Důležitost poštovního spojení, písemného a později rovněž telefonního a telegrafického  styku  prolínala a ovlivňovala celou historii lidstva. Dnes je již velkou měrou nahrazena celosvětovou webovou sítí, přesto však v mnoha ohledech zůstala pošta v původním smyslu nenahraditelná. V minulosti představovala přítomnost poštovního úřadu v obci důležitou a váženou instituci, podle níž byla očima jejích obyvatel vnímána i důležitost jejich bydliště.

Činnost poštovních úřadů tedy nedílně patří k historii měst i vesnic a poštovní doklady, které těmito úřady během necelých dvou staletí procházely se staly oblíbeným předmětem sběratelské vášně filatelistů, kteří se zaměřili na poštovní historii své obce. Lze z nich vyčíst běh času a dějinných událostí, které formovaly politické, společenské i hospodářské změny země, ve které žijeme.

15.5.1840 byla zavedena kurýrní jízda z Uherského Hradiště přes Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Strážnici a Hodonín do Břeclavi, která sbírala a dopravovala dvakrát týdně mimo běžnou poštu rovněž peněžní dopisy a balíky do 5 kilogramů. Do této doby se pošta dopravovala do nejbližšího poštovního úřadu, který se nacházel v Uherském Ostrohu, tedy místu okresního soudu, již od listopadu 1839. Odsud byly poštovní zásilky od roku 1841, kdy byla dokončena železnice z Břeclavi do Přerova dopravovány koňským spřežením do Moravského Písku, kde byla zřízena poštovní expedice.

Na rozdíl od Veselí nad Moravou byla listovní sběrna ve Strážnici zřízena již v roce 1840 a ve Bzenci od 1.6.1841.

První poštovní známka v Rakousku-Uhersku byla oficiálně vydána 1.června 1850. Do této doby se hovoří o tzv. předznámkovém období, kdy byla pošta vyplácena v hotovosti (Franco), většinou při jejím podání u poštovního úřadu, či listovní sběrny.

Listovní sběrna ve Veselí nad Moravou (Wessely in Mähren) byla otevřena ještě v tomto období, a to 1.dubna 1849. Do této doby patřilo město Veselí  poštou do Uherského Ostrohu. Prvním veselským poštovním zaměstnancem-sběračem dopisů byl Johann Uhl, který tuto funkci vykonával až do roku 1857. Od tohoto roku, patrně až do své smrti v roce 1860 jeho funkci převzal bohatý veselský mlynář Leopold Molík. Poštovní úřad byl umístěn na Předměstí v domě, ve 2.polovině 20.století provozovaném jako obchod s ovocem a zeleninou (tzv. Martykánovo).

Zásilky z pošty se povětšinou dopravovaly k nejbližšímu drážnímu spoji, který byl tehdy v Moravském Písku, kterým projížděly vlaky po Severní dráze císaře Ferdinanda (zkráceně zvané Ferdinandka) uvedené do provozu 1.května 1841. Telegrafní stanice zde trvala od roku 1872. Železnice ve Veselí nad Moravou byla zavedena podstatně později, v roce 1887.

V letech 1886–1887 byla postavena železniční stanice Vlárské dráhy, v roce 1891 zprovozněna trať Veselí-Kúty a v roce 1927 Veselí-Myjava (v roce 1929 až do Nového Mesta nad Váhom). Právě se spojením výstavby železnice vzniklo i bližší označení, tj. Veselí nad Moravou, které bylo poprvé použito v roce 1883. Tento nápis se objevil poprvé na budově nově vystavěné železniční stanice v roce 1887. Krátce předtím si poštmistr Jindřich Dúrmayer vymohl úřední razítko s tímto novým označením.

Na horním snímku zcela vlevo je patrový dům, ve kterém byla umístěna první listovní sběrna. Od 1.4.1849 do roku 1857 ji provozoval Johan Uhl ( nar.1820). Pošta se denně dopravovala na nádraží do Moravského Písku. V tomto domě byla po určitou dobu také škola a fara. Po roce 1860  byl poštovní úřad poštmistrem Tadeášem Dürmayerem přestěhován do sousedního domu vpravo (dnes obchod s elektronikou)

Vedlejší dům č.p.18 (dnes č.p.141) je bývalá  lékárna, provozovaná až do 70tých let minulého století. Tento dům koupil v roce 1846 Tadeáš Dürmayer, který zde provozoval lékárnu U bílého anděla. Tadeáš Dürmayer se stal prvním veselským c.k. poštmistrem v roce 1860, kdy převzal poštovní úřad (sběrnu pošty) po Leopoldu Molíkovi a je pravděpodobné, že sem v této době přestěhoval také poštovní úřad ze sousedního domu.

Lékárníkem byl také Tadeášův syn Gustav, kdežto druhý Tadeášův syn Jindřich se roku 1880 stává poštmistrem. Jindřich Dürmayer také roku 1890 stěhuje poštovní úřad z Předměstí do města, do domu č. 44, který v témže roce koupil. Poštmistrovský úřad byl v době c.k. monarchie dědičný. Jindřich stále čekal, že se mu narodí syn, ale v jeho rodině se narodilo šest dcer.

Vzácné doklady raného poštovního provozu ve Veselí

Obrázek vlevo : jediným známým poštovním dokladem krátkého tzv. předznámkového období ve Veselí nad Moravou, tedy z doby mezi otevřením pošty 1.4.1849 a vydáním první poštovní známky RU 1.6.1850 je doporučený dopis adresovaný do Vídně. Má první veselské třířádkové razítko s datem 7.NOV(1849, jak vyplývá z textu uvnitř dopisu). Obrázek je pořízen z černobílé kopie originálu.

Obrázek uprostřed : stejné razítko se používalo přechodně i po vydání 1.rakouské známkové emise, jak dokládá dopis s datem 10.MAR(10.březen 1851?) vyplacený známkou 6krejcarů, odeslaný ze zdejšího farního úřadu do Vídně. Na rubu dopisu s pečetí fary je příchozí razítko WIEN-11.MAR-3E. První rakouské známky byly vydány 1.června 1850. V tomto řádkovém razítku je na rozdíl od pozdějšího WESSELY psáno WESSELI

​​​​​​​Obrázek vpravo : skládaný (z archu papíru s textem) dopis odeslaný dne 4.2.1856 z Ředitelství majetkové správy Veselí do Hoštialkova. Tříkrejcarová známka je již znehodnocena novým, jednokruhovým razítkem WESSELY.

Jenom pro zajímavost, dopis s těmito prvními RU známkami s podacím rázítkem 1.dne vydání, tedy 1.6.1850 může mít cenu několik stovek tisíc, až půl milionu korun.

Pokračování : Historie pošty a poštovnictví ve Veselí nad Moravou 2

​​​​​​​

Veselí nad Moravou, 11.ledna 2022

Autor článku : Vilém Reichsfeld, s využitím poznámek filatelisty pana Zdeňka Procházky (+2001)