Přinese dálnice D55 zlepšení v dopravě? A kdy?  

Každý, kdo v současní době projíždí po silnici úsekem mezi Moravským Pískem a Starým Městem, s potěšením pozoruje vývoj prací na budování dálnice D55. Je totiž v plném proudu. Podle původních údajů ŘSD bylo její zprovoznění do Moravského Písku plánováno na rok 2024. MFdnes z 5.5.2022 však uvedla, že zprovozněna bude až v roce 2025.

Podle plánů ŘSD tam bude dálnice končit až do roku 2031, kdy by měla být postavena a zprovozněna dálnice přes její neuralgický úsek, kterým je její vedení přes Bzeneckou Doubravu do Rohatce. V takovém případě by byl tranzitní provoz veškeré silniční dopravy přes obce počínaje Kunovicemi a konče Petrovem skutečně převeden na dálnici D55. To by také znamenalo zásadní odlehčení v provozu od  Uherského Hradiště, až po Petrov.

V poslední době však některé náznaky ukazují, že ne vše je tak růžové, jak se zdá. Zásadním problémem je přitom několik okolností.

Tou první a nejdůležitější je skutečnost, že průchod lesním komplexem Bzenecké Doubravy s ptačí oblastí patřící do soustavy Natura 2000 je stále předmětem boje mezi ochranáři (Děti Země) a ŘSD, a poslední zprávou z konce srpna loňského roku je, že územní řízení stavby tohoto úseku se zastavilo a neplatné jsou také veškeré posudky včetně EIA. Komentovat tyto, desetiletí trvající tahanice nemá smysl!

Tou druhou skutečností je snaha některých obcí, vybojovat si za stávající situace pro sebe alespoň nějakou výhodu v obavách před následky, které by jim ukončení dálnice v Mor.Písku mohlo přinést.  Titulek „Bzenečtí chtějí přemostění dálnice až před les Doubravu, obávají se přívalu aut“ je toho jasným důkazem.

Článek je přístupný pouze za poplatek, proto jej přikládám v PDF :

​​​​​​​A s touto skutečností souvisí i „spánek na vavřínech“, jak by se dalo komentovat chování již zmíněných obcí od Kunovic až po Petrov, které žijí v domnění, že věc s tranzitní dopravou je vybojována a teď už stačí pouze počkat a přihlížet, jak se buduje. Opět musím na tomto místě vzpomenout bývalého Kunovického starostu Jiřího Vařechu, zemřelého po boji s krutou nemocí v roce 2010, který pochopil, že úspěch je možný pouze při společném postupu všech zainteresovaných obcí a také to náležitě prosazoval. A to se bohužel od jeho úmrtí neděje. Tehdy se sice jednalo o východní obchvat těch obcí, který je ostatně i dnes trasou, se kterou nemají žádný problém ani Děti země a byl velmi levnou alternativou dálnice D55, která by  obcím od Kunovic až po Petrov řešila jejich problém lépe, než dálnice. Všechny obce až po Strážnici také mají již dlouho obchvat ve svých územních plánech.​​​​​​​

To, co se v silniční dopravě odehraje po zprovoznění dálnice D55 do Moravského Písku, se dá na základě výše zmíněných skutečností i na základě názorů, které v odborných kruzích kolují, dovodit :

  • Na dálnici D55 bude po jejím zprovoznění mezi Starým Městem a Moravským Pískem vyloučen průjezd nákladních vozidel nad 3,5tuny. Zprávy o tom "prosakují" z  ŘSD,
  • Vozidla nad 3,5 tuny tedy budou ze Starého Města směrem na Břeclav i nadále jezdit po silnici I/55 a tedy i přes nové Veselské okružní křižovatky
  • Jakou výhodu, či nevýhodu (ekonomickou, či časovou) přinese použití dálnice řidičům osobních aut při nutnosti, sjet z ní v Moravském  Písku a jet dále do, či přes Veselí, nebo Bzenec si posoudí každý řidič sám. Použití dálnice za těchto podmínek totiž rozhodně nebude mít pouze výhody
  • Za výše popsané situace, ale také při nynějších vážných ekonomických problémech, už lze jen těžko věřit tomu, že dálnice D55 by mohla být hotova v roce 2031. Obzvláště za předpokladu, že úsek Bzenec - Rohatec zřejmě vzhledem k jeho stavební náročnosti bude stát „raketu“

Realizaci D55 má ve své gesci Zlínské ředitelství ŘSD a je otázkou, zda pro něj bude prioritní také dokončení její trasy na území Jihomoravského Kraje.

Aby tomu tak bylo, měly by obce následovat příkladu a přístupu Jiřího Vařechy, spojit svoji snahu, a vyvíjet silný a trvalý tlak na vedení Jihomoravského kraje, aby se i pro něj stala dálnice D55 prioritou.


Veselí nad Moravou, 7.června 2022

Autor článku : Vilém Reichsfeld