Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 1

Část první - Milokošť

Nejvíce ceněné mezi sběrateli starých pohlednic a fotografií jsou takové, které dokumentují zmizelé, nebo přestavěné části měst, hledaná jsou rovněž nádraží, pokud možno i s mašinkou, či vlakem a další přidanou hodnotou je skutečnost, že pohlednice, nebo fotka zachycuje také lidi a zvířata. Říká se jim proto „živé“ pohlednice. Takové pohlednice mají své velké kouzlo, protože z nich dýchá atmosféra starých, dobrých, dávno zašlých časů. Doby, kdy nikdo nikam nespěchal a lidé na nich vypadají důstojně a spokojeně. Byl by samozřejmě omyl, myslet si, že tehdejší doba byla idylická tak, jak ji možná z dnešního pohledu vnímáme na těch obrázcích. Byla pouze jiná. Lidé měli určitě také starosti, ale jiného druhu a řekl bych, že i podstatnější, než máme dnes my.

Pokusil jsem se takové pohlednice a fotografie týkající se našeho města vybrat a složit z nich sestavu dokumentující atmosféru starých časů v našem městě. Bude zveřejněna v osmi částech.

Její časové vymezení je asi 40let, od přelomu předminulého a minulého století, zhruba do konce třicátých let století dvacátého. Je to právě ta doba, která je již bohatá na fotografické i faktografické doklady jak v archívech, tak soukromých rukou, doba, ve které se vše překotně rozvíjelo a modernizovalo, staré mizelo a nové nastupovalo.

Naše malé město tehdy teprve nabývalo na průmyslové a dopravní důležitosti a pomalu měnilo svůj převážně zemědělský charakter rozvojem živností, průmyslu a dopravy na charakter industriální.

Dnešní městské části Milokošť a Zarazice byly tehdy samostatné obce a k městu Veselí nad Moravou byly přičleněny v roce 1950 Milokošť a v roce 1954 Zarazice. Přesto je do procházky po městě zahrnuji a právě v Milokošti ji začínám.

Náves obce Milokošť kolem roku 1910 v pohledu od Veselí směrem ke zvonici. V pozadí za zvonicí je vidět dům, který sloužil donedávna jaho hostinec U stovky, na snímku níže. Dnes je bohužel zavřen, stejně jako obchod. Tato část obce doznávala až do ničivých povodní v červenci roku 1997 pouze malých proměn. Neměla kanalizaci, pouze příkop, kterým tekly splašky. Již zmíněná „blahoslavená“ povodeň změnila tuto část obce rychle a radikálně. Byl po ní postaven kanalizační sběrač „B“ a zřícené domy převážně z vepřovic byly nahrazeny domy novými. Dnes je z ulice „V Dědině“, jak se jmenuje, výstavná a klidná ulice, přes kterou vede regionální cyklostezka.

Další dvě z mála pohlednic, které se vztahují k Milokošti pochází rovněž z let 1910-15. Pohlednice vlevo nahoře zachycuje již zmíněný obecní hostinec v koloritu doby (kolem 1910). Na pravé horní pohlednici je v její dolní části rovněž záběr návsí, vlevo nahoře pak pokračování této ulice (dnes Sekule) směrem k Uherskému Ostrohu. Úplně vlevo v tomto záběru je zachycena část koloniálu U Lužů, který je v celkovém záběru na pohlednici níže. Na pravém horním záběru je zachycena dobová atmosféra hlavní ulice (dnes I/55 - Ostrožská),auta tehdy ještě moc nejezdila. V pozadí bývalá místní škola postavená v roce 1895.

Na pohlednici nazvané Pozdrav z Milokoště (vlevo nahoře) je Lužův obchod s jeho majitelem a zákazníky.  Záběr z roku 1913 (vpravo nahoře) dokumentuje Milokošťskou obecní radnici a její ctihodný výbor.

Kdo ze starších veselanů si nepamatuje dům stojící u Svodnice zvaný „Mlýnek“, kde končila cesta domáciho, povětšinou švestkového kvasu před jeho vypálením na domácí destilát, většinou slivovici? Dva snímky nahoře dokumentují jeho podobu ve dvacátých létech minulého století, kdy býval válcovým mlýnem. Na snímku vlevo byl jeho majitelem Jiří Dvořák, vpravo pak Josef Kohoutek


Ve Veselí nad Moravou, 29.ledna 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld