Po více, než dvacetiletém přemítání komunálních politiků a rozdílnosti jejich představ na řešení dopravy ve středu města (víceméně bez ohledu na jejich stranickou příslušnost), prověřování možností řešení a jejich schůdnosti, ale také aktivního působení veřejnosti, byly 9. září letošního roku zprovozněny dvě okružní křižovatky, včetně kompletní výměny a úprav povrchů k nim přiléhajících.
Součástí této investiční akce byla rovněž rekonstrukce vozovky a celého uličního prostoru ulice Svatoplukova, až po kruhový objezd u areálu obchodního řetězce Kaufland.
V českých a moravských městech většinou hlavní dopravní tepny prochází jejich středem. To má historický důvod a také opodstatnění. Za doby 1.republiky byl provoz na silnicích pouze velice nízký a dnešní střed města býval korzem a místem setkávání lidí. Důvody, proč se to tak zásadně a to zejména v posledních 30 letech změnilo, je obrovský rozmach automobilismu a bohužel také převedení nákladní železniční dopravy na silnice. Tomu však u nás bohužel prozatím neodpovídá budování a rozvoj silniční infrastruktury. Mám za to, že to je naše největší zaostání za téměř všemi zeměmi EU.
Veselským specifikem je již po dlouhá desetiletí atypické křížení dvou důležitých silnic I. třídy, v podobě dvou, pouhých 150m od sebe odsazených stykových křižovatek.
Problémy s komplikovaným provozem na nich se projevily již v 70. a 80. letech m.s. Snaha, řešit je jako řízené, však v krátké době ztroskotala. Více k tomu : „Sedm veselských divů, které zavál čas 1“
Traduje se (podloženo fakty to není), že komplikace s takovým provozem, ale zejména úvahy vojenských stratégů Varšavské smlouvy, kteří údajně hledali řešení maximálního zrychlení nástupu tankových jednotek valících se z východu (SSSR) na západ (SRN) v případě války, byly původcem myšlenky, napřímit komunikaci I/54 směrem od Blatnice, vést ji v pruhu mezi dnešní tržnicí a sídlištěm Chaloupky a pokračovat po břehu řeky Moravy (přes Zbrodek), novým silničním mostem překonat Moravu a Baťův kanál, a vedením přes louky se pak plynule napojit na vedení komunikace I/54 někde u fotbalového stadionu.
Tato situace je zřejmá na výše přiložené mapce středu města. V té době již stálo sídliště Chaloupky, tržnice byla na místě původní staré zástavby Chaloupek postavena až začátkem 90.let m.s.
Toto řešení sice trochu zavání posedlostí šílených válečných plánovačů doby minulé, nesporným faktem však je, že jedna jeho část, tedy napřímení komunikace I/54 od podjezdu až po napojení na komunikaci I/55 s vedením mezi sídlištěm Chaloupky a tržnicí byla dlouho jednou, a to dokonce ze strany ŘSD doporučovanou variantou pro zlepšení silničního provozu ve středu města.
Došlo by tím totiž k odsunutí obou stávajících styčných křižovatek o dalších zhruba 100m a vzdálenost mezi nimi by se zvětšila na již akceptovatelných 250m. To by údajně umožnilo, vyrovnat se lépe s technickými problémy při řešení jejich modernizace.
Zásadně proti byli samozřejmě obyvatelé sídliště Chaloupky, kterým by to přineslo provoz a dopravní ruch přímo pod okna jejich bytů. Rozdělena byla odborná veřejnost i zastupitelé. Odpůrci „narovnání“ částečně dali za pravdu Chaloupkářům, mně osobně vadilo zejména znehodnocení dotčeného území další komunikací, přičemž ta stará v původním vedení, by stejně musela zůstat na svém místě, kvůli zásobování a dopravní obsluze.
Po letech váhání, zhotovení několika studií proveditelnosti okružních křižovatek, ale i nevelké ochotě ŘSD se problémem vážně zabývat a hlavně finančně zařadit kruhové objezdy do svého investičního plánu, se nakonec podařilo komplexní řešení modernizace celého středu města, včetně již zmíněného úseku ulice Svatoplukova prosadit.
Po necelých třech měsících zkušeností s provozem na „kruháčích“, má asi každý z nás svůj názor na jeho funkčnost.
Majitelé přilehlých obchodů tvrdí, že jim spadly tržby, zmizela totiž parkovací místa podél komunikace I/55, která i jejich zákazníci využívali. I díky tomu se tato část města svým způsobem vylidnila.
Kapacitně se pro tranzit nic nezměnilo, aut jede stále stejně. A pojede, dokud nebude zprovozněna celá D55. Já sám jsem příjemně překvapen plynulostí dopravy, nepozoruji ani žádné problémy s průjezdem dlouhých
kamionových souprav. Řekl bych, že líp se to vzhledem k daným technickým možnostem ani nedalo vyřešit. ŘSD i dodavatel stavby odvedli dobrou práci, kterou zcela zásadně zkomplikovaly archeologické nálezy na místě starého Veselského hřbitova.
Zklamáním je však pro mě to, co mělo, či mohlo být onou pověstnou „třešničkou na dortu“. Mám na mysli alespoň symbolické doplnění toho, co stavební řešení zřejmě neumožnilo, tedy zapojení alespoň minima zeleně.
Už samotné sestavy velkých a malých nádob na rostliny v zelené a růžové transparentní barvě nejsou žádným velkým „hitem“, i když si možná autor projektu a zadavatel mysleli něco jiného. A bohužel, to, čím jsou osazeny už pouze potvrzuje celé nešťastné a rozpačité vyznění původně jistě dobrého záměru.
Vysadit do jistě drahých nádob rostliny, které se v nich ztrácí a dlouho, pokud vůbec někdy oživí uliční prostor, nedává valný smysl. Chodník a oplocení u Kostela Panny Marie se přece přímo nabízí k výsadbě většího počtu vzrostlejších a vyšších dřevin (ty by ale ostatně mohly být vysazeny i přímo do země, hned za ním). A podobně se mohlo postupovat i na dalších místech, kde jsou dnes nádoby umístěny. Takto se zdá, že při té instalaci ani tak nejde o zeleň samotnou, jako spíše o ty nádoby,
Příklad použití velkých nádob pro výsadbu dřevin na střešní zahradě obchodního domu Ikea ve Vídni. V létě je přístupná výtahem přímo z ulice
Veselí nad Moravou, 29.listopadu 2022
Autor článku : Vilém Reichsfeld