Cikáni, nebo Romové?

​​"Cikán/-ka - příslušník jedné z národností indického původu, rozptýlených po celém světě a zčásti podnes žijících potulným způsobem života " (Slovník spisovné češtiny)

Pojem „Romové“ zavedený organizací Mezinárodní romský sjezd v roce 1971 je obvykle užíván souhrnně a nerespektuje existenci jiných skupin cikánského národa, jako jsou Sinti, Manušové, Cale/Kalé, Romanichalové viz Wikipedie .

Z praktického hlediska jsou důležité pro použití pojmu Cikán, nebo Rom dvě zásadní skutečnosti. Tou první je historická faktografie použití, tedy skutečnost, že až do zavedení pojmu „Rom“ v roce 1971 se v písemném i ústním vyjádření používalo pouze označení „Cikán“ a je nemyslitelné, a také prakticky nemožné to dnes z jakýchkoliv důvodů měnit. Toto označení je obsaženo v knihách, odborných pracích, hudebních i uměleckých dílech. Druhým hlediskem je pak přání zástupců tohoto etnika, jak mají být v historických souvislostech, zejména v písemném projevu zmiňováni. Z jejich vyjádření většinou zní, že je jim to lhostejné a s pojmem „Cikán“ nemají žádný problém. Z výše uvedených důvodů proto v článku používám výhradně historické a etnologické označení „Cikán“.

Přemlouvání občanů cikánského původu, aby se označovali jako „Romové“ považuji za pokrytectví lidí bojujících za „dobro“ a novodobý nešvar, známý jako  tzv. politická korektnost. Ta je příkladně představena ve stati „Rom versus cikán“, včetně názorů v diskuzi pod ní.

Pro každého člověka by mělo být nepodstatné, jakého náboženství, rasy, národnosti, či barvy pleti je jeho spoluobčan. Pokud vůbec má někdo právo hodnotit jiného člověka, měly by pro to být kritérii především jeho charakterové vlastnosti a i to bývá pouze pohledem subjektivním.

První Cikáni ve Veselí nad Moravou

Historicky se město Veselí (Wessely) dělilo na části Veselí - Město a Předměstí. Protože na Předměstí bylo víc místa pro nové domy, přibývalo tu také více obyvatel. Pro malou rozlohu Města začali se řemeslnici usazovat na Předměstí Byli to především bednáři, hrnčíři a koláři. Trvalý příklon k řemeslům jako jedinému zdroji obživy však nebyl na Předměstí dlouho možný. Ještě počátkem 19. století mohla být jen nepatrná menšina řemeslníků ze své profese živa, proto hlavním zaměstnáním obyvatel na Předměstí dlouho zůstávalo zemědělství, zatímco ve Městě se postupně zemědělství omezovalo.  Do tohoto období, tedy do konce 18. a počátku 19. století spadají první zmínky o veselských Cikánech. Nejstarší obsáhlejší údaje o Cikánech ve Veselí lze čerpat z archivních záznamů z let 1785 - 1854.

Podle těchto záznamů se ve městě Veselí narodilo 16 osob a zemřely tady tři osoby cikánského původu. Tito veselští Cikáni měli převážně příjmení Holomek. Dále se zde v tomto období objevuje příjmení Malík a jen v jednom případě příjmení Daniel. Tento stav vyjádřený v procentech představuje tedy 50 % Holomků, 43,75 % Malíků a pouhých 6,25 % Danielů. První matriční záznam se týká Františky Holomkové, dcery Bartoloměje a Anny Holomkových, narozené 17. 2. 1789. Byla katolického vyznání, číslo domu není uvedené.

Na přelomu 18.a 19.století žili Cikáni ve Veselí v několika málo rodinách, většinou v konkubinátech. Matriční záznamy dokládají pro toto období existenci rodiny Jana Holomka a jeho ženy Anny, kterým se tu 10. 12. 1826 narodila dcera Johanna a 30. 7. 1828 dcera Barbora. Dále pak matriční záznamy dokládají existenci rodiny Martina Malíka a jeho ženy Anny, dcery Martina Holomka, kováře, kterým se 14. 5. 1794 narodila dcera Johanna a 23. 8. 1796 syn Bartoloměj. Další doloženou rodinou byla rodina Matyáše Malíka, kováře a jeho ženy Viktorie, dcery Martina Malíka, kováře, kterým se 4. 12. 1793 narodila dcera Barbora a 7. 8. 1795 syn Bartoloměj. Některé děti se přitom rodily nebo umíraly svobodným matkám, např. Johana Holomková, narozená 8. 10. 1826 na poli byla dcerou svobodné matky Margarety, dcery Tomáše Holomka. V matričních záznamech se dokládá: otec - neznámý. Způsob života veselských Cikánů v této nejstarší době nelze s úplnou jistotou klasifikovat.

Matriční záznamy o místě narození nebo úmrtí obyvatel cikánského původu ve Veselí zůstávají velmi často nevyplněny. U Kateřiny Holomkové, narozené 28. 10. 1808 je jako místo narození uvedeno na Předměstí, u již výše uvedeni Johany Holomkové je místo narození uvedeno "na poli". Naproti tomu u Holomkové Barbory je u místa narození číslo domu 97, u Bartoloměje Malíka, narozeného 23. 8. 1796 je uvedeno číslo domu 151. Tyto údaje tedy dovolují předpokládat, že rodiny Cikánů byly ve Veselí polousedlé. Z matričních záznamů lze také předpokládat, že provozovali řemeslnické kočovnictví a postupně se potom začali usazovat. Například Martin Malík kovář a Matyáš Malík.

Cikány ve Veselí můžeme  tedy na přelomu feudalismu a kapitalismu řadit mezi polokočovné a polousedlé obyvatelstvo. Přechod k usedlému způsobu života však nastal pravděpodobně teprve ve 2. polovině 19. století, což napovídají výsledky pravidelných rakousko-uherských sčítání lidu. Sčítací archy ze sčítání lidu z roku 1880 pro Veselí v okresním archívu v Uherském Hradišti chybí. O deset let později, v roce 1890 bylo ve Veselí napočítáno jen 10 Cikánů. Všichni příslušeli do obce, narodili se tu však jen tři: Pavel Holomek, /nar. 10. 7. 1816/, jeho žena Anežka /nar. 1852/ a Františka Danielová /nar. 1867/. Místo narození je u těchto tří uvedeno jako Veselí-Předměstí. U dalších 5 Cikánů je rodiště uvedeno v Uherském Ostrohu, tedy v obci sousedící s Veselím.   U Marie Holomkové /nar. 4. 2. 1845/, ženy Pavla Holomka je rodiště v Kněždubě, u Václava Daniela /nar. 18. 9. 1860/ je rodištěm Louka.

U žádného z těchto veselských Cikánů není uvedeno číslo domu, což pravděpodobně znamená, že bydleli ve stanech, chatrčích, či jiných primitivních příbytcích. S největší pravděpodobností však ještě vedli kočovný život. V tomto sčítání lidu se již poprvé objevuje označení povolání některých veselských Cikánů. U Pavla Holomka je za "přesné označení oboru povolání hlavního" uvedeno kovářství, v němž měl postavení jako kovář, u Anežky Holomkové je uvedeno "při dvoru" a postavení v povolání jako dělnice. Rovněž u Jiřího Holomka /nar. 1860/ je v označení oboru povolání hlavního uvedeno kovářství, postavení v tomto povolání má však jako pomocník. Stejně tak je tomu u Václava Daniela /nar. 1860/.

Ve všech ostatních případech zůstala tato rubrika nevyplněna. Sčítací archy ze sčítání lidu z roku 1900 pro Veselí nad Moravou (nový název města od 1883) v okresním archívu v Uherském Hradišti nejsou dochovány. Z tohoto roku se dochovaly pouze sčítací archy pro Veselí nad Moravou - Města a to č.p. 1 - 300, ostatní sčítací archy chybí, nelze si tedy za toto desetiletí udělat přesnou představu o Cikánech ve Veselí nad Moravou. V roce 1810 bylo ve Veselí napočteno 35 Cikánů. Podle tohoto sčítání lidu byli veselští Cikáni příslušníky 6 rodin. U dvou rodin není trvalá přítomnost ve Veselí uvedena. Rodina Jiřího Holomka byla trvale přítomna od roku 1891, rodina Tomáše Holomka od roku 1910, rodina Bernarda Holomka od roku 1909 a rodina Františka Holomka od roku 1910. Z uvedených 6 cikánských rodin se pouze v jedné narodily všechny děti ve Veselí nad Moravou. Byly to děti kováře Jiřího Holomka -19- a sice Antonín /nar. 9. 5. 1893/, Alžběta /nar. 5.9.1896, Sofie/nar. 6. 10. 1897/, Františka /nar. 5. 9. 1909/ a Martin /nar. 17. 4. 1903/

Ve zbývajících rodinách se děti narodily vždy v jiném rodišti. V některých rodinách se jedno nebo dvě děti narodily ve Veselí nad Moravou, ostatní v jiné obci. Platí to o rodinách kováře Václava Daniela /nar. 28. 9. 1860/ na Předměstí Veselí a jeho ženy Františky /nar. 9. 5. 1861/ ve St. Městě u Uh. Hradiště, jejichž dcery Ursula /nar. 5. 1. 1896/ a Marie /nar. 17. 4. 1902/ se narodily na Předměstí ve Veselí nad Moravou, u syna Antonína /nar. 9. 5. 1893/ a dcery Vlasty /nar. 5. 5. 1897/ rodiště není dokonce uvedeno a u dcery Aděly /nar. 7. 11. 1892/ je rodištěm Uherské Hradiště. Dále to platí o rodině kováře Jana Holomka /nar. v Kyjově 3. 7. 1871/ a jeho ženě Magdaléně /nar. 3. 10. 1874/ ve Skalce - Kyjově, jejichž žádné dítě se nenarodilo ve Veselí nad Moravou. Dcera Rosálie /nar. 1894/ se narodila v Domaníně, Julie /nar. 1892/ ve Stříbrnicích u Kyjova, Helena /nar. 1896/ v Boršicích, Marie /nar. 1899/ v Derflích a Jana /nar. 1902/ v Blatnici. Žádné z dětí Tomáše Holomka /nar. 20. 12. 1869 ve Bzenci/ a jeho ženy Marie /nar. 1. 9. 1865 ve St. Městě se nenarodilo rovněž ve Veselí nad Moravou. Syn Jan /nar. 1892/ se narodil na Předměstí Uherského Ostrohu, syn Martin /nar. 1900/ se narodil v Blatnici. Manželům Bernardovi a Barboře Holomkovým /nar. 25. 7. 1883/ Derfle a /6. 12. 1882/ Uherský Brod se již dcera Anna narodila na Předměstí ve Veselí nad Moravou /r. 1904/.

Františku Holomkovi /nar.1870 v Napajedlích/ a jeho ženě Marii /nar. 2. 3. 1874/ se čtyři ze sedmi dětí narodily ve Veselí nad Moravou : Magdaléna /nar. 1903/, Antonie /nar.1906/, Anna /nar. 1907/ a Františka /nar. 1908/. Ze skutečnosti, že většina cikánských dětí jedné rodiny se narodila vždy v jiném rodišti lze usoudit, že cikánské rodiny žily ve Veselí nad Moravou ještě do roku 1910 pouze část roku, zatímco ve zbývající době se územně přemísťovaly v souladu s požadavky jejich profese. Polokočovnictví tak zůstávalo ještě v tuto dobu charakteristickým rysem v životě veselských Cikánů. Z údajů o trvalé přítomnosti však lze vyčíst, že již koncem 19. století se některé rodiny začaly trvale usazovat. Tento usazovací proces dostoupil svého vrcholu na přelomu století i v prvních letech 20. století. Svědčí o tom i ta skutečnost, že ve sčítáních lidu je již bydliště označeno jako Veselí - Předměstí - dům, číslo domu však uvedeno není. Proto tedy přelom století můžeme označit za dobu, kdy ve Veselí nad Moravou byly pravděpodobně položeny základy cikánského tábora a tím byla postupně splněna podmínka přechodu Cikánů od polousedlého způsobu života k usedlému.

Některé obce postupovaly proti kočovným cikánům velmi restriktivně, ve smyslu zákona o potulných Cikánech.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila 14. července 1927 zákon „o potulných cikánech“, který následně vstoupil v platnost pod číslem 117/1927 Sb. z. a n., a který platil až do roku 1950.

Pokračování : Historie Cikánů ve Veselí nad Moravou 2

Ve Veselí nad Moravou, 28.května 2019