteří od Ruska odebírají ropu a plyn. Asi aby si Rusko uvědomilo, kdo tady šéfuje, kdo je šerifem. Nepochybuji o tom, že to dopadne stejně, jako s Čínou a Trumpovi sklapne.
Válka na Ukrajině neskončila ani za 24hodin ani za 100 dní po Trumpově nástupu do funkce. Bude to tehdy, až Ukrajina splní podmínky, které si Rusko pro ukončení bojů a uzavření míru stanovilo.
Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.
Svět nikdy nefunguje jen podle vztahu Jestřáb kontra Hrdlička. Pokud nafoukaný a sebejistý jestřáb narazí na medvěda, dopadne souboj trochu jinak.
Veselí nad Moravou, 5.srpna 2025
Autor článku : Vilém Reichsfeld