Novinky
Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
Veselský lavičkový brutalismus
"Chválíme i kritizujeme".
Tak jsem to napsal do mého úvodníku ve volebním časopise Veselská volba, který občané města dostali do svých schránek.
Dnes ale nebudu chválit. Ne proto, že by nebylo co, ale proto, že je také co kritizovat.
Speciálně lavičky a posezení, jejichž funkce, tvar i kvalita jsou zřejmě pod úrovní rozlišovací schopnosti veselských konšelů a také pánů z Komise výstavby a urbanismu, kterou zřizuje město.
K napsání tohoto článku mě pohnul FB příspěvek (10) Ra Dim | Facebook, který poukazuje na kvalitu a vzhled nově instalovaných „laviček“ v Chaloupkách.
Kdyby to bylo poprvé, ještě bych se zdržel, ale pánové z radnice mají poslední dobou s lavičkami na veřejných prostranstvích problém. Nebo spíše s tím, co jim architekti navrhnou a oni to bez mrknutí oka schválí. Možná jim tyto "módní" výstřelky konvenují, jako ostatně jiné věci, které by mohly vypadat jinak. Třeba dlažby na náměstí Míru a objekty inženýrských sítí, které jsou umístěny tam, kde být nemají a hyzdí město.
Čestnou výjimkou jsou lavičky v čerstvě rekonstruované ulici Palackého, které jsou opravdu k sezení i odpočinku. Mezi tamními občany sice vznikl spor o to, zda mají být otočeny k domům, či ke komunikaci, ale to se dá lehce napravit. A pochválit musím také lavičky v nově zrekonstruovaném areálu před poliklinikou.
Že výjimka potvrzuje pravidlo, je známé rčení, a potvrdilo se i v případě laviček.
Kolik asi stálo tohle "designové" posezení, které vymyslel posedlý architekt z Brna? Jenom za ten nerezový plech by se asi daly pořídit dvě pohodlné klasické lavičky. Jsem zvědavý, kdo a jak to opraví.
Jaká je asi užitná hodnota tohoto "výrobku"? Nehledě na to jak děsně vypadá hned po jeho instalaci, je ukázkovým příkladem toho, jak posezení vypadat nemá. Nepohodlná a nebezpečná.
Proč musí občané na náměstí Míru sedět na lavicích bez opěradel, nepohodlných, neergonomických a dnes se již rozpadajících?
Oplechované betonové hranoly a na nich blok prken sestavený do sedací plochy lavice se podle architekta Velehradského zřejmě na vizualizacích vyjímají dobře. Ten ostatně své posedlosti pravými úhly a ostrými hranami podlehl natolik, že jim podřídil na náměstí Míru vše. Výjimkou je pouze povedené zastřešené pódium, které ovšem zase na to náměstí až tak nepatří, alespoň podle názoru mnohých občanů, kteří bydlí kolem něj.
Vrchní dřevěná sedací plocha lavic trpí povětrnostními vlivy natolik, že se po pár letech začala rozpadat, a běžná údržba je už nezachrání.A nyní tedy brutalistický trend posezení pro občany našel své místo i v Chaloupkách.
Obrázek vpravo : s provedením této lavice sice mám trochu problém, ale jedno se jí upřít nedá. Bude na ní asi příjemné posezení
Zdá se, že tento způsob tvorby lavic je jakýmsi „převratným“ minimalistickým trendem, či módou, která zachvacuje naši zemi.
Asi to souvisí také s celkovou atmosférou nebývalé hlouposti až idiocie, které v Evropě podléhá kde co. Od politiky, politiků samotných, přes nesmyslnou byrokracii, až po běžný život, kdy třeba oficiálně nelze zjistit žádné údaje při hledání spolužáků po letech, zatímco šmejdi vlastní databáze všech možných údajů. Díky takovým věcem se vytrácí smysl lidské pospolitosti a život se stává smutným. A smutné je rovněž to, že na dnešních liberálnědemokratických lavičkách si neodpočinete, protože vás tlačí do zadku a nemůžete se opřít. Pohodlí odpočinek hledajícího občana se stalo přežitkem.
Na pražské vltavské náplavce v centru metropole se rovněž objevily lavice z dubového masivu. Posezení je ve dvou výškách, takže se prý mohou pohodlně posadit i menší děti. 25 masivních laviček tam stálo "pouhých" 5 milionů korun. Nápad a design se jim možná nedá upřít, ale jinak o nich platí to, co o těch podstatně levnějších lavičkách veselských
Údaje o dodavatelských cenách těch kusů dřeva umístěných v Chaloupkách nemám, ale podle AI stojí velmi kvalitní kus bez suků, prasklin apod.25 000Kč a více. |
Čekali jsme, že 21.století přinese příjemné změny související s přirozeným vývojem společnosti, ve které bude veškeré úsilí směřovat ve prospěch blaha a zlepšování životní úrovně lidí. Namísto toho je téměř vše opačně.
A byť se to zdá být maličkostí, i ty nešťastné lavičky jsou malým důkazem bezradnosti těch, kteří chtějí být inovativní, ale namísto toho tápou v experimentech, které lidskému blahu neslouží.
Veselí nad Moravou, 6.října 2026
Autor článku : Vilém Reichsfeld