Po osvobození města Veselí nad Moravou 24.4.1945 rumunskými vojáky se hned druhý den občané pustili do úklidu následků bojů. Zaměstnanci železniční stanice nastoupili po vyzvání do obnovovacích prací na železnici v místě stanice a okolních tratí, bez ohledu funkce a povolání. Počet pracovníků denně vzrůstal až na počet 300 lidí pod velením sovětských obnovovacích vojenských jednotek a tak už 28.dubna byly dány do provozu hlavní staniční koleje pro očekávané vojenské transporty. Byly opravovány sousední traťové úseky, hlavně mosty na Bzenec a Uh.Ostroh, kde denně dle rozpisů nastupovali brigádníci s nářadím a s povozy, aby co nejdříve vybudovali mostní dřevěná provizoria pro obnovení trati. Takže když dne 6.5.1945 došel oběžník z provozního úřadu v Uh.Hradišti o obnovovacích pracích, bylo již připraveno ve stanici k provozu 6 vjezdových kolejí a 4 kusé vykládkové koleje pro vozové zásilky. A tak po vybudování provizoria mostů byla v pátek 12.5.1945 zahájena železniční doprava z Veselí nad Moravou do Brna-Černovic v 05.00hod vlakem č.524. Vlaky do Uherského Hradiště začaly jezdit od  21.5.1945 po obnovení mostu přes potok Svodnici mezi Veselím a Uh.Ostrohem . Provoz na trati Veselí - Myjava (kde byl mezi Lipovem a Loukou zničen viadukt) byl obnoven až k 1.5.1946.

Koncem roku 1945 bylo zaměstnáno na dráze ve Veselí nad Moravou 992 lidí v železničním provozu, u posunu, ve vozové službě, opravně vozů a v lokomotivním depu. Ve městě samém pak bylo v průmyslu zaměstnáno jen 269 osob. Celkem bylo zaměstnáno 569 Veselanů a 683 osob z okolních obcí.

Dne 1.5.1946 navštívil město generál Antonín Hasal t.č. ministr železnic a po snídani v restauraci U Kozáků, bylo mu tlumočeno přání obce i občanů o podporu výstavby nové staniční budovy, které slíbil předat ve vládě, a kterýžto slib později i skutečně  splnil. Poté odjel zvláštním vlakem do stanice Lipova na slavnostní otevření zničeného lipovského mostu a zahájení dopravy vlaků na a ze Slovenska. Zanedlouho  poté se plně projevil nárůst vlakové dopravy osobní, ale zejména nákladní.

Ještě i v roku 1947,v červenci, se střílelo, to když se snažila v parku překonat Moravu jednotka Banderovců a policie jim v tomto zabránila.

V srpnu byla velká bouře s vichřicí, která způsobila velké škody na střechách domů, zámku a železniční stanici, kde byly rozbity téměř všechny skla v oknech. V tomto měsíci došlo rovněž k sesunutí náspu trati mezi stanicemi Pitín - Slavičín a následnému přerušení trati. To se ihned projevilo zvýšenou nákladní odklonovou dopravou vlaků směr Nové Mesto nad Váhom, zvýšeným příjezdem nákladních vozů do desinfekční a čistící stanice vozů za nedostačující kapacitu Břeclavi a výběr a sestavování ucelených vlaků prázdných vozů pro sovětské obilí z Čierné nad Tisou do Československa, i s  náporem prací v opravně vozů. Zvýšil se počet lokomotiv ve výtopně na zvládnutí znásobené přepravy ve směru východ - západ.

Konečně došel dopis z ministerstva dopravy, které bylo pověřeno jednáním vlády s požadavkem ministra železnic gen. Antonína Hasaly směrem k předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi.

V roku 1948 odstoupil ze zdravotních důvodů president Edv..Beneš a prezidentem byl zvolen Klement Gottwald. Vládě pak předsedal Antonín Zápotocký.

Začátek roku 1948 bylo i ve znamení intenzivního jednání městské rady a politického okresu v Uh.Hradišti a ustanovena komise pro dlouho očekávanou stavbu nádražní budovy č.p.700 ve Veselí nad Moravou. Tak se začal plnit sen obyvatel i cestující veřejnosti o nové nádražní budově a kulturním cestování .

Pražský architekt ing.Josef Šolc v červenci 1947 vypracoval plán nové výpravní budovy ve  funkcionalistickém stylu, podobném jako hotely Velká Fatra a Malá Fatra v Rajeckých Teplicích. 

Po místním šetřením je v únoru 1948 předložil ministerstvu dopravy a po novém přezkoušení byl vypracován stavební projekt k zadávacímu řízení.

Návrh nového nádražního komplexu :

Před nádražní budovou budou vybudována stání pro autobusy pro cestující a příjezdová ulice k nádražní  budově bude napřímena k budoucí ulici Rumunské, kde bude odbočka k nákladišti kolem parčíku a vodárny pro depo.

Prostor nádražní budovy bude 2000 m2 a  plocha přednádražního prostoru 3800 m2.

Úřady je rozhodnuto, že Veselí nad Moravou bude od 1.1.1949 okresním městem pro 35 okolních měst a obcí s počtem 50 368 obyvatel. Opravuje se zámek, kde bude ONV ustanoven. Připravuje se združstevňování soukromých zemědělců, povinné odevzdávky obilí, masa a mléka se zvyšují.

Pokračování : Veselské nádraží po 2.světové válce (1945 - 1960) - 2.díl

Ve Veselí nad Moravou, 17.prosince 2019

Autor článku : Jan Halíček, upravil a redigoval Vilém Reichsfeld