Tedy Rusko tam není vůbec, a USA a Izrael byli málem vypískáni. Mluvím o slavnostním zahájení Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d Ampezzo. Ani sport nezůstal ušetřen politiky a progresivismu.

Byli vypískáni „Zloduchové“ dnešního světa, který se otřásá v základech, a velké změny jsou nevratně v pohybu. Bohužel, zřejmě ke škodě Evropy, která nebude u stolu.

O pár dnů později, v sobotu po ránu na Mnichovské bezpečnostní konferenci politici z celé Evropy, ale i zbytku světa s napětím očekávají projev ministra zahraničí USA Marca Rubia. Po loňském výprasku od víceprezidenta J.D.Vance by totiž mohli obdržet další nakládačku. 

Rubio skončil a sálem se rozlehl obrovský potlesk, dokonce vestoje. Očekávaný výprask se nekonal, jaká to úleva. Byla to promluva dobře naladěného policajta k nezbedům, kterým byla ještě dána šance k nápravě. Pokud tedy vůbec pochopili oblíbenou hru mocných na dobrého a zlého policajta, o čemž pochybuji. 

V panelové diskuzi Petra Macinky s Hillary Clinton a polským ministrem zahraničí Radkem Sikorskim se jasně ukázalo, v čem spočívají rozpory mezi Trumpovými USA a Evropou a také mezi rozdělenými částmi jejich obyvatelstva. Urážky a zesměšňování skvělého a klidného výkonu Petra Macinky domácí opozicí i částí umělecké scény následovaly bezprostředně. Poznají tito lidé někdy, že jejich devótnost a oddanost "jediné pravdě", kterou reprezentují je znakem jejich úpadku, když odpírají jiným právo na vlastní názor? Neužili jsme si toho kdysi dosyta? A není ten, ke kterému dnes vzhlížejí jako k modle nejen oni, ale také davy na náměstích, právě reprezentantem těch "jediných pravd", pro něj však bohužel historicky zcela protichůdných? Těch pravd, které dnes na Hradě reprezentuje ten, který před 40 lety s rudou knížkou v kapse slavnostně přísahal komunistou obsazenému Hradu a oddaně k němu vzhlížel stejně, jako dnes jeho obdivovatelé? Obdivovatelé, kteří si vážně myslí, že ve slušné společnosti se dá zrada a porušení přísahy, ať již je jakákoliv odpracovat?

Důvodem kolize mezi USA a Evropu je vzájemné nepochopení dějů současného světa a boj o směr, kterým se má vydat. Už ne střet mezi pravicí a levicí, ale mezi zastánci konzervativní a progresivní politiky.

Boj o názory na příčiny globálního oteplování, toho, co je vlastním smyslem lidských práv a boj o osud demokracie.

Usilovali jsme o dokonalou liberální demokracii a nápravu klimatické změny, kterou údajně způsobil člověk. Místo toho dnes máme Orbána, Fica, Babiše, Trumpa, Putina, Si Tin-pchinga a "pátou kolonu" konzervativních  politiků v celé Evropě, kteří teprve přijdou ke slovu. Také díky opoře, kterou jim poskytne prezident Trump. 

Naše planeta a její příroda si aktivistickým klimatickým odborníkům natruc dělá, co chce a tak tomu bude i nadále. Chvála Bohu, který je jejím hybatelem, řeknou ti, co v něj věří..

Naše snahy vyšly vniveč, experiment nevyšel. Evropa je díky tomu v obrovské krizi, která jen tak neskončí. Zejména, když na tom má zájem USA a evropští autokrati.

Naprosto zbytečná válka Ruska s Ukrajinou se chýlí ke konci. Po prohře Ukrajiny a s ní celého kolektivního Západu se budou hledat viníci této, pro Ukrajinu tak zničující války. Budou se hledat ti, kteří hnali Ukrajinu a její občany vstříc smrti, utrpení a nezměrným materiálním škodám. Budou se hledat ti, kteří kvůli tomu zruinovali evropskou ekonomiku, kterou kvůli své nenávisti vůči Rusku obětovali ve prospěch válčící Ukrajiny. Ovšem naprosto zbytečně. Budou se hledat ti, kteří namísto diplomacie zvolili nenávist.

Nebude příliš těžké najít ty, kteří si mysleli, že prostřednictvím Ukrajiny dostanou Rusko na kolena a konečně se budou moci dostat k jeho nerostnému bohatství. To je totiž to, o co opravdu šlo. ​​​​​​​

Evropě totiž mimo její hospodářský a společenský úpadek došly také zdroje energií, kterými Rusko doslova oplývá. Závist je obrovská motivace k podlému jednání, kterého se Evropa na Ukrajině dopustila. Ukrajinci budou Evropu brzy nenávidět více než Rusko, protože ta po nich chtěla lidské i materiální oběti, ale nakonec je nechala ve štychu.

Protože jí nemohli a nakonec ani nechtěli dát to, co si myslela, že bude stačit k vítězství. Ale nestačilo by, s jadernou mocností se prostě válka vyhrát nedá. Evropa je zbabělá a pokrytecká a neukázala nic nového. I my s tím totiž máme historickou zkušenost. Kdo si myslí, že by tentokrát riskoval někdo ze Západu válku s Ruskem kvůli kterékoliv zemi ve střední a východní Evropě, je na omylu. 

Eurokrati si mohou stokrát, tisíckrát tvrdit, že expanzionismus NATO není příčinou války na Ukrajině. Je. Potvrdil to nakonec Trump, naposledy i Babiš, a každý si historii vývoje této expanze může dohledat na internetu. Lhát se nedá do nekonečna..

Rusko léta varovalo Západ před jeho expanzivní politikou, až bylo dotlačeno na samou mez přípustného a ze svého pohledu muselo zakročit. Že Západ i naše média tvrdí něco jiného, není podstatné. Agrese Ruska proti Ukrajině se tak stala skutečností. NATO a zejména Evropa tomu nejsou schopni a v podstatně ani ochotni skutečně čelit a Ukrajina na to doplatí.

Vše zásadní nakonec bude tak, jak si to přeje Rusko.

Evropa se dočká skutečných změn, až si konečně přestane lhát do kapsy a vrátí se k realitě. Jak té týkající se konfliktu grýndýlu s vlastním průmyslem a blahem svých občanů, tak politickým vystřízlivěním ve kterém není možné nenávidět ty, kteří žijí jinak než upadající Evropa, ale jsou přitom úspěšnější.     

Veselí nad Moravou, 17.února 2026

Autor článku : Vilém Reichsfeld