Novinky
Řeka Morava v první polovině 20.století 3
5. etapa regulace : k omezení záplav a zlepšení odtokových poměrů ve městě Ostroh vedly také úpravy řeky Moravy mezi jejím 141,6–144,2 km, tedy v délce 2 600m, probíhající v letech 1931–1936. Regulace přesahovala asi 200metrů do katastrálního území Uherský Ostroh.
Všechny tyto úpravy směřovaly k napřímení toku a k ochraně pozemků před záplavou, kdy díky úpravám převedlo koryto bezpečně průtok 355 m3/s. Na tomto regulovaném úseku bylo nutné oddělit od řeky 5 meandrů, ze kterých vznikla dnešní oblíbená ramena.
Řeka Morava v úrovni ramen Vláka a Šišperovo. Levý břeh je již upraven, na pravém břehu je patrný zbytek původního meandru, který bude zasypán. Jeho oddělením vzniklo slepé rameno Šišperovo. Stabilitu zásypu v místě oddělení jistí dvojitá řada dubových pilot.
Koryto řeky ve vzdálenosti 200 - 250 metrů proti proudu nad splavem. Břehy jsou již po regulaci upraveny. Na snímku ještě chybí odbočka pro budoucí Baťův kanál, který bude brzy napojen. Na snímku jsou zachyceny dva prámy, zřejmě se zvedacím zařízením.
Regulace úseku Veselí nad Moravou - Uh. Ostroh. Druhý průkop září 1936.
Regulace úseku Veselí nad Moravou - Uh. Ostroh. Třetí průkop ze srpna 1936
Rekonstrukce jezu
Na první pohled by se mohlo zdát, že konstrukce jezů, které jsou trvale pod vlivem vody, ledu a někdy také sucha je velice náročná s ohledem na materiály, za kterých jsou budovány. Opak je pravdou.
Dřevo, kámen, jíl, hlína a písek byly totiž v minulosti základními materiály pro stavbu jezů. Mnoho z nich se dochovalo dodnes. Trvanlivostí se vyznačují zejména dřevěné jezy s výplní, tzv. srubokamenné. V podstatě se jedná o dřevěné štětové a pilotové stěny nejčastěji z dubového dřeva vyplněné kamenivem a dusanou zeminou, na kterých jsou načepovány vodorovné trámce spojené převázkami. Přelivná plocha jezu byla tvořena bedněním dříve vždy z dubových, nebo modřínových fošen. Ty, pokud jsou ve vlhku, či vodě, navíc s obsahem minerálů jsou jí víceméně konzervovány a vydrží tak velmi dlouho.
Beton se masově začal používat až kolem přelomu 19.a 20.století, kdy byly postaveny první míchačky a začal postupně vytlačovat dříve používané materiály a způsoby výstavby. Začalo se modernizovat.
Nahoře : dva snímky generální opravy starého moravního jezu v roce 1945. Původní pilotové konstrukce byly z velké části využity, poškozené nahrazeny zaberaněním nových. Jez byl opatřen železobetonovou deskou.
Podle dostupných údajů byl veselský jez vybudován zřejmě někdy v 16. - 17. století. Jeho hlavním účelem bylo vzdutí vodní hladiny a vytvoření dostatečného spádu pro pohon mlýna a vodní pily na pravobřežním náhonu odbočujícím z nadjezí hlavního toku, od 20.let minulého století pak pro provoz obou turbín vodní elektrárny.
Současně tvoří výškový přechod hlavního řečiště Moravy do jeho zregulovaného toku středem města a dále, mimo jeho hranice.
Původní přelivná plocha z dubových fošen, které byly zřejmě doplňovány dle potřeby, byla nahrazena přelivnou plochou z železobetonu, stejně tak původní křídla jezu z cihelného zdiva byly opatřeny přibetonávkou.
V letech 1968, 1969 a naposledy v roce 1991 prošel tento jez dalšími většími opravami, než byl po povodni v roce 1997 kompletně nahrazen jezem novým.
Velkou pozornost věnoval svému městu a velkým stavebním změnám, které se v něm uskutečnily patriot a nejznámější zdejší malíř Ludvík Ehrenhaft. Na mnoha svých obrazech tak zachytil nejen postupně mizející poetiku starého Veselí a jeho okolí (nejen na svých obrazech, ale i fotografickým aparátem), ale také jeho proměnu.
První jeho obraz nahoře zleva zachycuje atmosféru části starého Zbrodku s původním jezem a nad ním ještě neregulovaným korytem Moravy. Pochází zřejmě z přelomu 20.a 30. let m.s. Zbývající dvě reprodukce jeho obrazů jsou téměř o tři desetiletí starší (datace na plátně je 1958). Oba obrazy zachycují práce na rekonstrukci nového jezu v roce 1945. Umělec zřejmě dodatečně zužitkoval v době rekonstrukce pořízené fotografie.
Prostřední obraz zachycuje betonáž a hutnění přelivové desky, obraz vlevo pak zřejmě betonáž boční opěrné zdi na straně Bartolomějského (tehdy Stalingradského) náměstí. Na jeho pravé straně je vidět proluku ústící do náměstí s kostelem Sv.Bartoloměje.
Pokračování : Řeka Morava v první polovině 20.století 4
Veselí nad Moravou, 26.března 2024
Autor článku : Vilém Reichsfeld