Novinky
Očima zastupitele – leden 2025
Konec smutného roku, a bude ten nový lepší?
Po tradičně hlučných silvestrovských oslavách, které už leckomu lezou pěkně na nervy jsme vykročili do roku 2025. Bude lepší než ten starý? A zažijeme jej díky šíleným politikům vůbec celý?
Ano, i takovou otázku je dnes na místě si položit, protože o velké a poslední válce lidstva se začíná mezi politiky hovořit stále častěji a pravidelně. Nedokáží si poradit ani s migrací a rádi by se pustili do války s Ruskem.
Západ, ke kterému se hlásíme (jak si to přejí naši vládnoucí politici), ale vůbec není jisté, že k němu i patříme a chceme patřit (jak to cítí mnoho z nás), je v situaci, na kterou nebyl zvyklý. Rozpolcený se zmítá v krizích, které si sám způsobil, a hnán podporou zrůdných a vymyšlených ideologií se řítí plnou parou do záhuby. Jeho občané spolu s námi jsou díky tomu rozděleni do dvou nesmiřitelných částí, které spolu soupeří o jeho další směřování.
Špatná politika která je toho všeho příčinou nesmiřitelně rozděluje rodiny, přátele a kamarády. Kde se dříve dalo domluvit, tam již dnes domluva není možná, protože jí brání přesvědčení a ideologie, kterými jsou zasaženi vládnoucí politici a jejich příznivci. Z jejich strany také dochází k urážení lidí s jiným názorem.
Dělení na pravici a levici ztratilo význam, nově už se dělíme pouze na ty se správným a nesprávným názorem. A nesprávný názor je v dnešní podobě evropské demokracie postihován a dokonce už i trestán.
Vznikají a cestu si začínají razit hnutí a strany, které záhy po svém vzniku od stran "správných" obdrží označení populistické, extrémní či ultrapravicové. Jsou jim totiž nebezpečné od samého počátku, protože rychle získávají své voliče, kteří už mají dost poučování a vnucování správného názoru od stran hlavního proudu, kterým v celé Evropě začíná „zvonit hrana“. Hlavně ale mají zásadní výhrady k obrovským politickým chybám, jako je zavádění opatření v souvislosti s ideologií Green Deal, neschopnost řešit zničující migraci, kterou předtím umožnili, obrovské mrhání finančních prostředků na nesmyslné projekty a genderové agendy, zejména LGBT.
Hlavním evropským problémem a středobodem častých summitů politiků se stal postoj k válce na Ukrajině. Občané Evropy by už o tom nejraději nechtěli nic slyšet.
Pomoc Ukrajině, ať už ta vojenská, materiální, či finanční stála občany Evropy děsivé miliardy a kromě toho, že jsou vybrakované armádní sklady i státní pokladny, to nebylo vůbec k ničemu a nezměnilo to vůbec nic. Snad kromě toho, že tato pomoc spolu se sankcemi vůči Rusku nastartovala jeho hospodářství, zbrojní průmysl a odhodlání Ruska ponížit Ukrajinu a s ní i Evropu svým přesvědčivým vítězstvím.
Že k tomu dojde, snad už neví pouze politici, kteří jezdí do Bruselu vydávat proklamace a naivně žvanit o tom, že Ukrajina musí zvítězit a Rusko musí být poraženo.
Kdyby to všechno nebylo k pláči a přímo se nás to netýkalo, bylo by to bruselské groteskní panoptikum k smíchu.
A to úplně nejhorší na tom je skutečnost, že ta krásná, svou kulturou, památkami i průmyslovým potenciálem proslulá Evropa rychle uvadá, ztrácí světový význam a začíná být svou hloupostí a slabostí směšná zbytku světa, který evidentně nepochopil evropský progresivismus a aktivismus. Všichni už mají dost evropského vývozu demokracie, která tady začíná být nedostatkovým zbožím.
Není mezi námi asi nikdo, komu by nebylo líto těch padlých a zraněných Ukrajinců a Rusů, nesoucítil s nimi a jejich neštěstím, kdy v bojích přišli o své blízké, příbytky i majetek.
Magická fotka a symbol - Bruncvík na břehu Vltavy
Jádro sporu v dnešním rozděleném českém národě tkví v tom, že každá ze stran má na řešení problémů zcela jiný, diametrálně odlišný názor.
Západu dochází suroviny, kterých má Rusko i Čína dostatek. Čína má navíc technologie i levné výrobní kapacity, podceňované Rusko hospodářsky posiluje. Západ včetně USA nemůže unést pomyšlení, že ztrácí své prvenství a dominanci, které mu přece měly zůstat natrvalo. Čína i Rusko vytlačují Západ z Afriky, která na něm byla až doposud závislá, který ji pouze drancoval a očekává, že s Číňany a Rusy bude i jejich život lepší.
Ať už si to chceme přiznat či ne, mění se světový řád, a Západ bolestivě prohrává. Zavčas totiž ve své namyšlenosti a hrdosti nerozpoznal, že se věci mohou změnit i proti jeho vůli a nepřizpůsobil své asertivní chování více ve prospěch těch, kteří se cítili být stále jen poučováni, vykořisťováni a upozaďováni.
Nikdy bych si nepomyslel, že se naše současná vláda, někteří další politici včetně prezidenta a média projeví jako ti nejmilitantnější a nejagresívnější hlasatelé nenávisti vůči národům, které jim nejsou po chuti, a že budou vše poměřovat pouze svým subjektivním a demagogickým pohledem na chod světa. Jsou ve své rétorice a nenávisti ještě agresívnější, nežli jejich předchůdci z dob socialismu.
Čína, Rusko a další země, ve kterých se vývoj ubírá kupředu jiným směrem, než je jim libo a dosahují přitom úspěchů, jsou předmětem jejich záště, která prostým lidem není vlastní, a odsuzují ji.
To je také důvodem rozdělení společnosti, přestože při různých příležitostech jsme politiky pokrytecky ujišťováni, že chtějí příkopy ve společnosti zahlazovat.
A stejně, jako si lidé našli názor a svoji pravdu před rokem 1989, nachází je i dnes a odvrací se od prolhaných politiků a médií, kteří jim vnucují svůj názor.
Těší mě, že stále a všude přibývá těch, kteří už mají dost lží a nenávistných dogmat současné politiky a to ve mně vzbuzuje optimismus pro nastávající rok, ve kterém se doufám hodně věcí změní k lepšímu.
Veselí nad Moravou, 31.prosince 2024
Autor článku : Vilém Reichsfeld