Bubáci a hastrmani

O pánovi známem jako Chuck Norris – alias „Walker, Texas Ranger" (měl bych asi křeč v ruce při psaní tvaru „O Chuckovi Norrisovi“), jeho kouscích a nadpřirozených vlastnostech se vypráví hodně vtipů. Jeden se mně líbil obzvlášť : „Co udělá Bubák, když se nad ránem vrátí domů po celonočním strašení, než jde spát? Podívá se opatrně pod postel a do skříní, jestli tam náhodou není ukryt a nevybafne na něj Chuck Norris!“  Fenomén Chuck Norris ve filmu a fenomén Babiš v politice. Vykukuje zpoza každého rohu, za všechno může, politiky bývalé opozice a nové vlády straší v jejich mokrých snech v noci, a přestože ztratil politickou moc, jako démon je uhranuje i ve dne. Za ty bezstarostné roky v opozici si na to politici zvykli a nemohou se toho zbavit ani teď, kdy vládu mají převzít sami. Pohoda pro ně ale končí! Důvody nastupující garnitury k obavám z vládnutí jsou evidentní. Krize a průšvih, kam se podíváš. Velká díra v rozpočtu, inflace, ceny energií, imigranti, Covid, Evropská komise a její šílená agenda, ale taky nepříliš sourodá pětikoalice.     

Babiš také z těchto důvodů odchází odlehčen, v pohodě do opozice, a vítězná multikoalice nenachází v předtuše velkých problémů klidu. Volby jsou totiž permanentní, a sotva skončí jedny, už se začíná pomýšlet na další. Silná opozice je strašákem, Babiš a jeho parta si na neúspěších nové vlády jistě zchladí žáhu. Zejména v dobách, jako je tato, určitě nevynechají příležitost vrátit každou facku, kterou kdy dostali!

Opojení koalice SPOLU z volebního vítězství kazí také frustrace z toho, že Babiš se svým hnutím je v parlamentu silnější než oni. Má více než dvakrát tolik poslanců, jako druhá nejsilnější strana v parlamentu, tedy ODS. To jistě není uspokojivý volební výsledek, ale ještě horší je to výhled pro budoucnost. A už se v této souvislosti zase rojí oprávněné otázky lidí typu :"k čemu jsou vlastně volby, když tak nepoměrně silná strana, kterou volilo tolik lidí nevládne, a vládu spytlíkují političtí trpaslíci?"

Tak už to ale bohužel v politice chodí, a ti, co se domluví, berou vše. Dobře placené funkce se rozdělují, nepřátelé se ostrakizují. Okamura a Vondráček by o proklamované pokoře paní "Okaté" mohli vyprávět. Předsedkyně strany, která by se samotná do parlamentu ani nedostala, je teď z „Boží milosti“ předsedkyní parlamentu a chová se jako vítěz voleb. Zvolení Piráti už zapomněli na sliby o klouzavém mandátu a kumulaci funkcí. Prebendy je lákají, a po volebním debaklu dvojmo. Nikdy bych je sice nevolil, ale byli mně sympatičtí tím, že fakt „hráli rovinu“. Taky na to jak už to bývá, dojeli. 

Program Antibabiš už teď mít nestačí, bude se pomalu vytrácet a antibabišovská koalice bude muset řešit problémy, které Babišovi pro jeho „selhání“ dříve každodenně omlátila o hlavu. Obrovské problémy, které na vládu dopadnou, by samy o sobě měly na bezesné noci stačit, ale k tomu tady bude ještě Babiš, který těm bubákům bude oplácet jejich medicínou.

Mladý, pohublý a starostmi sešlý hastrman bafá z dýmky nacpané poctivým matrošem, truchlí nad ztrátou osmnácti dušiček, které mu vyfoukli hastrmani ze spřáteleného rybníka, a chce s nimi ukončit holport. A oni se prý bez něj propříště také obejdou.

Nová vláda ještě před svým jmenováním oznámila, že naváže na Havlovu politiku, a bude dále zhoršovat už tak na ciprcampr rozbité vztahy s východními velmocemi. U Havla si ale  něco takového nějak nevybavuju. Ten byl v tomto směru rozumný.

Jak asi může skončit hloupá nadutost a povýšenost České republiky a Evropské unie ve vztahu k Číně, která neodvratně vytlačuje USA z její pozice světového lídra, nejlidnatější zemi světa, která v době, kdy se Evropani odívali do hrubě opracovaných zvířecích kůží, již měla vysoce rozvinutou kulturu a filosofii? Jak asi může skončit ve vztahu k Rusku, na kterém je surovinově závislá, na největší zemi na planetě, zemi s netušeným přírodním bohatstvím, zemi, díky jejímuž lidskému a vojenskému potenciálu evropské země vůbec ještě existují? Prostým lidem je to jasné, politici ještě musí urazit kus cesty, než se jim rozsvítí.

Útěchou nám prý může být naděje vzešlá aktuálně ze skotského Glasgow. Klimatický summit OSN v Glasgow sice odložil řešení nejdůležitějších věcí na později, ale přesto, minutu po dvanácté, po dvoutýdenním jednacím maratonu je dohodnuto a podepsáno. Již brzy má být o 1,5 celsiových stupňů chladněji, a Země si konečně vydechne! Tedy v případě, že si natruc státnickým géniům zase neudělá co bude chtít a nebude tomu jinak! Podobně jako Covid, kterému se taky nějak nechce poslouchat rady a návody moudrých politiků.

Zítra, 17.listopadu 2021 si vzpomeňte, na krásné dny naděje, optimismu a hrdosti, které v nás vzbudily nezapomenutelné historické události před 32 lety. Udělejte si inventuru v paměti, zamáčkněte slzu v oku, a nadále neochvějně a naivně věřte, že Jednou budem dál!


Veselí nad Moravou, 16.listopadu 2021​​​​​​​

Autor článku : Vilém Reichsfeld