Očima zastupitele – září 2023

Probudíme železárny?

Jel jsem nedávno několikrát přes areál bývalých Železáren. Vede přes něj rovná, páteřní, široká komunikace o délce více než kilometr. To je její obrovská výhoda, která svědčí o jasné a moderní koncepci, se kterou byl tento podnik budován. Musím říct, že ten areál je koncipován opravdu velkoryse, jeho projektanti věděli, co dělají a na tehdejší dobu tady vznikl opravdu moderní železárenský podnik. Ještě v 90.letech m.s. zaměstnával kolem 2 200 lidí. Poté došlo k jeho transformaci a privatizaci a dnes už pouze živoří, s pár stovkami zaměstnanců a zlomkem bývalého objemu výroby.

O Železárnách, a jak se vůbec v průběhu let tento podnik nazýval a jejich historii se tady psalo dříve, ve třech článcích (1.díl, 2.díl, 3.díl). 

​​​​​​​Komunikace dnes patří městu. Její získání byl záslužný, možná i trochu vynucený počin. Pro město je to však zároveň i břemeno, protože její povrch je ve strašlivém stavu a potřeboval by nutně zrekonstruovat.

Při průjezdu ve dne působí podnik opuštěně, v noci to možná bude i trochu strašidelný dojem.

V každém případě je zde však cítit obrovský potenciál, které toto místo o rozloze více, než 60 hektarů má.

Kdo se podívá na mapu města, zjistí, že jeho další stavební rozšiřování už není možné ve třech směrech. Směrem Moravský Písek je limitováno přísnou přírodní ochranou i nevhodností luk samotných pro jakoukoliv výstavbu, směrem na Uherský Ostroh i Vnorovy je výstavba dotažena prakticky až na hranice katastru města a stavět již není kde. Jediným směrem, kde to ještě možné je, jsou plochy zemědělské půdy táhnoucí se od železniční trati směrem na Blatnici až po silnici 2.třídy, do Kozojídek.

Město se před pár lety rozhodovalo o vybudování nové průmyslové zóny. Po schválení a podpoře tohoto záměru vládou ČR, vykoupení zemědělských pozemků a související změně územního plánu, došlo k vybudování její první etapy o ploše 8 hektarů právě na tomto území, tedy mezi komunikacemi I/54 směr Blatnice a stávající lehkou průmyslovou zástavbou podél ulice Kollárova. Náklady činily 37 milionů korun, přičemž podíl dotace ze strany státu byl 28 milionů korun.

Při schvalování záměru v zastupitelstvu se ozvaly hlasy opozičních zastupitelů, kteří kritizovali další zábor kvalitní zemědělské půdy pro potřeby průmyslu, zejména v souvislosti se skutečností, že pár set metrů od nové průmyslové zóny leží ladem obrovské nevyužité území s vynikající infrastrukturou inženýrských sítí, které se musí v nové zóně nově budovat a některé, třeba odvod dešťových vod ani z kapacitních důvodů vybudovat nelze.

Kritizovat a odsoudit postup města by bylo příliš jednoduché, zejména pak v situaci, ve které se nachází celý komplex bývalých Železáren. Bohužel, tento podnik dopadl podobně, jako mnoho jiných podniků a to nejen podobného výrobního zaměření při transformaci a privatizaci v devadesátých letech minulého století.

Kdo nahlédne do katastru nemovitostí, zjistí, že zásadní části tohoto území vlastní (mimo již zmíněnou páteřní komunikaci) tři spřízněné společnosti :. Z-Group a.s., FERROMET reality s.r.o. a Aneta – Sun s.r.o.(fotovoltaická elektrárna)

V informaci o pozemku se u všech dále dočteme, že vlastnické právo je omezeno zákazem zcizení a zatížení a zástavním právem smluvním. U prvních dvou navíc ještě dalšími dvěma, věřitele chránícími omezeními.

Traduje se, že v důsledku dlouhodobé průmyslové výroby je území Železáren zatíženo rovněž ekologickým znečištěním, zejména průsaky chemických látek do podloží hal a možná i nezastavěných ploch. Zda tomu tak opravdu je a zda bylo v této věci provedeno nějaké šetření, mně není známo.

Na první pohled by se mohlo zdát, že kvůli všem vyjmenovaným břemenům, zejména těm finančním, jsou jakékoliv úvahy o budoucím využití tohoto území (říká se jim brownfieldy) pro rozvoj města zbytečné pro jejich časovou a finanční náročnost.

Státem jsou však aktivity směřující k jejich využití silně podporovány a vzhledem k výše popsaným omezením budoucího rozvoje města by se mělo využití tohoto perspektivního a rozsáhlého území stát pro naše město prioritou. Nejen kvůli rozvoji průmyslu, ale také bytové výstavby a další potřebné infrastruktury.


Veselí nad Moravou, 5.září 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld