Události v roce 1938 - 1939

V březnu 1939 obsadila německá vojska po předchozím "zabrání Sudet" zbytek našeho státu a byl vytvořen tzv. Protektorát Čechy a Morava.

Jako celý národ, tak i členové hasičského sboru nesli těžce ztrátu samostatnosti po celou dobu okupace. Jako nepolitický spolek a také jako součást civilní protile­tecké ochrany byl sbor uchráněn před rozpuštěním, byl ovšem pod dozorem úřadů jak protektorátních, tak i ně­meckých.

Asi měsíc po okupaci našeho státu, 18.4.1939 se koná první výborová schůze hasičského sboru v nových pod­mínkách protektorátu. Na květnové výborové schůzi se sbor usnáší zakoupit pro potřeby sboru motorovou stří­kačku, která byla objednána u firmy Sigmund za částku 26 675 K. Z obecního rozpočtu města byla zaplacena částka 13 000 K, ze vkladu hasičského sboru u Záložné pokladny se zaplatila částka 11 000 K a zbytek byl zaplacen z dobrovolných sbírek. Hlavní důvod pro tento krok byl ten, že byly oprávněné obavy ze zabavení pe­něžní hotovosti sboru, jak tomu bylo v mnoha jiných pří­padech při rozpuštění různých veselských spolků.

V roce 1939 byl rozpuštěn i Čs.červený kříž a tudíž samaritánsko - zdravotnická činnost byla přenesena na hasičský sbor v tom, že každý člen sboru byl cvičen i jako zdravotník. Jakékoliv písemné záznamy o činnosti sboru chybí od 8.4.1942 do 27.3.1946. Částečnou dobu okupace v životě hasičského sboru zaznamenal v kronice sboru Bohumil Něme­ček, bývalý ředitel základní školy ve Veselí nad Moravou, který sám byl v době okupace pronásledován gestapem a zápis do kroniky provedl až po osvobození. Jmenovaný byl nucen za svou odbojovou činnost se skrývat před zatčením a po osvobození Sovětskou armádou se vrátil do veřejného života města a pracoval v různých veřejných funkcích, včetně prvního národního výboru po našem osvobození.

Je nutné se také zmínit o funkcionářích sboru za okupace. Předsedou sboru byl Jan Kolařík, velitel Martin Kozumplík, pokladník Josef Přibyl a jednatel Jindřich Weber. Důležité je také dodat, že po celou dobu činnosti sboru v době okupace se nikdy u žádného člena sboru snahy podporovat nacistický režim, případně spolupracovat s Němci neprojevily.

Dokumenty z doby Protektorátu Čechy a Morava. Rok po jeho zřízení oznamuje okresní úřad Sboru dobrovolných hasičů ve Veselí, že bere na vědomí konání jejich valné hromady. Dokumentuje přísnost opatření, se kterou protektorátní úřady registrovaly veškerá shromáždění. Uprostřed pojistná smlouva a vpravo cvičební řád hasičů

Po osvobození, od roku 1945

V době po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou nebyly ihned vytvořeny podmínky pro normální činnost ha­sičského sboru. Všichni členové sboru měli své vlastní starosti při uspořádání svých záležitostí, ať již to byly záležitosti a starosti hospodářské, vlastní, nebo příbuzných. Město samo bylo značně poškozeno destrukcemi mostů, dále přecházením samotné fronty přes město. Vět­šina střech ve městě byla poškozena, mnoho domů bylo z části nebo úplně zničeno zásahy dělostřeleckých granátů.

Proto tak lze vysvětlit, že první schůze hasičského sboru v osvobozeném státě se konala až 27.3.1946.

Rušný společenský, veřejný i politický život, který probíhal v té době ve městě, zasáhl samozřejmě i hasičský sbor. Sbor se zúčastňoval všech veřejných oslav a kultur­ních podniků, pořádaných osvětovou komisí při MNV. Bylo to vidět i na první veselské oslavě Svátku práce - 1. máje, které se konala za přítomnosti sovětských důstojníků, vo­jáků a všech složek veselského obyvatelstva. Tato dobrá tradice účasti sboru na různých oslavách a při různých událostech pokračuje fakticky až dodnes.

V roce 1947 zakoupil MNV ze svého rozpočtu pro hasič­ský sbor nákladní auto zn. MORIS z akce UNRA a sbor byl tak poprvé zajištěn pro rychlé zásahy k požárům vlastním vozidlem.

Prvními funkcionáři sboru po osvobození byli : starosta sboru Jan Kolařík, velitelem Jaroslav Tomeček, I. podvelitel Tomáš Procházka, II. podvelitel Josef Procházka; jednatel Jindřich Weber, pokladníkem Josef Přibyl a zbrojířem František Gazárek. Práce sboru se po osvobození dařila a sbor pokračoval ve své dobré a odpo­vědné činnosti. Do akcí vyjížděl hasičský sbor vždy poho­tově, ukázněně a projevoval vždy vysokou odbornou i mo­rální úroveň.

První léta budování nového socialistického spole­čenského řádu prožíval hasičský sbor při plnění běžných úkolů sboru. Ve sboru nebylo takových členů, kteří by úmyslně a záměrně zabraňovali vývoji nového společenského řádu, protože převážná část členů byla svým původem dělní­ci, drobní řemeslníci, rolníci, nebo zaměstnanci v nižších službách. Proto také v roce 1948 po vítězství nad reakcí po utvoření akčních výborů Národní fronty byli členové i funkcionáři sboru schváleni ve svých funkcích a proti dosavadní činnosti sboru nebylo ze strany akčního výboru NF zásadních připomínek.

Důležitým mezníkem, a to nejen v práci hasičského sboru ve městě, bylo nové územní a politické rozdělení okresů. Na základě vládního nařízeni X. 3/1949 se stalo naše město městem okresním a nový okres zahájil svou čin­nost již 1.2.1949. Tedy důležité pro hasičský sbor v tom, že veškeré věci, týkající se požární ochrany včetně jejího řízení na celém veselském okrese, tudíž i v našem městě, se stalo náplní práce tzv. bezpečnostnfho referátu ONV, později odboru vnitřních věcí.

V lednu 1951 na výroční členská schůzi byla podle nového zákona o požární ochraně č. 62/1950 Sb. a vládního nařízení č. 135/1950 provedena reorganizace sboru.

Velitelem pro město Veselí nad Moravou a Milokošť byl opět zvolen Tomáš Procházka. Všichni členové sboru byli zařa­zeni do dvou řádných a jednoho záložního družstva a do­rost do družstva samostatného.

             Dokumenty z doby po únoru 1948. Prozatím ještě bez výrazného vlivu nového společenského řádu 

Budování socialistického společenského řádu nezůstalo bez vlivu na hasičský sbor a významně zasahovalo jak do samotné organizace, tak i do vnitřního spolkového života sboru. Především starobylý název člena sboru HASIČ, který byl často znevažován a možno říci i zesměšnován, byl na­hrazen novým názvem požárník. Také tradiční název "bratr" se pozvolna nahrazuje ve styku mezi členstvem slovem "soudruh". Dochází také ke změně oficielního pojmenování hasičských sborů a v roce 1954 se hasičský sbor stává "Československým svazem požární ochrany, místní jednota ve Veselí nad Moravou".

Podstatným znakem socialismu je plánování, a proto i další činnost zahrnuje také údobí, kdy Místní jednota požární ochrany své potřeby a požadavky zahrnuje do plánu a předkládá k zařazení do finančního rozpočtu Místního ná­rodního výboru. Také organizační struktura požární ochrany se při­způsobila územnímu a politickému členění. Po nové územní reorganizaci v roce 1960 Místní jednota požární ochrany podléhala Okresní jednotě Svazu požární ochrany v Hodoníně, později jen Svazu požární ochrany.

Jako všechny masové organizace a společenské složky i Svaz požární ochrany se stal členem Národní fronty, kde má svého zástupce a podílí se na veřejně prospěšné čin­nosti v našem městě. Své zastoupení mají požárníci i v orgánu MěstNV, kde po několik volebních období byl poslan­cem Martin Petrucha starší, v posledním volebním období až do dnešní doby jeho syn Martin Petrucha mladší.

Prostřednictvím těchto složek jsou i naši požárníci zapojeni do veřejně prospěšné práce, která v období budo­vání našeho průmyslového města nabyla velkého významu. A tak vedle plnění vlastních úkolů požárníci pomáhají svou brigádnickou činností budovat v akcích "Z" kulturní a sportovní díla ve městě a jsou všude tam, kde je třeba pomoci. Ročně jsou to stovky brigádnických hodin a tato jejich činnost je vysoce ceněna samotným orgánem národ­ního výboru.

Určitým negativním jevem pro veselské požárníky byla požární zbrojnice - to do doby její opravy. Tato budova sloužila a slouží od roku 1892 do dnešní doby nepřetržitě a je pravdou, že co vyhovovalo hasičskéniu sboru zeměděl­ského městečka Veselí, naprosto již nemohlo stačit dneš­nímu průmyslovému městu. Strojní park a i ostatní požární technika se rozšiřovala s růstem města, ale techniku nebylo možno uskladnit tak, jak tato vyžadovala. Bylo proto při­stoupeno k adaptaci zbrojnice, která si vyžádala tisíce odpracovaných hodin, osobního volna a mnoho obětavého úsilí všech příslušníků. Přitom nebylo zapomenuto ani na okolí zbrojnice, které bylo rovněž upraveno. Dobrá práce příslušníků požární ochrany je vykonávána i na úseku prevence. Jak při skončení topného období, tak i v celém průběhu roku a v začátku nového topného období jsou prováděny preventivní protipožární prohlídky a to jak v obytných domech, tak i v různých provozovnách a ostatních zařízeních. Skutečností je, že otázka prevence se stala postupně důležitým nástrojem požární ochrany k odstraňová­ní různých požárních závad. Úkoly na tomto úseku jsou za­jištovány každý rok, až do dnešní doby.

Pokračování : Historie hasičů ve Veselí nad Moravou 5

Ve Veselí nad Moravou, 21.dubna 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld