5. etapa regulace : k omezení záplav a zlepšení odtokových poměrů ve městě Ostroh vedly také úpravy řeky Moravy mezi jejím 141,6–144,2 km, tedy v délce 2 600m, probíhající v letech 1931–1936. Regulace přesahovala asi 200metrů do katastrálního území Uherský Ostroh.
Všechny tyto úpravy směřovaly k napřímení toku a k ochraně pozemků před záplavou, kdy díky úpravám převedlo koryto bezpečně průtok 355 m3/s. Na tomto regulovaném úseku bylo nutné oddělit od řeky 5 meandrů, ze kterých vznikla dnešní oblíbená ramena.
Na první pohled by se mohlo zdát, že konstrukce jezů, které jsou trvale pod vlivem vody, ledu a někdy také sucha je velice náročná s ohledem na materiály, za kterých jsou budovány. Opak je pravdou.
Dřevo, kámen, jíl, hlína a písek byly totiž v minulosti základními materiály pro stavbu jezů. Mnoho z nich se dochovalo dodnes. Trvanlivostí se vyznačují zejména dřevěné jezy s výplní, tzv. srubokamenné. V podstatě se jedná o dřevěné štětové a pilotové stěny nejčastěji z dubového dřeva vyplněné kamenivem a dusanou zeminou, na kterých jsou načepovány vodorovné trámce spojené převázkami. Přelivná plocha jezu byla tvořena bedněním dříve vždy z dubových, nebo modřínových fošen. Ty, pokud jsou ve vlhku, či vodě, navíc s obsahem minerálů jsou jí víceméně konzervovány a vydrží tak velmi dlouho.
Beton se masově začal používat až kolem přelomu 19.a 20.století, kdy byly postaveny první míchačky a začal postupně vytlačovat dříve používané materiály a způsoby výstavby. Začalo se modernizovat.
Nahoře : dva snímky generální opravy starého moravního jezu v roce 1945. Původní pilotové konstrukce byly z velké části využity, poškozené nahrazeny zaberaněním nových. Jez byl opatřen železobetonovou deskou.
Podle dostupných údajů byl veselský jez vybudován zřejmě někdy v 16. - 17. století. Jeho hlavním účelem bylo vzdutí vodní hladiny a vytvoření dostatečného spádu pro pohon mlýna a vodní pily na pravobřežním náhonu odbočujícím z nadjezí hlavního toku, od 20.let minulého století pak pro provoz obou turbín vodní elektrárny.
Současně tvoří výškový přechod hlavního řečiště Moravy do jeho zregulovaného toku středem města a dále, mimo jeho hranice.
Původní přelivná plocha z dubových fošen, které byly zřejmě doplňovány dle potřeby, byla nahrazena přelivnou plochou z železobetonu, stejně tak původní křídla jezu z cihelného zdiva byly opatřeny přibetonávkou.
V letech 1968, 1969 a naposledy v roce 1991 prošel tento jez dalšími většími opravami, než byl po povodni v roce 1997 kompletně nahrazen jezem novým.
Velkou pozornost věnoval svému městu a velkým stavebním změnám, které se v něm uskutečnily patriot a nejznámější zdejší malíř Ludvík Ehrenhaft. Na mnoha svých obrazech tak zachytil nejen postupně mizející poetiku starého Veselí a jeho okolí (nejen na svých obrazech, ale i fotografickým aparátem), ale také jeho proměnu.
První jeho obraz nahoře zleva zachycuje atmosféru části starého Zbrodku s původním jezem a nad ním ještě neregulovaným korytem Moravy. Pochází zřejmě z přelomu 20.a 30. let m.s. Zbývající dvě reprodukce jeho obrazů jsou téměř o tři desetiletí starší (datace na plátně je 1958). Oba obrazy zachycují práce na rekonstrukci nového jezu v roce 1945. Umělec zřejmě dodatečně zužitkoval v době rekonstrukce pořízené fotografie.
Prostřední obraz zachycuje betonáž a hutnění přelivové desky, obraz vlevo pak zřejmě betonáž boční opěrné zdi na straně Bartolomějského (tehdy Stalingradského) náměstí. Na jeho pravé straně je vidět proluku ústící do náměstí s kostelem Sv.Bartoloměje.
Pokračování : Řeka Morava v první polovině 20.století 4
Veselí nad Moravou, 26.března 2024
Autor článku : Vilém Reichsfeld