Článek Sametové vánoce vznikl o loňských vánocích spontánně, během dvou hodin byl na světě. Popisuje tehdejší radostnou náladu, oslavu obrození, probuzení ze špatného snu a víru v nadějnou budoucnost.

Po necelých třiatřiceti letech z toho nezbylo nic. Zlý sen se vrátil v plné síle, optimismus lidí se ztratil a s ním i víra ve skvělou budoucnost. Na Ukrajině se válčí a dopadají na nás obrovské ekonomické problémy, které začaly ještě dříve, než ta válka. Ta je ale ještě prohloubí. 

Před nedávnem jsem tady publikoval dva články Po mnoha letech opět ve Veselí, jejichž hlavní osobou byl pan Vojtěch Bublák, který žije v Německu. Po delší odmlce se ozval mailem, na který jsem mu obratem odpověděl. Zde je ta korespondence : 

• 26.února 2022

Hallo pane Reichsfeld,

jsem už několik dnů doma z nemocnice, přesto jsem se nedostal k tomu, Vám napsat, jak jsem si představoval. Hned prvního dne mě moje dcera  překvapila s pohledem na  veselský zámek a Vámi tam zpracované  mé dojmy z naší cesty do Veseli.

Byl jsem  tedy jako školák, který dostal první jedničku sám se sebou velmi spokojen. Jsem tedy velmi rád, že Vám mohu za Vaši námahu velmi poděkovat. Vidím, že asi čekáte na moje další příspěvky. Udělám si na to brzy čas … Přemýšlel jsem usilovně, jestli Vás potěším nahlédnutim do zdejšího SÜDKURIER: tyto noviny  mám 3 x týdně  v mé poštovní schránce, vycházejí v Konstanci pro čtenáře  jihozápadně od Stuttgartu. Mohl bych ještě psát dál, nechám to na příště.

Máme  totiž v televizi (asi jako u  vás) napínavý Krieg (Putinkrieg v. Ukrajina). Sedím u toho hodiny. V Berlině  před Kanzlerhaus, až přijdou demonstranti, jsem také hlasitý : „PU-TIN-MÖR-DER“ (Vrah – Putin) ;halbe stunde lang (celou půlhodinu)

S mnoha pozdravy do Veseli,....Vojta Bubák

• 1.března 2022

Dobrý den pane Bubláku,

chtěl bych Vám poděkovat za Váš e-mail a také za noviny z Vašeho města a okolí, které už dorazily. Doufám, že se Vaše operace zdařila a váš zdravotní stav se již zlepšuje. Já a určitě i čtenáři mého webu budeme rádi, když zase sednete k PC a napíšete pár článků.

Nikdo nemůže souhlasit s válkou a ruskou invazí na Ukrajinu pane Bubláku. Bohužel, náš svět takto funguje. Velké světové mocnosti dělají to, co pro sebe považují za výhodné a nutné, a nikoho nežádají o souhlas. A jsou to vždy obyčejní lidé, kteří trpí a umírají. Němci s tím mají bohaté zkušenosti, ne? Protestoval jste i proti válkám, které rozpoutali Američané se svými spojenci?

A křičel jste Busch - vrah, Clinton - vrah, Obama - vrah? Nebo to bylo od nás příliš daleko a ti lidé byli méněcenní?

Víte vůbec, kolik lidí v těchto válkách zemřelo? Vietnam, Afghánistán, Irák, Sýrie, Libye, jen pro připomínku ?Statisíce a miliony lidí to byly pane Bubláku. To už pokrytecký Západ zapomněl?!

Svět se teď změní a obávám se, že to nebude ve prospěch Západu!

S pozdravem

​​​​​​​Vilém Reichsfeld

• ​​​​​​​10.března 2022

Hallo pane Reichsfeld,

díky za Váš dopis. Máte samozřejmě pravdu, někde jsem jednou četl, že Hitler má na svědomí asi 50 milionů mrtvých z 2.světové války. Naše generace měla tedy štěstí, že jsme v Evropě mohli v klidu žit. Ale byl to opravdu klid? Sedím u televize, na Ukrajině  počítají také stále mrtvé. Už to nemůžu vidět. Ale vzpomínám na srpen 1968. V noci jsem se probudil, bylo v domě plno křiku. Co se stalo? Rusové a armády spřátelených státu přijely zachraňovat tehdejší CS socialismus. ... (Následuje  vyprávění o tehdejších událostech a pocitech pana Bubláka, které bude předmětem samostatného článku)

Na horních třech snímcích jsou zachyceny následky bombardování  v Bělehradě (1999) , v Aleppu v Sýrii (2016) a v Charkově na Ukrajině (2022). Jedno bylo z pohledu médií "humanitární", další "protiteroristické" a poslední "teroristické". Určíte podle toho, který snímek patří ke  které zemi a které bombardování bylo opodstatněné a ospravedlnitelné? To nejsou vojenské objekty, ale obytné domy, ve kterých žili prostí lidé ...

Dvojí metr, aneb když dva dělají totéž, není to totéž!

Bohužel, náš svět takto funguje. Velké světové mocnosti a někdy i menší země dělají to, co pro sebe považují za výhodné a nutné, a nikoho nežádají o souhlas. Tak jednoduché a prosté je i to, co teď udělala Ruská federace na Ukrajině. To, co udělala nám v roce 1968, tehdy ovšem jako Sovětský svaz s pomocí vojsk Vašavské smlouvy, se na Ukrajině pouze zopakovalo. V nesrovnatelně horší podobě. Proto, že si to žádal zájem Ruské federace. Stejně, jako to udělaly Spojené státy americké a jejich spojenci ve Vietnamu, Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi a Jugoslávii. Bez jakéhokoliv mandátu, pouze z důvodů, kterými byly jejich zájmy. A ty hrůzy, které se na Ukrajině dějí? Co jiného čekat od války? Americké, NATO, nebo ruské.

Zavzpomínejte u příležitosti dnešních hrůz na Ukrajině alespoň na nepatrný zlomek těch zvěrstev dřívějších a souvislostí stejných, jaké už se zase objevují v médiích :

• Pentagon: Bombardování nemocnice v Kunduzu není válečným zločinem
• Americké bomby zabily v Afghánistánu desítky svatebčanů
• Válečné zločiny USA? Washington hrozí agresivní odvetou haagskému soudu 

To, co se dnes děje na Ukrajině, se v daleko větším měřítku odehrávalo i v jiných zemích. Tehdy se na tom podíleli USA a jejich blízcí spojenci. Mrtví se nepočítali na stovky a jednotky tisíců, ale na desítky a stovky tisíc.

Největší debakl a hanba polistopadové doby

které si osobují  rozhodovat o tom,  co je a co není závadné, co je a co není pravda. Premiér Fiala, bytostný prý demokrat, cenzuru okomentuje slovy, že ví, že je to na hraně, přestože ví, že je to dávno za hranou a musí se mu z vlastního pokrytectví a zrady demokracie dělat šoufl. Jak snadné bylo zavřít lidem hubu a zakázat jiný názor! Socialismus, pardon liberální demokracii si přece rozvracet nedáme. 

Na webu ministerstva vnitra se prezentuje jeho již zmíněný útvar Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. V jeho propozicích mimo jiné stojí také toto: „Centrum nebude vnucovat lidem pravdu ani provádět cenzuru. Nebude z internetu ani z tištěných médií odstraňovat žádný obsah.“ Ani nemusí. Stopnou se jednoduše celé webové stránky. Na špinavou práci jsou tady přece jiní, on je k tomu pouze vyzve!

Víc, nežli kdy jindy po sametových vánocích, už zase platí Krylovo parafrázované : “Jen vím, že něco špatného se teď ve společnosti rodí, ryjeme opět držkou zem“.

Nesouhlasím se zabíjením nevinných lidí na Ukrajině, ani nikde jinde.

Vážím si Rusů, Ukrajinců i všech ostatních národností, kteří v sovětské Rudé armádě za obrovského utrpení a strádání bojovali proti nacismu a miliony z nich při tom zahynuly. Oni měli hlavní podíl na jeho porážce a toho si nesmírně a jednou provždy cením. I proto, že osvobodili Osvětim, kde zahynulo mých sedm blízkých příbuzných. Nejen kvůli tomu nebudu zatracovat a nenávidět Ukrajince ani Rusy. Oběma národům přeji, aby si své vzájemné problémy dokázali vyřešit bez cizích vlivů a žili spolu v přátelství a míru. 

Za ukrajinskou tragédii může, jako již tolikrát v moderních dějinách neporozumění mezi národy a pocit vedoucích západních politiků, že pro ně neplatí žádná pravidla, dohody a sliby, které dříve učinili, ale nedodrželi.

Veselí nad Moravou, 15.března 2022 

Článek je zveřejněn shodou okolností právě v den, kdy si připomínáme jednu z nejtragičtějších událostí v českých dějinách. Událost, která se tím, co jí 30.září 1938 v Mnichově předcházelo, i tím co poté následovalo, dá vztáhnout také na to, co se děje dnes. 

Autor článku : Vilém Reichsfeld