Aféra, která svým dopadem na politickou scénu nemá obdoby. Nejen na tu domácí, ale rozvířila také vody zpravodajských komunit mezinárodních, zejména tajných služeb USA, Ruska, Číny i Jejího veličenstva. Jediný MOSAD, tak jako vždy, je v obraze a má ve věci jasno. Tedy pokud v ní sám nemá prsty. Všichni ostatní tápou a jsou z nevědomosti zděšeni. Ne snad v souvislosti s poměrně běžnými a snad také záměrně primitivními atributy běžné zpravodajské hry, ale dosud nevídanou rafinovaností provedení, vymykající se známým způsobům práce špionů. Zdá se, že tentokrát se do díla pustil geniální amatér, který neuznává ortodoxní profesionální metody práce. Kdo přečetl knihy A.C.Doyla ve kterých vystupuje jako geniální oponent Sherlocka Holmese postava profesora Moriartyho, bude jíž vědět, o jaký typ génia se jedná. V Česku jeden takový muž žije.

Domácí politická scéna, ať již koalice, či opozice má obavy se k záležitosti jakkoliv vyjádřit, aby se neblamovala a tak nechává věci plynout a vyčkává netrpělivě událostí, které vnesou do záležitosti více světla.

Jediný, kdo se ke komentáři odhodlal, je hradní pán. Ten vydal prohlášení proto, že to ve slabé chvíli slíbil svému kancléři Mynářovi na vepřových hodech v Osvětimanech, když bylo nutno porazit vepře, pro kterého docházelo krmivo. I to je však pouze důvod zástupný. Důvodem pravým je skutečnost, že jeho funkční období je poslední a má takové věci jak se říká „na háku“. A jeden důvod navíc, proč nepoškádlit pražskou kavárnu?  BISka nedokázala podat žádné věcné a věrohodné vyjádření a obhájila tak svoje renomé „čučkařů“, kterým ji kdysi počastoval prezident. Ten řekl k záležitosti následující :

„Když je politik bezvýznamný, tak se snaží něčím upoutat. Buď tím, že má sexuální skandál, nebo tím, že si nakrade nějaké peníze, anebo tím, že se zviditelní tímto způsobem.”

​​​​​​​

Pražská trojka s atributy symbolizujícími důvod jejich současných problémů. Zleva : Zdeněk, Pavel a Ondřej

​​​​​​​Reakce některých médií :

„Je poučné pozorovat taktiku ruských tajných služeb. Rozjely drsnou zpravodajskou hru proti Česku a vláda Andreje Babiše nenašla způsob, jak té hře čelit, jak Rusy přehrát, zastavit,“ 

Rusové s vrahem předvedli ďábelsky rafinovaný kousek. Předpokládám, že informaci rozšířili tak, aby se dostala ke zdrojům důvěryhodným pro naši kontrarozvědku (BIS). Ta musela konat, jinak by klidně mohl být jeden z ohrožených politiků otráven, zabit. BISka takové riziko nesmí podcenit. Musí informovat policii. A protože jde o tři politiky, je vysoce pravděpodobné, že zpráva uteče ven. (Nebo se tomu dá pomoci.),“ vysvětluje  Martin Fendrych na Aktuálně.cz

​​​​​​​„Když informace o vrahovi utekla ven, BIS se ocitla v nepříjemné situaci. Putinovci budou tvrdit, že unikla od ní (těžko). Nebo že si akci s agentem-vrahem vymyslela. BIS se musí bránit, podává trestní oznámení a dodává: ‚Z dosavadního šetření vyplývá, že k nezákonnému prozrazení utajovaných skutečností došlo mimo BIS‘,“ dedukuje Fendrych a dodává: „Ven se dostala i pochybná zpráva, že vrah měl v kufru jed ricin.“

„Jsme země EU a NATO, máme sílu. Jenomže my jsme měkcí. Zbaběle, opatrnicky jsme neudělali v podstatě nic. A tak si ti šmejdi s námi hrají,“ zní závěr Fendrychova článku.

Fendrychův geniální, vševysvětlující výrok - "máme sílu" na jedné straně,  a " jsme měkcí, zbabělí a opatrní" na straně druhé, kterým nechtěně vystihl celou podstatu tragédie současné EU a NATO. Jejich síla dnes vychází pouze z teplých a komfortních kanceláří, z papírové statistiky. Kdyby Rus chtěl, je za týden v Portugalsku a nikdo s tím nic nenadělá! Dnes už totiž vůbec nejde o sílu, ale o to, co rozpadající se NATO a EU dávno nemá, pokud to kdy mělo. O víru a odhodlání.

Muž v koženém kabátě a s koženou brašnou, ve které je láhev s ricinem. BIS jej kontrolovaně nechala projít přísnými letištními kontrolami v domnění, že jej bude moci následně sledovat při cestě z letiště za jeho kontaktem do Prahy a tam sklapne past. Špion však využil předem přistaveného motocyklu a odjel z letiště rozbahněnými polními cestami a přes les do Prahy. Vypekl tak sledovačku "čučkařů". Snímek pořídila v lesíku poblíž letiště fotopast mysliveckého sdružení Praha - Vokovice.

​​​​​​​​​​​​​​„Ona je to v podstatě taková mravenčí práce“, sděluje k případu ten, který jej odhalil, novinář Ondřej Kundra z Respektu, kterému nějaký dobrák na matrice kdysi nezaslouženě vylepšil příjmení přidáním jednoho písmene.

„Papíry a zase papíry“, říká Kundra dále. Prosím, prosím vyprávějte, pane Kundro, naléhá spřátelená mediální komunita a ČT24 na žurnalistického mazáka. "Nu tedy dobrá. Dostali jsme od majitele Respektu rozkaz, odhalit ruského diverzanta – zabijáka. Muže v koženém kabátě, s lahví ricinu v kožené brašně. Zaujali jsme k tomu pozici v jednom takovém vylhaném článku a skryli jsme se za lživé tvrzení, že „čučkaři“ z BISky nám pustili informace.

Rozkaz, ten zněl jasně! Článek musí vyjít za každou cenu! Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo, zda je to pravda, či ne!" Chcete říct pane Kundro? "Noo, vylhaný článek! Já už musím běžet. Služba je služba!"

„Rusové mohli použít jednu starou a osvědčenou metodu. Oni vám život nevezmou, oni vám ho zničí. Na to nepotřebujete žádného agenta s kufříkem, stačí vypustit ve vhodnou chvíli a vhodným způsobem informaci, že vás chce někdo zabít.“ Říká zkušená novinářská harcovnice Petra Procházková, která má Rusko i Rusáky dokonale přečtené a hlavně je z hloubi duše nenávidí. Její přítel Jaroslav Štětina, který doposud rozdýchává neúspěch z voleb do Europarlamentu souhlasně přitakává. Nenávidí totiž Rusko ještě více, než Procházková, Telička a Gabal dohromady. Procházková se evidentně nedomluvila s Kundrou na jednotném výkladu cíle Rusáků! Chtějí ty starosty zabít, nebo jim jen zničit život? 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se postavil za pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a další starosty, kteří kritizují Rusko a byla jim nedávno přidělena policejní ochrana. V rozhovoru pro Českou televizi Stoltenberg uvedl, že NATO "důrazně odmítá jakékoli podobné zastrašování".                                                            Válku s Ruskem však kvůli třem pražským idiotům riskovat nebude, řekl mimo záznam. V Moskvě se musí vždy klepat hrůzou, svolat politbyro i generální štáb, když se jim donese zpráva, že někdo "důrazně odmítá zastrašování". To asi hned zvýší o stupeň stav jaderné pohotovosti.

Zpráva o špionovi s ricinem byla dostatečně vážná na to, aby například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požadovala odvolání předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny za to, že údajně pomáhá hájit zájmy Ruské federace, když zpochybnil, že Rusko vyhrožuje Česku.

   Lidové milice,  socialistická armáda, vzorný a aktivní pionýr. Počátek  Mirkovy  prozatím úspěšné životní dráhy.

Filip jí poté údajně po Ferim vzkázal, že kdysi byla pěkná baba, která měla šmrnc, šťávu i rozhled, ale poté, co se stala šéfkou TOP09, která od doby, co ji převzala ztratila 25% volebních preferencí (ze 4% spadla na necelé 3%), je na ní vidět estetická degradace a nervozita související možná i s nevydařeným manželstvím. Svými hloupými nápady už prý obtěžuje i ostatní členy Demobloku, kteří ji právě nemusí a označují ji za masařku, která svým nalétáváním a bzučením obtěžuje celý politický chlév.

Aféra, kterou se teď neúspěšně snaží tlumit i sám Ondřej Kundra, který s ní přišel a poznal, že někomu naletěl, nyní již žije svým životem. Moc tomu nepomohl ani profláknutý investigativní novinář Janek Kroupa, který se nechal napálit a uvedl jméno domnělého ruského špiona. Prostě trapas.

A co bude se starosty?

Rozjela se složitá zpravodajská hra, která se mimoděk vymkla režii všech aktérů, tedy jak autora celé rafinované inscenace, tak jeho dalších účastníků, pražského primátora a dvou starostů městských částí. 

Jednou byli, ať již kýmkoliv (třeba jen ctižádostivým a hloupým novinářem, který naletěl strůjci aféry) určeni na "odstřel" a potáhne se to s nimi po celý zbytek života. S takovými věcmi se nežertuje. Víme přece, jak zpravodajské centrály umí ve svůj prospěch i po letech využít právě takovou situaci. Celý zbývající život se ohlížet, kdo jde za mnou a utápět se ve spekulacích, bát se sáhnout na kliku, napít se v restauraci, myslet na to kdy a odkud to přijde a které ze stran moje smrt přinese užitek.

Jak že se to říká? Je známo na tisíc způsobů, jak dostat ruského medvěda z brlohu, ale prozatím ani jeden, jak jej dostat nazpět! 

Ve Veselí nad Moravou, 19.května 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld