Novinky

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …
před 3 hodinami, 21.5.2019

Hledání zmizelé doby - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden …

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
před 7 dny, 14.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9
před 14 dny, 7.5.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 9

Hledání zmizelé doby


Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8
před 21 dny, 30.4.2019

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8


Žijeme ve zvláštní době 2
před 25 dny, 26.4.2019

Žijeme ve zvláštní době 2

Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 8

Z veselských luk zpět do města

Vzácná pohlednice, které se mezi sběrateli říká „Písmeno“. Vždy je to zdobně vyvedené začáteční písmeno toho kterého města v secesním provedení, ve kterém jsou aplikovány jeho charakteristické stavby. Bývají v české i německé mutaci, protože byly vydány v době Rakousko-uherské monarchie, v barevném i černobílém provedení.

Jak jste si jistě povšimli, zatím se tady nehovořilo o dvou zásadních veselských druzích staveb, které se něčím vymykají tomu, o čem se tady píše. Jsou to změny. Veselské kostely a zámek nedoznaly za posledních sto, i více let žádných podstatných změn. Opotřebení, či chátrání, nebo naopak vylepšení stavu nepočítám, nedotýká se změn na stavební substanci. To je důvod, proč jsou zde vynechány. A zejména, jsou jim věnovány samostatné knihy v edici, která ve městě v posledních letech vychází Chorynští z Ledské a Veselské kostely. Přesto si dovolím přidat pár fotografií a pohlednic, které se zámkem souvisí. Bohužel už se dají v případě zámeckého skleníku označit pouze jako zmizelá krása.

Hraběcí skleníky sice patřily k zámku, ale na rozdíl od zámku, který zůstal alespoň z vnějšího pohledu celý, z nádherného skleníku zůstalo jen ubohé torzo ze zděné středové části. Ta je v detailu vidět na bohužel ne příliš kvalitních dobových snímcích. Na snímku vpravo je zřejmě osazenstvo, které se staralo o skleník a park. Uprostřed je hraběcí zahradník Arnold Růžička s vnoučaty a psem Žolíkem.

Veselský mlýn a pila byly rekonstruovány začátkem 20.století na elektrárnu. Již 30.prosince 1901 zde byly rozsvíceny první žárovky ve městě,  zásluhou tehdejšího mlynáře Janiše.

V roce 1913 koupil objekty hrabě Chorinký. Z původních mlýnů a pily ležících na horním toku řeky Moravy v těsné blízkosti zámku vznikla rekonstrukcí budov a instalací dvou turbosoustrojí s Francisovými turbínami v letech 1914 a 1927 vodní elektrárna, která v prakticky nezměněné podobě, ale zejména s původním technickým vybavením slouží k výrobě elektřiny doposud. Zcela zásadně se změnilo uspořádání okolních komunikací a elektrárenských náhonů.

Záběr do strojovny s měřícím a ovládacím panelem.

Fotografie původního uspořádání budov a příjezdové cesty k zámku před regulací Moravy.

Obdobná situace zachycená na dobové pohlednici.

Putování Veselím zakončíme na jeho krásných lukách s remízky a lesíky, které se táhnou až ke korytu nové Moravy.

Tři nádherné poetické snímky dokumentující atmosféru veselských luk. Fotografie vlevo dole zachycuje malíře Ludvíka Ehrenhafta na procházce se synem a vnučkou. Další dva snímky pochází od dalšího známého veselského malíře, Milana Lejčka. Na prostředním je "hatěcká" cesta s jedním z mnoha mostků a na fotografii vlevo pak pasení koz pod mohutnými topoly.

Významnou částí předválečné historie našeho města je Chorinského úzkokolejná železnice. Dotýká se rovněž míst, o kterých se v této části "Toulek" zmiňuji. Bylo by zbytečné zde cokoliv, kromě této zmínky uvádět, odkazuji pouze na samostatný článek Úzkokolejná železnice.

Z hlavy se mně, ale ani mým kamarádům podobného stáří nevytrácí malá veselská kuriozita. Patří k našemu spokojeně a klidně prožitému dětství a dospívání, protože všem a nakonec i dospělým mlsounům notně zpříjemňovala život.

Považte, ve Veselí bývaly snad ještě koncem šedesátých let čtyři cukrárny!

Bohužel, od všech se zřejmě nedochovaly snímky poukazující na jejich artikl vývěsními štíty a tak si zavzpomínáme alespoň s fotkami, které nám pomohou se orientovat.

Cukrárna „U Horáků“ bývala v domě rodiny Smištíkovy, tam, kde je dnes obchod s holandskými sýry. Manželé Horákovi provozovali rovněž výrobnu zákusků, které se vždy říkalo „U Grošů“ (na rohu Tř.Masarykova a ulice Rozmarýnová.

Prakticky naproti cukrárny, přes ulici bývala a nakonec dodnes zůstala jediná veselská cukrárna „U Malotů“.

Cukrárna „U Vorálků“ bývala v tom velkém domě napravo za mostem. Vchod měla z rohu. Na domě se dodnes mnoho nezměnilo, namísto cukrovinek a výborné zmrzliny se tam prodává zdravá výživa. Nápis „Cukrovinky“ je při zvětšení vidět nade dveřmi vstupu do obchodu.

Čtvrtou do počtu je cukrárna „U Kociánů“, kde je nápis „Cukrárna“ rovněž dobře vidět.Obchod je blízko kostela.

Všechny čtyři cukrárny fungovaly po jistou dobu současně a každá z nich si našla svoji klientelu. A my kluci jsme byli věrnými klienty cukráren všech, pokud bylo na šumák TiKi, cukrovou píšťalku s příchutí fialek, kačení mýdlo, velké želé kostky z krabice, nebo zmrzlinu.

Je těžko pochopitelné, že dnes je tady jenom jedna cukrárna a i ta má v sobotu a neděli zavřeno.

U Vorálků jsme tehdy nakoupili za pár drobných, přešli most k městu a sešli po schodech k Moravě. Mlsali jsme, vzájemně ochutnávali, vedli moudré řeči a táhli se bezstarostně kolem splavu po břehu až k přívozu a odtud k domovu. To byly časy...


Ve Veselí nad Moravou, 30.dubna 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld