Pokračování článku  Veselská železnice za První republiky 1:

Silné povětří s krupobitím 28. listopadu 1930 rozbilo většinu skleněných oken staničních budov, střecha firmy Beer a Žádník byla stržena a bylo zpřetrháno vedení telefonní i telegrafní.

Začátkem roku 1930 bylo zaměstnáno ve stanici 282 stálých a 69 smluvních zaměstnanců a koncem roku 1930 pak 282 stálých a jen 7 smluvních zaměstnanců. Z důvodů hospodářské a průmyslové krize bylo mnoho nákladních, pravidelně jezdících vlaků odřeknuto a proto smluvní zaměstnanci byli propuštěni. V dalších letech se stavy železničářů snižovaly až na 266.  Měst mělo 1049 domovních čísel, bydlelo zde 4397 obyvatel a z toho bylo 200 nezaměstnaných na podporách.

Byl zřízen Odbor pro údržbu trati. Počet cestujících vlaky stále stoupal a tržby v osobních pokladnách dosáhly za rok 1932 výše 1.066.646 Kč a v nákladní pokladně 26.804.845 Kč.

Bylo dodáno mnoho nových osobních vozů a lokomotiv a rovněž tři motorové vozy řady 120.

Motorový vůz řady 120, předchůdce vozu Hurvínek. V kabinové nástavbě čnící nad střechu vozu samotného seděl strojvůdce. Vůz byl v provozu na trati Veselí nad Moravou – Nové Město nad Váhom a jezdil buďto sólo, nebo táhl další vagony.

Důležitou událostí byla krátká zastávka prezidentského vlaku v červenci roku 1933, kdy projížděl president T.G.Masaryk veselskou stanicí na Slovensko.Tak jako všude, byl přivítán zástupy dospělých i dětí, kteří mu přišli vyjádřit svoji úctu a podporu. Na fotografii zcela napravo je zachyceno podobné uvítání v jeho další zastávce ve Velké nad Veličkou.

Situační náčrtek drážního pozemku ve stanici Veselí nad Moravou z listopadu 1935

(údaje pro lepší orientaci doplněny zeleně)

V roce 1933 byla administrativně zrušena Výtopna ČSD a byla přidělena Výtopně Brno. Bylo zrušeno několik administrativních pracovních míst a počet pracovníků klesl na 245. Výkony však narůstaly. V roku 1935  pracovalo 150 dělníků podle  "Velkého projektu"  na úpravě stanice a výtopny, do provozu byla uvedena nová točna a byla postavena další část betonového plotu po délce budoucího obvodu výtopny. Od areálu hřbitova k podjezdu bylo vydlážděno nákladiště a o rok později bylo postaveno spádoviště pro posun železničních vozů. V roce 1938 byla dostavěna nová remíza s kotelnou s 30 metrovým komínem. Stará remíza byla následně zbořena.

Hradiště-Hodonín,  kolem kostelíka P.Marie, kde byl v roce 1936 zrušen starý hřbitov. V roce 1937 byl konečně zrušen úrovňový přejezd přes koleje a silniční provoz byl převeden na novou silnici v nové  ulici Kollárova.

Silnice č.54 procházející nově zbudovaným podjezdem vedoucí do Blatnice a dále na Slovensko byla postavena v roce 1938. Po obsazení Československa v roce 1939 byla používána německou armádou  k vojenským přesunům. Zkolaudována byla až v roce 1941. Silnice křižovala před Blatnicí železnici Veselí – Nové Město nad Váhom a na jejím km 73 musel být postaven železobetonový nadjezd pro její mimoúrovňové překonání.

Od prvních plánů řešících přístupovou cestu k nádraží z roku 1927 až k jejímu provedení v roce 1939 (kolaudace 23.12.1940) uplynula dlouhá léta. Mezitím byla vybudována nová řada obytných domů včetně hotelu Slavie, které spolu s novou cestou vytvořily před nádražím novou krásnou ulici, nynější Třídu Národních mučedníků.

V roce 1928 píše Městská rada Veselí nad Moravou  Ministerstvu železnic v Praze a žádá rozšíření nádražní budovy z důvodů zvýšení počtu cestující veřejnosti. Upozorňuje na nevhodné přístupy k vlakům, nevyhovující manipulační a také skladovací prostory pro zboží k přepravě pro firmy Beer a Žádník, Standard bratří Reichsfeldů a další.

19.10.1929 Městská rada Veselí n. M. konstatuje nedostatečující prostory zdejšího nádraží, špatnou úroveň čekárny, nástupišť a záchodů, ale i přednádražní plochy a žádá o nápravu.

Při sčítání mělo město 4397 obyvatel, ale narůstají rovněž  počty cestujících.

Mezitím již pokračují práce jen na úpravě kolejiště, zhlaví stanice a výtopny.

17.2.1931 intervenuje město přes poslance ve vládě. Přednosta stanice  vrchní inspektor Fr.Grydil k tomu sděluje : „před třemi lety nám bylo sděleno, že příštím rokem započne stavba výpravní budovy, ale stále se nic neděje. Cestující doplácí na váhání stavitelů. A že je cestujících mnoho a využívají vlakové dopravy svědčí tržby tří osobních pokladen. Za rok 1930 je to celkem 1,274.800 Kč a tržby nákladní pokladny činí 28,811.838 Kč.

28.2.1933 se připomíná Ministerstvu železnic : „Přípisem z 15.3.1931 je sděleno, že je vypracován projekt a dotazuje se, kdy se započne se stavbou?“ Přimlouvá se i nový přednosta Antonín Rosík a 12.8.1933 píše Ministerstvo železnic Městské radě: „V nejbližších dnech budeme pokračovati ve stavebních pracích a to ve výstavbě točnice a remize pro motorová vozidla. Je třeba dokončiti přeložení polní cesty a silnice.“ Je založeno Konzumní družstvo železničních zaměstnanců  a postaven obchod nedaleko kostela v ulici Komenského (obchod slouží svému účelu doposud).

4.9.1934 putuje opět žádost Ministerstvu železnic : „není zanedbaného nádraží zde, kde by nebylo čekárny. Obecenstvo musí za jakékoliv nepohody strádati venku. Na poměrně malém prostranství se kryje 5 osobních vlaků na všechny strany, přestup je nesnadný a jen díky bedlivosti železničních zaměstnanců nedošlo k větším neštěstím. Průměrný počet všech druhů  vlaků  za den je 77“.

A odpověď zní : „je nutno odsunouti stavbu na rok 1936, popř.na dobu pozdější finančně příznivější“.

7.12.1934 město  žádá o výstavbou budovy co nejdříve. „Konzumní družstvo pro 1436 rodin opatřuje potraviny dopravované drahou, firma Beer a Žádník vyrábí překližky a rozesílá do různých míst,  firma bratří Reichsfeldů-Standart obuv dováží každý večer, jsou to 3 plná auta výrobků a není je kde uskladnit do odeslání“. Továrníci vyhrožují, že zajistí vlastní přepravu. Stanicí projíždí stále více nákladních vozů se zbožím zemědělců, v sousedních stanicích jsou stavěny můstkové váhy pro Cukrovary v Hodoníně, Vlkoši a Uh.Ostrohu, pro narůstající boom pěstování cukrové řepy, která se přepravuje železnicí. Je stavěna nová radnice proti hotelu Přikryl a na první schůzi obce 8.2.1935 se projednávala i situace na nádraží.

12.7.1935 ministerstvo sděluje, že byly uvolněny 2mil.korun na výstavbu nádražní budovy po roce 1936.

Přesto jsou ale peníze na výstavbu kolejiště. Na brněnském zhlaví je vybudováno výměnářské stanoviště a staniční posun s nákladními a osobními vozy je přesunut na toto zhlaví. Až dosud se posunovalo na zhlaví tepelském přes přejezd na okresní silnici do Hroznové Lhoty a přes dva polní přejezdy do polí. Při přístavbě vozů a obsluze skladiště se jezdilo několikrát denně  před staniční budovou mezi cestujícími po kolejích osobních vlaků.

17.4.1936 podává protest za „Spolek hostinských“ proti zřízení nádražní restaurace hoteliér  K.Všetula. Za dva měsíce Ministerstvo železnic popírá informace o vkladu restaurace  do projektu. Stále však pokračují práce na výtopně, podjezdu a na kolejišti. V této době už se pokračuje také ve výstavbě nové betonové silnice Moravský Písek - Blatnice, která byla zahájena v roce 1934.

18.6.1937 se odbývá sláva k 50.výročí železnice a zastaví zde historický vlak s prastarou lokomotivou, jaké se již ani pro posun nepoužívá a vagonky se starým bočním nastupováním  s delegací 60 senátorů, poslanců, starostů a novinářů jedoucí do Uherského Hradiště. Účastní se slavnostního oběda v hotelu Kozák a starosta ve svém proslovu zdůrazňuje požadavek města velmi potřebný. Aby při rekonstrukci bylo pamatováno na velmi potřebné podchody pro obecenstvo, neboť železniční uzel ve Veselí nad Moravou vykazuje stále vzrůstající frekvenci cestujících, kteří se pletou mezi kolejemi, když se tam sjedou zpravidla čtyři vlaky. Protektor slavnostní jízdy, vládní rada ředitel Sekyra v odpovědi slíbil, že bude požadavek ten ze všech sil podporovat. Takové to zdvořilostní prohlášení, ale s obědem u Kozáků byli spokojeni.  Projela i nejnovější motorová souprava tzv. Slovenská strela, která demonstrovala technický rozvoj na železnici.

 Slovenská strela při zastávce ve stanici Bzenec

Za rok (1938), je vyhlášen Den brannosti v souvislosti s vývojem situace v Německu a vítězstvím Hitlera ve volbách. Ve stanici byla založena  Civilní protiletadlová obrana(CPO) a Asanační družstvo poštovní a železniční, požární a spojovací - v městě pak Zdravotní družstva a Pořádkové a bezpečnostní služby.

23.září 1938 po vyhlášení mobilizace se ještě více zvýšila přeprava vojenských osob i nákladů. Náklický most a veselskou železniční stanici chránily těžké protiletadlové kulomety v polních opevněních. Přijížděly vojenské transporty, vojáci skládali vojenskou techniku a materiál o pak odcházeli na určená místa. Veselí se proměnilo v “hlučný vojenský tábor“. Ale netrvalo to dlouho. 29.září 1938 po zklamání z Mnichovské dohody spojeneckých států s Hitlerem, za druhé republiky vojska odjely na Slovensko. A na narůstající počty vlaků  byla dostavěna druhá traťová kolej Veselí-Bzenec a  21.11.1938 byl zahájen provoz vlaků po obou kolejích.

Po vyhlášení mobilizace v září 1938 byla ve stanici velmi svízelná situace, zejména v souvislosti s odstoupením pohraniční oblasti s Břeclaví Německu. Prudce se zvýšila intenzita nákladní vojenské přepravy. Osobní ale i rychlíková přeprava z Brna na Slovensko a zpět  byla odkloněna přes Veselí nad Moravou, přes Skalicu na Slovensku a  dále Devínskou Novou Ves do Bratislavy.

Z území odstoupeného Německu bylo oddirigováno mnoho zaměstnanců služby jízdní, staniční a výtopenské z Břeclavi do Veselí nad Moravou. Zpočátku byli ubytováni v 86 nákladních a osobních vozech, ke konci roku 1938 zbývalo obsazených jen 6 obytných vozů, protože někteří zaměstnanci byli přiděleni do sousedních i vzdálenějších stanic. Většina si našla byty v domech ve městě a blízkém okolí. 

3.12.1938 „Město sténá“, píše „Blahorodý pán pan ing.Boh.Jossek z oddělení presidia Ministerstva železnic,“ aby už nebyla odkládána výstavba nádražních budov. A v únoru 1939  odpovídá Ředitelství státních drah a žádá Městskou radu o úhradu části nákladů, protože plánovaná budova bude moderní a státi má nejméně 1 milion Kč .K tomu však nedošlo a rok 1939 byl rokem vygradováním událostí konce minulého roku. Od 15.3.1939 bylo okupováno naše území Německou armádou. Budování stanice bylo zastaveno a tím také nedošlo k slíbené stavbě nové nádražní budovy  s nástupišti a podchody.

A skutečně, 15.3.1939 přijeli němečtí vojáci, na nádraží dojel obrněný vlak, už ráno kroužil nad městem německý aeroplán, všechna řídící místa byla kontrolována německými důstojníky, město se stalo pohraničním, všude byly nové německé nápisy, úřadovalo se jen německy, zaměstnanci se učí v kursech německy. Ve stanici bylo naloženo v roce 1939 celkem 1212 nákladních vozů a vyloženo 4810 vozů, projelo jím 27 995 vlaků. Stanicí začínaly projíždět i vojenské vlaky s válečnou technikou a v roku 1943 byla obnovena  Kunovická spojka mezi stanicí Ostrožská Nová Ves – Staré Město, mimo nádraží Kunovice a to ze strategických důvodů.

Tehdy zaměstnanci konali svou službu v těžkých podmínkách v průsečíků dvou zájmů : pod dohledem různých kontrol a Gestapa co nejrychleji přepravit zásilky na nová místa určení, druhý vlastenecký zájem byl sabotovat nařízení Němců. Tehdy se ukázalo, jak jsou zaměstnanci schopní, jak rafinovaně a záměrně umí mařit německé úmysly. V této atmosféře se prováděla i ilegální činnost a k příhraniční oblasti patřilo i převádění uprchlíků, kteří  od vzniku protektorátu mířili přes relativně svobodné Slovensko dál do zahraničí. Proto se tady vyvíjela činnost převaděčů řízená strojmistrem a krytá přednostou výtopny, která ve vlacích a na lokomotivách přepravila stovky osob. Taková činnost však byla prozrazena a postižena rozsáhlými zatčeními a vězněním. Vězněn byl přednosta stanice Jos.Vedra i další. Mnoho jich zahynulo v koncentračních táborech.

Už od roku 1939 projížděly stanicí  transporty z vojenských skladů v Pováží do Říše. Vlaky i o síle až 70 vozů vojenského materiálu, průměrně denně dva.

Po otevření východní fronty začaly jezdit vojenské převozy opačným směrem, než došlo k zásadnímu obratu a ústupu německých vojsk.

V říjnu 1944 byla stanovena stanice záchytnou a rozřaďovací stanicí, kdy zvláštní německá komise rozhodovala, kam budou určené vozové zásilky a vojenské transporty ze Slovenska a Maďarska s odsunutým a zabaveným materiálem zaslány. Stanicí prošlo 15 000 vozů zabaveného nejrůznějšího zboží a cenného materiálu směrem do Německa.

Srovnání stavu železnice i vozidel na ní mezi léty 1926 a 2018

Mírné stoupání v km 16, směrem do Blatnice. Foceno ze zemědělského nadjezdu. V dáli město Veselí nad Moravou.

V článku byly použity fotografie pořízené při stavbě trati Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom Ing.Josefem Šedou.

Zájemce o prohlídku dalších fotografií z této technicky zajímavé a krásné stavby odkazujeme na webové stránky společnosti Železnice Slovenskej republiky / Zoznam albumov

Další zajímavé dokumenty týkající se nejen železnice lze vyhledat v : Národní archiv - Sbírka staničních kronik

Ve Veselí nad Moravou, 9.dubna 2019

Autor článku : Jan Halíček a Vilém Reichsfeld