Nalezeno v archívu 

Sběratelství je záliba občas přecházející až do mánie, kterou je postižena docela velká část populace, žen i mužů. Více mužů, řekl bych. Říká se, že kdo sbírá, nezlobí! Celý život jsem musel něco sbírat. V mládí to byly většinou sbírky spíše dětské, které dávno zmizely, ani nevím kam a jejich hodnota sběratelská i finanční byla zanedbatelná. Nakonec jsem se dobral k filatelii, které jsem doslova propadl. Nikdy jsem však nesbíral známky samotné. Vždy mě zajímalo jejich použití na zásilkách nejrůznějšího druhu a také to, jaké okolnosti vedly k jejich vzniku a použití. Ten filatelistický obor se jmenuje poštovní historie. Je neobyčejně obsáhlý a nedá se školácky nastudovat. Dá se ale naučit praxí. Chce to čas, nechat se poučit zkušenějšími, čist o tom v časopisech a knihách, sledovat aukce. Nejcennější je však vlastní zkušenost, ke které patří také omyly. A když si nejsem zcela jistý v tom, co vidím, pak také sběratelská intuice a trocha štěstí, kterého je třeba při všech lidských činnostech. 

Kdysi dávno jsem někde na burze koupil dva plakáty, které pochází z temného období Protektorátu Čechy a Morava. Nedávno jsem si na ně vzpomněl, ale měl jsem je za ztracené. Protože už nejsem nejmladší, snažím se dělat ve svých věcech pořádek, a tak jsem vyskladnil také poměrně plytký horní šuplík starého příborníku, který mám ve své pracovně. A ejhle, na samém dně ležely mimo jiné, také zmíněné dva plakáty, se kterými jsem se už v duchu rozloučil.

Na obrázky je třeba pro dobré rozlišení 2x kliknout!

Oranžový plakát vlevo má rozměr 95 x 63 cm a oznamuje vyhlášení výjimečného stavu v Čechách a na Moravě. Barva samotná a Říšká orlice s hákovým křížem v záhlaví mu dodávají docela děsivý charakter. Garantem toho, že vše, o čem je v textu řeč bude spolehlivě a nemilosrdně naplněno, je v pořadí třetí Říšský protektor Reinhard Heydrich. Do jeho smrti (4.6.1942) na následky atentátu provedeného 27.5.1942 už mu od data výnosu zbývalo pouhých 8 měsíců.

Druhý plakátek rozměru 31 x 45 cm je z doby pozdější. Z doby, kdy už se blížil konec války, spojenci bombardovali Německo, ale i průmyslové závody v Protektorátu. Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Zlína a další města byla jejich cílem. 

Ten menší plakátek se týká následků, se kterými museli občané Protektorátu počítat, pokud po bombardování byli zastiženi v troskách zničených objektů. Plakát samotný, ale také níže vyobrazené dokumenty sice nemají filatelistický charakter, ale jsou vítanými doplňky v námětových sbírkách, kde doplní právě ty doklady filatelistické. 

Grafické a popisné pomůcky a informační materiály pro obyvatelstvo Německa (zcela vlevo - vyobrazena jen polovina archu) a Protektorátu Čechy a Morava (uprostřed a vpravo) vydané pro potřeby obyvatelstva v souvislosti s bombardováním strategických cílů na území Protektorátu spojeneckými leteckými svazy. Zřejmě první se uskutečnilo ve dnech koncem října 1940, kdy byly bombardovány .Škodovy závody v Plzni. Intenzivní bombardování důležitých objektů Protektorátu probíhalo v letech 1944 a 45.

Oficiální pohlednice představují nejrůznější válečné úkoly Wehrmachtu. Zde odposlouchávací zařízení, které bylo součástí včasného varování před nálety spojeneckých bombardovacích svazů. 

Tato propagační pohlednice z jiné série představuje obrannou protileteckou baterii umístěnou přímo ve městě. Pro obranné účely byly ve velkých městech postaveny masívní objekty zvané Flakturm, ze kterých byla vedena koncentrovaná palba na letadla.

Protiletecká obrana měst i průmyslových závodů byla v Říši, stejně jako ostatně vše, dobře organizovaná. V podnicích i městech samotných vznikly jednotky, které měly po bombardování a vzniklých škodách pomáhat při hašení požárů, vyprošťování osob a odklízení trosek.

Při náletu na Prahu 14.února 1945, byly klášter i kostel Emauzy silně poničeny bombardováním 8. leteckou armádou USAF

Škody napáchané po bombardování civilních částí hlavního města Prahy. Zda šlo o úmyslné bombardování, či omyl, se už dnes asi nedozvíme

Součástí filatelistické sbírky, která se zabývá tématikou bombardování a náletů, mohou být nejrůznější doklady. Jak filatelistické, tedy ty, které prošly poštovním provozem, tak již zmíněné pohlednice, fotografie,  razítka protileteckých útvarů v závodech i razítka účelová. Na závěr tohoto článku přidávám jako ukázku dva doklady poštovního provozu, tedy vlastně toho, co je v exponátu stěžejní. 

Na obrázku vlevo je dopis s účelovým razítkem (tzv. kašetem), který vyzývá občany, aby během a po náletu nepoužívali telefon. Linky tak měly zůstat volné pro hovory záchranných organizací souvisejícími se škodami vzniklými po bombardování. 

Obrázek uprostřed a vpravo : líc a rub speciální dopisnice zavedené Říšskou poštou pro bezplatné, rychlé a stručné  sdělování zpráv občanů svým příbuzným, že v pořádku přestáli bombardování. Byla určena především pro vnitroprotektorátní účely, vydána byla ale také v zelené barvě, pro účely polní pošty, tedy sdělování zpráv vojáky svým příbuzným. Vyobrazená dopisnice je zcela unikátní v tom, že byla zcela mimořádně zaslána do Slovenského štátu, kde nebyl adresát nalezen a zde byla zatížena doplatným za vrácení odesilateli do Protektorátu.  Podobné dopisnice byly vydány také v Německu, které bylo bombardováno nesrovnatelně intenzivněji, než Protektorát.


Veselí nad Moravou, 28.března 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld