Vedení města připustilo možnost, aby se zastupitelé směli vyjádřit na stránkách Veselských listů. Ovšem pouze omezeně, v rozsahu bídných 1 500 znaků včetně mezer. Zřejmě proto, aby tam výrazně neubylo místa pro samochválu a velebení záslužných činů radnice. Byl jsem podle "Pravidel pro zveřejňování příspěvků ve VL"​​​​​​​ redakcí "osloven", abych rovněž přispěl tím sporým článečkem a této možnosti jsem v zářijovém vydání využil. Člověk ale musí moc kumštovat, aby se s tím popasoval na tak malém prostoru a něco podstatného veřejnosti alespoň v "kostce" sdělil. A tak dnes k tomu miničlánečku přidávám text, který jsem ve Veselských listech chtěl publikovat původně, což ovšem Veselská redakční rada nemínila akceptovat. 

Prohraným bojem občanského zájmu a vkusu se samolibým rozhodnutím radnice je rozháranost a nekoncepčnost zástavby náměstí 24. dubna rodinnými domy. Zástavby, která je v konfliktu s původním stavem lokality, zástavby, která uráží svou zpupností její obyvatele i všechny, kteří cítí s původní krásnou, brutálně zneužitou plochou, která nabízela i jiné způsoby využití, než uspokojení několika stavebníků toužících po rodinných domech. Vznikla tak zástavba působící v lokalitě nepatřičně, zástavba, která se tam jednoduše nehodí. Populistický záměr vedení města ukázat, že dokáže promptně nabídnout pozemky pro stavebníky tak byl naplněn přes odpor vnímavé veřejnosti a k trvalé škodě urbanismu našeho města. Radnici se bohužel z architektonického debaklu na náměstí 24.dubna nepoučila. To, co se dnes děje při zástavbě rodinnými domy v nové lokalitě na Hutníku dokladuje totální selhání celého aparátu, který má radnice k dispozici. Aparátu, který má regulovat sice pochopitelné, ale někdy i dost svérázné představy stavebníků. Viníkem je však především vedení města, které tuto architektonickou ostudu připustilo. Je zcela jedno, zda z vlastní nedbalosti, nebo odborné neschopnosti.          Těší mě velice, že veselskou architektonickou ostudu na náměstí 24.dubna před pohledy veřejnosti milosrdně zakrývá vskutku podařený a vkusný živnostenský dům, který se dokončuje, a věřím, že ten sousední bude podařený neméně.

Zásadní a občany nejvíce vnímanou investicí města v posledních letech je nové uspořádání a ztvárnění velkého centrálního prostoru uprostřed města, náměstí Míru.

Tento velkorysý prostor zůstal po dlouhou dobu investičně netknut, a skýtal tak pro architektonické řešení jeho revitalizace obrovské možnosti.

Každý jeho rozumný majitel a správce by tak zásadní změnu, jako záměr jeho zásadní rekonstrukce řešil alespoň jednoduchou a finančně nenáročnou architektonickou soutěží za účasti několika architektonických kanceláří. Ta by ukázala, co vše je možné s tímto prostorem udělat, jak jej optimálně využít a na základě široké dohody a veřejného projednání pak jednu ze studií využít a realizovat ji.

Článek vyšel v Hodonínském deníku 9.října 2020

Nestalo se tak bohužel v našem městě a na výsledku je to velmi znát. První etapa rekonstrukce náměstí Míru byla ukončena v květnu 2018 a předvedla občanům města, jak vypadá v praxi manýr architekta posedlého pravými úhly, ostrými rohy a vymýšlením pitoreskních zatravněných ostrůvků přírody v kolmých nerezových ohrádkách (slušel by v nich mimochodem spíše bezúdržbový umělý travní koberec). Odosobněné a vyumělkované, od přírody odtržené zapojení zeleně do malého slováckého města, korunované drahým, lidmi zatraceným a vysmívaným nerezovým nábytkem bez využití. Jiná města se k přírodě vrací, my ji tady kultivujeme zabudováním anglického trávníčku do nerezu a betonu. 

Kdyby však jen to. Praxe ukazuje zásadní funkční a provozní chyby, kterých se zde architekt za přispění a souhlasu vedení radnice dopustil. Předimenzovaná, v létě žhnoucí chodníková dálnice kolem chřadnoucích obchodů, zbytečně úzká obslužná komunikace, těsná, kolmá (jak jinak, zde přece musí být vše do pravého úhlu) a poddimenzovaná, tolik potřebná parkoviště kolidující se sebevražednou cyklostezkou, procházející hned za parkujícími vozy. Vyprojektovaný a radnicí schválený každodenní stres pro řidiče couvající s kletbou na rtech z parkoviště u Komerční banky.

Druhá etapa rekonstrukce náměstí Míru je právě v plném proudu. Před kulturním domem, hudební školou a kinem se buduje zázemí pro pravidelné pořádání velkých kulturních akcí a sportovní vyžití, obojí zřejmě k „potěše“ majitelů bytů, přímo pod okny navazující budoucí „rezidence“ náměstí Míru. Bytového domu s asi padesáti byty, který spolu s dalším objektem a inženýrskými sítěmi uzavře jako 3. etapa celou rekonstrukci náměstí Míru. Jeho "zlatým" hřebem bude trvalé zastřešené pódium určené pro exponované produkce v podobě vzduté plachty, masívní kovové zborcené plochy vysoké 6 a široké 20 metrů, v ceně 17 milionů korun. Monstrum symbolizující posedlost myšlenkou pořádat kulturní akce festivalového typu v centru města se bude hrdě tyčit před kulturním domem do té doby, než po čase zůstane drahým a nevyužitým mementem megalomanské myšlenky.

Důsledkem trestuhodného podcenění jednání s občany a nevyužití možnosti měnit věci opravdu k lepšímu, to je ponechání monster betonových sloupů elektrických rozvodů v ulici Na Drahách při její celkové rekonstrukci. Neodpustitelné organizační a technické selhání, v jehož důsledku se radnice rozhodně nemůže hrdě prsit, ale může opět konstatovat pouze to proklaté „Vždyť je to přece lepší, než předtím“.

Veselí nad Moravou,  31.srpna 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld