Jura Kozumplík byl nejlepší, ale se Čmeláky si nezahrál

Jura Kozumplík byl ten, se kterým měla vzniknout skupina Čmeláci. Namísto toho ale skončil na škole v Chomutově. Byl můj ročník 47 a zel přezdívkou  Džuga. Hudebně  nadaný, úplný virtuos na kytaru.

Přestali jsme se pak vídat, ale za pár let jsem se dověděl, že emigroval do australské Sydney. Po roce 90 jsme se několikráte viděli ve Veselí, kam přijel za sestrou a zbytkem rodiny. Domovem mu již ale byla Austrálie. Stále byl ve skvělé formě na kytaru a taky nám na Ranči v soukromí zahrál. Povozil jsem ho autem po okolí, na Antoníčku jsme taky pobyli, a vzpomínali jsme na mladé divoké roky. Jak se nám rozmohla media, umožnilo nám to psát si mailem na dálku.  Psával si se známými  lidmi z Čech a několik jich poznáš z Veselí, dle jmen v adresáři. Psal to hromadně, vtipně a adresně.

Poslední rozloučení vzal hudebně, už mohl málo mluvit, onkologická léčba nezabírala a tato balada byla poslední v jeho životě. Tož tak to kdysi bylo …

František Zlatník

Píseň První a poslední. 

Když jsem ji slyšel poprvé i podruhé, ani jsem nedutal, poslouchal podmanivou bluesovou melodii v pozadí, melodický šepot bilancujícího člověka a cítil dech smrti, která už stála opodál. To mě fakt dostalo, něco tak působivého člověk v životě mockrát nezažije. 

Vilém Reichsfeld

Jak článek vznikl (a promiňte, že je i trochu osobní)

Asi bych se k sepsání tohoto článku nikdy nedostal, kdyby se nám doma nezastavily staré hodiny. Jsou to vcelku běžné kyvadlové hodiny ve zdobené dřevěné skříňce, které před válkou bývaly v mnoha domácnostech. Ty hodiny jsem kdysi v sedmdesátých letech dostal darem od jedné paní ze Břehů, které jsem projektoval rekonstrukci domu. Visely v malém nepoužívaném pokojíku, a když jsem odevzdal projekt a zeptal se jí, zda by je neprodala, darovala mně je.

Ty hodiny mají pohnutou historii, jak jsem zjistil až doma. Na jejich zadní straně je velké razítko, červená židovská hvězda a druhé se jménem Artur Löwy. Byly tedy v rámce arizace odebrány panu Löwymu, známému „Lévíčkovi“, který provozoval „železářský, smíšený a materiální obchod“ naproti hospody „Na Lapači“

Předtím se tyto hodiny zastavily samy o sobě jen jednou. Věřte, nebo nevěřte, zůstaly stát přesně v čase, kdy jsme spolu s mou první manželkou byli na soudu v Hodoníně, aby nás během čtvrthodiny v pohodě a smíru v jedné malé kanceláři rozvedla paní soudkyně. Když jsem pak přijel domů, klepl jsem do kyvadla a zase šly pokojně dál, až donedávna.

To druhé samovolné zastavení už se žádnou událostí nesouviselo. Jak jsem se po opravě dověděl, byla tam mírně ohnuta jedna drobná hřídelka, zřejmě únavou.

Tož teď teda konečně k věci, a souvislostem s tou dřevní dobou, ve které vznikli Čmeláci. Kdo neví, tak je to známá bigbítová skupina, která snad už v páté generaci hraje dodnes.

Hodiny nešly rozchodit a tak jsem začal shánět hodináře. Nejsou, vymřeli, nikoho už staré hodiny nezajímají.

Nakonec pomohl Franta Zlatník, že ví o jednom kámošovi, který amatérsky opravuje hodiny.

A tak jsme se k němu oba i s marodnými hodinami vypravili do Uherského Hradiště, vlastně jeho části Derfla. Po cestě jsem se dověděl, že Vraťa Pipal je jeho dlouholetý kamarád, se kterým v roce 1964 založili bigbítovou skupinu Čmeláci.

Úplně první sestava skupiny Čmeláci tehdy byli Franta Zlatník-kytara, Jirka Kodym-kytara, Vraťa Pipal- baskytara a Tony Lekeš bicí nástroje.

Jiřího Kodýma, který jako jediný z této sestavy už nežije, jsem neznal. A ten poslední z té sestavy, Tonda Lekeš je můj dlouholetý kamarád, už od 70.let minulého století.. Že byl zakládajícím členem Čmeláků jsem se od něj dověděl až před pár lety, když jsem ho navštívil naposled. Sice je stále naživu, ale komplikovaný problém s mozkovou činností mu bohužel nedovoluje komunikovat. Vnímá co se kolem něj děje i co kdo říká, ale nemůže odpovědět. Smutné.

A nyní, s odstupem doby od napsání článku doplňuji, že Tonda zemřel 30.srpna 2026 a rozlůčku měl ve veselské obřadce.

Rok 1961. Čmeláci ještě nebyli na světě, ale v hlavách deváťáků už bzučel bigbít

V roce 1961 končilo nejlepší období Elvise Presleyho, Chucka Berryho a Littele Richarda. Beatles ještě hráli v Cavern klubu v Liverpoolu a pomalu se stávali známými. V USA se v Kalifornii rodil nový styl a připravoval se vznik Beach Boys.  

V Československu se poslouchal "Laxik" (Radio Luxembourg) a hlas Ameriky, kde se hrála nejnovější produkce západních kapel a zpěváků. Na scéně se objevil Miki Volek - nastupující král rokenrolu,  Pavel Sedláček a taky Karel Gott. Skupina Olympic.se teprve formuje, aby vznikla o rok později.

Mládež na Slovácku i v celé zemi ale má o nové muzice přehled (stejně, jako tomu bylo po celých dalších téměř třicet let). Poslouchá západní stanice a desky dovezené ze Západu a zkouší akordy na československých kytarách Jolana. V Československu byl rok 1961 spíš „předstartovní fáze“ nástupu bigbítu a rocku.

Pokračování : Historie bigbítu na Slovácku - Čmeláci 2

Veselí nad Moravou, 20.června 2026

Autor článku : Vilém Reichsfeld s použitím textů a fotografií František Zlatníka