Od zrůdných maličkostí k zásadním zrůdnostem

Dnes bych ten pravidelný příspěvek nazval spíše Očima občana. Dění na komunální úrovni je momentálně ještě nerozjeté, adventní bych řekl. Výbory, ani komise ještě příliš nepracují, novinek a podnětů je málo.

O to víc možná vnímám – z mého pohledu věci, kterými nás obšťastňuje dnešní doba postupujícího a všeobjímajícího dozoru, správcování a umravňování občanů ze všech stran, které nás ovládá, organizuje a komplikuje naše životy.

Malá ukázky digitalizačního molochu.

Už po třetí, ale zcela jistě naposled, platím všem členům rodiny stavební spoření (letos platím poslední splátku) a zřídil jsem si pro lepší přehled internetový přístup k účtu.

V podstatě to ale není k ničemu, kromě toho, že (v našem případě) máte další tři uživatelská jména a k nim tři hesla. Ta vám ale dlouho stejně nevydrží, protože když se po delší době (pár měsíců) přihlásíte, žádá po vás systém jejich změnu. Prý kvůli bezpečnosti. A tak znovu vymýšlíte a kombinujete nová.

Přitom ten účet nelze nijak zneužít, peníze z něj můžete vybrat pouze po osobní návštěvě a písemné výpovědi u svého poradce.

Další skvělá věc. Platím to spoření všem z mých peněz. Studující dcera nemá z čeho, nemá vlastní příjem.  Dovrší-li však 18ti let, její jméno i peníze, které jsem pro ni naspořil, z mého účtu přes noc automaticky zmizí. Nikoho nezajímá, že ty děti nemají vlastní příjmy a nemohou si to samy platit, protože třeba budou dál studovat. Někdo „moudrý“ prostě rozhodl, že všem zcela zkomplikuje život a tak na ty peníze vlastně oficiálně ztrácíte nárok. Když máte smůlu, děti se třeba nevyvedly a jsou „vyčůrané“, zbudou vám jen oči pro pláč a můžete tak akorát skřípat zubama.

Dost často platím drobnější platby v Eurech do zahraničí. Dosáhli jsme pokroku, To poukázání do ciziny, ta drobná práce banky už nestojí 195 korun za jednu účetní operaci, jako před pár lety, už stojí pouhých 6 korun. I tak se na nás banky za ty roky „opéřily“ bohatě.

Tak zadávám platby. Jde to vcelku rychle a bezproblémově. Pravidelně se ale zaseknu na zadání názvu příjemce. Protože „hloupí“ uživatelé různých evropských jazyků si v nich vymysleli diakritiku odlišnou od té naší. Po zkopírování názvu příjemce a jeho vložení do příslušného políčka vyskočí červené varovaní „Použili jste nepovolené znaky“. Takže my platíme firmě do zahraničí a musíme zkomolit její jméno, aby to vůbec systém vzal. Pro to omluva neexistuje, to je zásluha možná chytrých informatiků, postižených ovšem svým úzkým viděním okolního světa. Jenom maličkost, která svědčí o zpupnosti hlupáků.

Postěžovala si mně jedna čtenářka tohoto webu, že u redakce Veselských listů není možné dosáhnout toho, aby byla vhodnou formou zveřejňována všechna úmrtí zdejších občanů, což by asi uvítalo mnoho Veselanů (ne všichni se totiž z nejrůznějších a často vážných důvodů dostanou tam, kde visí parte) a ne všechna parte jsou vyvěšována na všech místech. Brání tomu zřejmě proklatý vynález EU, zvaný. GDPR.

Nemá smysl to tady rozebírat, asi to nic nepomůže. Rozhodně to, ale i výše zmíněné dokumentuje ubohost naší doby, kterou ovládly nesmyslné ideologie, nápady, nařízení a odcizení se obyčejným lidským potřebám a pocitům. Zato s různými šmejdy, kteří lidi přesto vše dokážou přes počítač, či mobil obrat o peníze a majetek, s těmi schopni zatočit nejsme.

Zdá se, že v souvislosti s válkou na Ukrajině jsme se (myslím tím náš stát a jeho vedení) opět dopracovali a vrátili k hnusné politické a společenské úrovni 50.let minulého století. Včetně lhaní, návodů k udávání jinak smýšlejících lidí, jejich dehonestaci v médiích, oficiálnímu zavádění cenzury a odporným činům vrcholných politiků, nemajícím obdoby.

Pochybuji, že se v Evropě najde jiná vláda, která projevuje tak aktivně svoji nenávist a nepřátelství vůči jinému národu, jak to ostentativně předvádí vláda naše, vůči Rusku. Dnes nenávidí vše ruské tak, jako jej ve zmíněných letech naopak milovala vláda tehdejší. A naopak,  ta dnešní miluje USA tak, jako ji ta tehdejší nenáviděla.

Švýcar, Polák, Maďar, nebo Srb, tedy příslušník opravdu hrdého národa si může pomyslet, že jsme opravdu jen národ nesvébytných, zakomplexovaných plebejců a kmánů.

Důvody a nepravdivými argumenty, pramenícími z této nenávisti, omlouvá vláda svoji neschopnost, selhání a zodpovědnost za náš současný, prostým lidem nezasloužený obrovský ekonomický propad a bezpříkladný pokles životní úrovně občanů České republiky.

Na bázi takové nenávisti ale svět nemůže a nebude nikdy fungovat a jsem přesvědčen, že se nám to brzo vymstí. To, až budeme muset ustupovat z pozic, které dnešní vláda tak horlivě buduje a zastává. Nejhorší na tom však je, že tato nenávist a nesmiřitelnost se díky působení politiků a jim přisluhujících médií přenáší mezi občany, dělí přátele, kamarády a dokonce i rodiny.

Válka na Ukrajině již nebude dlouho trvat. Já však velice silně pochybuji, že naše země a její vedení bude patřit k těm, kdo budou mít z jejího ukončení a výsledku opravdovou radost, natož zadostiučinění. Přesto, že tak skončí utrpení Ukrajinců. Se svou nenávistí pak zůstaneme osamoceni i mezi těmi, kvůli kterým se tak patolízalsky činíme. Bohužel, opět jen jako ubozí vazalové a kmáni. Zřejmě je nám tato role určena osudem na věky věků, s výjimkou několika světlých historických chvilek. 

Veselí nad Moravou, 6.prosince 2022

Autor článku : Vilém Reichsfeld