Historie pošty a poštovnictví                                            ve Veselí nad Moravou 3

Důvody, kvůli kterým bylo zamýšleno ukončit provoz poštovního a telegrafního úřadu v budově Záložny a přestěhovat jej do nově postavené budovy nejsou konkrétně doloženy. Lze se ale domnívat, že jimi bylo rovněž nájemné, které musel stát platit za pronájem tamních prostor. Město Veselí nad Moravou, které ve 20.letech m.s. v souvislosti s vybudováním nové trati Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom, rozšiřováním pracovních činností v železniční stanici a přijímáním nových zaměstnanců, ale také otevíráním nových průmyslových závodů nabývalo na důležitosti, ale hlavně v něm přibývalo nových obyvatel. S tím vším vzrůstaly také nároky na poštovní provoz a bylo nutno pomýšlet na vybudování nových prostor.

Vlastní nároky na rozšíření poštovního zázemí ve zdejší nádražní budově uplatňovaly v souvislosti s narůstáním důležitosti a zvyšujícího se železničního provozu rovněž provozní orgány dopravní. Stávající nádražní budova však svou omezenou kapacitou nové prostory nabídnout nemohla a stavba budovy nové nebyla prioritou ministerstva dopravy. K jejímu uvedení do provozu došlo teprve 20.ledna 1951.

Z tohoto důvodu bylo nutné počítat s potřebnými prostory pro potřeby železnice v nově projektované budově městské radnice, jejíž součástí měl být i vyhovující poštovní a telegrafní úřad.

Situací s nedostatkem poštovních prostor a návrhem jejího řešení se zabývá úřední sdělení  Ředitelství pošt a teleg. v Brně již v roce 1925. 

Městskou radou bylo 29.července 1932 usneseno, postavit novou radnici na pozemcích po domech č.p.117 a 119  patřících původně p. Václavkovi, které město pro tento účel zakoupilo.

Projekt nové radnice vypracoval architekt Ing. Miloslav Kopřiva, vlastní stavbu provedl v letech 1933 - 34 zednický mistr František Mach a stavitel Stanislav Kotek. Z plánů přízemí je patrné, že v levé části se nacházela pošta, v pravé polovině radnice. V suterénu byl byt domovníka, archivní místnost a v pravé části dvě vězeňské cely.

Od 1.listopadu 1934 byl poštovní úřad přestěhován do nové budovy městského úřadu na  ulici Masarykova 119. Byla zde umístěna rovněž telegrafní správa. Na zdejším železničním nádraží sloužila pro poštovní účely tzv. intervenční místnost, ostatní služby byly vyřizovány na poště. 

Nájemné za prostory poštovního úřadu v nově postavené budově městské radnice na adrese Masarykova  č.p. 119 činilo podle nájemní smlouvy 13 680Kč ročně a počátek nájemního vztahu je 1.listopadu 1934.

V  zápise v kronice města z let 1956-69 je v zápisech z roku 1962 uvedeno, že  "Po 27 letech svého působení v budově MNV byl přestěhován poštovní úřad do budovy "Záložny" v listopadu". Poštovní úřad byl tedy v této budově umístěn téměř na den přesně 28 let. Hledání nového umístění si vyžádaly zvýšené potřeby samosprávy na kancelářské prostory v souvislosti s novými agendami v souvislosti s rozšířením města o přidružené části Milokošť a Zarazice, ale také s jeho nadcházejícím a zásadním průmyslovým a bytovým rozvojem v šedesátých letech minulého století. Na stavbu nového poštovního úřadu zřejmě v této době nebyly finanční prostředky, ani vhodné stavební místo a tak se hledaly prostory ve stávajících objektech. Telefonní a telegrafní služby byly dislokovány v 1.patře budovy naproti radnice, do bývalého hotelu "Přikryl", kde zůstaly až do privatizování objektu původními majiteli. V polovině 90.let m.s. následovalo přemístění těchto služeb do prostor nové telekomunikační budovy SPT Telecom, postavené na místě původní zástavby rodinnými domy podél silnice I/55 (naproti dnešní budovy Policie ČR).

Od prosince 1962 začíná pobočka Československé pošty n.p. poskytovat své služby na místě, kde již, nejdříve CK Poštovní úřad a poté prvorepublikový poštovní úřad působil do konce října 1934. Od této doby však došlo k mnoha zásadním politickým a společenským změnám a budova bývalé "Záložny" změnila majitele, kterým se stal stát, případně jeho organizace.

Budova bývalého hotelu Záložna na pohlednici z poloviny 60.let m.s. Nalevo od vchodu z ulice byla v přízemí umístěna pobočka Československé státní spořitelny a obchod, nalevo pošta.

Dlouholetý vedoucí pošty pan Ivan Ohlídal, který působil na bývalé "Záložně" až do svého odchodu do důchodu v roce 1977. 

V přízemí budovy bývalé Záložny, později České státní spořitelny byla provozována pobočka pošty až do 31.ledna 1994.

Dne 1.února 1994 byl po předcházející rekonstrukci historické budovy, sloužící doposud jako hasičská zbrojnice místního oddílu dobrovolných hasičů zahájen provoz poštovního úřadu na Náměstí míru, č.p.675.

Vedoucím poštovního úřadu zde byl až do 30.září 2006 pan Jaromír Dluhoš.

V době jeho působení ve funkci vedoucího byla v souběhu s hlavní poštou otevřena rovněž pobočka na sídlišti Hutník a to v přízemí bývalé prádelny poblíž základní školy. Poštovní služby v omezeném rozsahu zde byly poskytovány v letech 1992 - 98.

Od 1.října 2006 je ve funkci vedoucí pošty paní Polehňová.

Pokračování : Historie pošty a poštovnictví ve Veselí nad Moravou 4


Veselí nad Moravou, 22.března 2022

Autor článku : Vilém Reichsfeld