Novinky
O volbách, ale nejen o nich.
„Věřit v demokracii znamená chápat, že každý z našich občanů je moudrý a má právo vyjádřit svůj názor“. J.D.Vance na Mnichovské bezp.konfernci 2025
Nic tak nepotěší, jako neočekávaně vyhrát volby ...
V živé paměti jsem si uchoval momenty nečekaného volebního triumfu koalice Spolu a PIRSTAN bezprostředně po volbách v roce 2021.
Jejich nenadálým úspěchem rozzářené obličeje, nejvíce pak ten paní Pekarové Adamové.
Krátce poté, opět s úsměvem prohlásila, že mimo volební úspěch ji velice těší také skutečnost, že se po dlouhých letech do sněmovny nedostali komunisté, kteří snad už definitivně skončili na smetišti dějin.
Uplynuly čtyři roky jejich vlády, kterou zde hodnotit nechci, každý přece ví – prý „Svoboda a prosperita“.
Jak dopadnou volby nastávající, tedy pokud vše proběhne pouze podle vůle voličů je evidentní.
Paní Adamová Pekarová už znovu nekandiduje. Dle jejich slov kvůli zdravotnímu stavu. Podle mě proto, že by psychicky neunesla volební neúspěch. Při její emotivnosti, kterou nedokázala nikdy skrývat, a projevovala ji po celé čtyři roky, bych se tomu nedivil.
A k tomu další úder, nejen na její ego, komunisti se po čtyřech letech "skvělé" vlády koalice Spolu a PIRSTAN do parlamentu zřejmě lehce dostanou. A možná i do vládnoucí koalice.
Proč dnes ještě někdo řeší komunisty, když si tady s nimi z nejvyšších státních pozic zavdal kdekdo, nechápu. Podle našich expertů a různých samozvaných kádrováků si „odskočení“ ke „komárům“ údajně někteří již odpracovali, jiní ne. Takže teď se čeká, až vymřou, aby byl definitivně klid. V případě Konečné však zřejmě dříve vymřou její kritici.
Lidé mají názory a neodbytné pocity, kterými se povětšinou řídí. Ty vznikají na základě krátkodobého i dlouhodobého pozorování dějů, jejich posuzování a vyvozování závěrů z nich.
A tak jsme i my, dnes už starší občané měli za socialismu povětšinou názory a pocity, shrnuto, že to tady stojí za hovno. Moc jsme si neuvědomovali, nebo nebyli schopni přiznat jeho přednosti. Nebylo jich zase až tak moc, mnozí je poznali, či poznávají až dnes, zato ale byly a jsou i dnes pro lidi velice důležité. Ze zásadních uvedu třeba snadnou finanční dostupnost vlastního bydlení, z něhož se dnes, po pětatřiceti letech od pádu socialismu stal v naší zemi pro množství zejména mladých lidí neřešitelný problém a noční můra celé společnosti. A nutno konstatovat, že se jedná o nejzákladnější právo člověka, spolu s právem na práci.
To poslední z důležitých a možná i nejdůležitější je právo na vlastní názor, tvořící s náboženským vyznáním a volným pohybem vlastně onu svobodu. Ty dvě poslední svobody dnes jistě máme, tu první už bohužel opět ne.
Jak to dnes v naší zemi vypadá s právem na vlastní názor, zažívají všichni ti, kteří jsou označováni za svině, dezoláty, ruSSké šváby, kolaboranty, fašisty a další nenáviděnou havěť.
Jedou prý v „proruských narativech“ a jsou oběťmi hybridní války, kterou vede Rusko proti Západu.
Evropanům už to v Mnichově řekl viceprezident USA J.D.Vance : „pokud lze vaši demokracii zničit pomocí digitální reklamy za pár set tisíc dolarů z cizí země, pak vlastně nikdy nebyla příliš silná“.
Že má Vance pravdu, zažíváme na vlastní kůži denně.
V socialismu měla většina lidí „pocit“ (zkušenost s kapitalismem neměla a o jeho dějinách toho moc nevěděla), že na Západě je pravda, a až tam budeme, vše bude vyřešeno. Naše pozemské blaho tak bude dovršeno.
Bohužel, není tomu tak. Lidi dnes už zase mají názory a neodbytné pocity, že něco zásadního je špatně, že už jsme zase v prdeli.
Socialismus už dávno neexistuje a teď se to týká společenského řádu, ve kterém žijeme. Tohle už není ta demokracie a kapitalismus, které byly v západní Evropě tehdy, když jsme po nich toužili. Teď se tomu říká liberální demokracie, která vše změnila.
Celý ten problém po 25 letech postupného úpadku Evropy vygradoval nyní, v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Ano, Rusko je agresor, s tím asi souhlasíme všichni. Agresory však nedávno byli všichni naši dnešní spojenci. Vzpomeňme na Irák, Sýrii, Afghánistán, Libyi, Jugoslávii. Stálo to miliony životů občanů těchto zemí a dnes po tom ani pes neštěkne.
Otázkou ale je, proč se Rusko agresorem stalo.
Všichni ti dezoláti, ruSSští švábi a kolaboranti mají za to, že válku na Ukrajině rozdrbal Západ v čele s USA, když ohrozil svou rozpínavostí základní bezpečnostní zájmy Ruska. Asi na tom něco bude, když to potvrdil i současný americký prezident Trump, který za to dává vinu svému předchůdci a Zelenského obvinil, že začal válku, kterou nemůže vyhrát. A totéž si myslí i všichni výše jmenovaní. Z toho plyne, že i Trump je dezolát a ruSSký šváb!
Trumpa sice všichni západní politici hluboce nenávidí, ale jeho požadavky bez jakéhokoliv odporu devótně přijmou. I když je to taková blbost, jako dávat 5% na zbrojení.
Uběhlo 35 let od převratu, a kdo o věcech trochu přemýšlí, klade si otázky. Jak ty materiálního, tak i společenského a politického charakteru.
Jak je možné a proč se stalo, že jsme promarnili a prohospodařili vše dobré, co se v tom socialismu vybudovalo? Kde bychom asi byli bez těch 3,2 milionů socialistických bytů, atomových, vodních i tepelných elektráren a pražského metra? Proč už nejsme soběstační téměř v ničem? Proč odsud zmizely všechny ty průmyslové obory, ve kterých jsme kdysi byli tak dobří, proč zkrachovaly hutní a strojírenské firmy? Proč dnes téměř zmizelo učňovské školství a to klasické je stále
Čekání na přijetí Trumpem před Oválnou pracovnou. Tento obrázek je sice vytvořen pomocí umělé inteligence, ale přesně vystihuje postavení a povahu evropských politiků.
předmětem stupidních experimentů nekompetentních ministrů? Kdo moudrý by zcela zdecimoval armádu, po které se dnes opět zoufale volá? Proč se zase objevily dávno vymýcené infekční nemoci? Proč máme výpadky důležitých léků a proč je pro některé oblasti země stále méně dostupná základní lékařská péče? Proč nám hrozí blackouty a vedení státu nás připravuje na válku?
Takových důležitých proč, na které chybí odpovědi od těch, kteří by je měli dát, by se jistě našlo daleko více.
Zato přibylo průšvihů politiků a jejich stran, a to, co se děje ve vedení naší země už většina lidí přestala řešit. Bohužel, hodně z nich proto nejde ani k volbám s odůvodněním, že se po nich stejně nic nezmění.
Na to, jak se máme v takové situaci zachovat a co dělat, je stále stejné, jednoduché doporučení.
Každý z nás totiž má svůj názor, neodbytný pocit a taky obyčejnou lidskou intuici, kterými by se měl řídit a podle toho také konat. Jiné řešení neexistuje.
Veselí nad Moravou, 2.září 2025
Autor článku : Vilém Reichsfeld