Po delší době se u mě stavil kamarád na kafe a pokec. Potřeboval probrat některé události a záležitosti, o kterých občas na těchto stránkách píšu a porovnat to s tím, co slyší kolem sebe. Já naopak vítám, že mám zpětnou vazbu, protože bez ní chybí objektivita.

Protože se přítel pohybuje hodně mezi lidmi, slyší hlasy z obou stran, řekněme veselského tábora příznivců té, či oné strany zastoupené v zastupitelstvu, tedy poměrně rozdílné názory. Naši vrcholoví politici tomu říkají rozdělená společnost, já to naopak mám za zcela přirozený průvodní jev demokracie a plurality názorů. A také se v tom projevuje skutečnost málo objektivní, ale přirozená, totiž ta, že každý někomu, nebo něčemu fandí. Takhle to přece má fungovat.

Téměř se to letos nepřipomínalo, ale 1.ledna 2020 uplynulo 20 let od chvíle, kdy jako vyšší územní celky vznikly kraje a krajské samosprávy. Ke konci roku 2002 pak v důsledku reformy veřejné správy zanikly okresy (pouze jejich správní funkce, územně stále existují) a od 1.1.2003 se v důsledku těchto změn stala z našeho města obec s rozšířenou působností. Někdy se jim říká také „trojková“ obec, či obec III.stupně.

O 15 měsíců později, 1.května 2004 pak Česká republika vstoupila do EU.

Jsem přesvědčen o tom, že poslední dvě události sehrály pro další rozvoj našeho města zcela zásadní roli. To chci předeslat k tomu, co je námětem tohoto článku.

Ale zpět k té návštěvě. Jedním z názorů z poslední návštěvy bylo sdělení, že dost často slyší, že Veselí se za poslední léta zásadně změnilo, hodně lidí to oceňuje a někdo řeší také to, čí je to zásluha, či kdy se to změnilo. 

S tím vším, nelze než souhlasit, zásadní změny k lepšímu přece musí těšit každého a já se k té chvále rád přidávám. To, co se s naším městem od přelomu tisíciletí stalo, je úžasné a svým způsobem bych to srovnal s tím, co se tady událo v souvislosti s výstavbou železáren, o kterých se tady nedávno psalo.

Řekl bych to asi tak, že tehdy, v 60.letech minulého století nastala opravdu převratná, doslova revoluční změna ve struktuře města, jeho velikosti a významu, nyní nastala zásadní změna v budování jeho obrazu a funkčnosti, které se zásadně změnily k lepšímu. Tehdy se zcela zásadně změnila infrastruktura města a jeho občanská vybavenost, nyní zejména jeho upravenost a výbava. Na rozdíl od doby vzniku a činnosti železáren zde ale za poslední léta bohužel došlo také k negativnímu jevu, kterým je citelný úbytek obyvatel.

V roce 1991 zde žilo 12 516 obyvatel, v roce 2001 to bylo 12 256, v roce 2011 pak 11 266 a koncem roku 2018 už mělo město jenom 11 006 obyvatel. Mezi léty 2001 až 2018 tedy ve městě ubylo téměř přesně 10% z jeho počtu. O důvodech tohoto vývoje můžeme spekulovat, téměř jistě to ale bude souviset s tím, že mladí lidé odchází studovat do velkých měst i ciziny, kde po zakončení studia najdou odpovídající zaměstnání, partnera, či partnerku a „zakotví“ tam na trvalo. Jdou, jak se říká do světa. Stejně tak mohou odcházet za kvalifikovanou prací, která zde není mladší i starší lidé s rodinami.

Možná i v této souvislosti dost lidí vnímá negativní skutečnost v tom, že se od roku 2000 zásluhou města postavilo pouze 55 nových bytů. 14 bytů na místě bývalé prádelny na Hutníku v roce 2003 pouze s částečným podílem města a 41 bytů na Hutníku v roce 2006. Na ty tehdy zásadně přispěl Státní fond rozvoje bydlení. Rekonstruované byty na Benátkách do toho nepočítám, ty počtem pouze nahradily stávající nevyhovující sociální ubytování tamtéž. Ve výstavbě nových bytů má dnes město značný deficit. Nedostatek cenově dostupných, či nájemních bytů je zde velmi citelný a trápí dost lidí. I to může být důvodem úbytku obyvatel v našem městě.

Nemohu se na tomto místě nevrátit ke stupidnímu, školometskému a za vlasy přitaženému průzkumu z roku 2018, o kterém zde byl článek před pár měsíci a který byl údajně proveden i pro rok 2019. Ten našemu městu přiřadil 175. místo ze 206. I přes dílčí problémy, které zde existují (a kde ne?) jsem neochvějně toho názoru, že naše město patří svou polohou, podnebím, okolím i infrastrukturou k velmi příjemným lokalitám pro klidný život. Ať si hloupé průzkumy říkají co chtějí!

Dominantní stavby města, na které byly v letech 2006 - 2010 získány vysoké dotace z evropských fondů

Za posledních 20 let se naše město změnilo k nepoznání, byly vyřešeny prakticky všechny jeho problémy (až na dopravu). Bylo to možné především díky možnosti čerpat dotace a také změnou při rozdělování daní ze strany státu ve prospěch většiny menších obcí v roce 2012, díky které městu chodí ze státní kasy, pokud mám správné informace asi 12 milionů korun ročně navíc.

Málokdo si to uvědomuje a nemám to ani zcela přesně spočítané, ale za posledních 16 let, tedy minulá čtyři volební období se v našem městě proinvestovalo kolem 900 milionů korun. Problémy města sice vyřešeny byly, otázkou ovšem zůstává jak. Hodně věcí se podařilo a zlepšují zásadně obraz města i jeho užitnou hodnotu, jsou zde ovšem rovněž díla, kde invence vedení města i práce architekta selhala. Mám na mysli to, co je nejvíce vidět, to, co vzbuzuje kontroverze a u části občanů také odpor. Investiční akce, kde se dalo hodně pro město získat, ale také hodně pokazit. Bohužel, obě nedávno budovaná náměstí, tedy jak náměstí Míru, tak 24. dubna skončila v té druhé kategorii a nic na tom nezmění ani cinknutý průzkum oblíbenosti, který měl prokázat opak. Jaká je asi jistota vedení města v tom co dělá, když musí sahat po takových způsobech prokazování své pravdy? A nejhorší na tom je, že ani taková kontroverze nepohne vedení města k tomu, aby své plány přehodnotilo, předložilo občanům k nahlédnutí a posouzení a případně je podle odezvy změnilo. S kritériem, že to, co je nové, je lepší, než to původní, se opravdu, ale opravdu nedá vystačit a smířit! Stálou připomínkou selhání projektanta i investora je pro každého řidiče vycouvání z parkoviště u KB a Panského dvora do úzkého pruhu komunikace ohrazené kovovými kůly a sloupy, k tomu ještě napříč, přes nepřehlednou cyklostezku! A to je pouhý jeden příklad z mnoha.

Že tady chybí odvaha k něčemu neotřelému a novému, invence a nápad to nám názorně předvádí fasáda dominantní budovy uprostřed města, zdejšího kina. Jeho zpackaná fasáda musela být nakonec sjednocena dodatečným nátěrem, aby se zaretušovaly závady vzniklé nejen špatným stavebním provedením, ale hlavně projekční přípravou. Při troše odvahy  opustit strejcovskou maloměstskou zatuchlost, mohla být fasáda počinem vkusu a radostí podobného druhu, jako jsme toho svědky u kavárny, která je v kině umístěna. Mladí a možná i starší by to pak možná ocenili jako "vodvaz", namísto dnešní nudy. 

Dobrá práce a péče o město se totiž neposuzuje pouze podle počtu budov zabalených do polystyrénu a ploch pokrytých zámkovou dlažbou, ale také podle opravdu podařených stavebních záměrů, ve kterých se najde široká shoda mezi občany města a radnicí, těch, které pak město také reprezentují. A to tady bohužel selhává. Mluvit bychom mohli také o z mnoha stran kritizovaném, neuváženém budování průmyslové zóny na vysoce bonitní půdě. Zejména nyní, kdy se ve zvýšené míře začíná přehodnocovat vztah společnosti k ochraně půdy a krajiny a hospodaření s vodou. Opozice i občané byli ignorováni, diskuze se nekonala, rozhodlo pár lidí, aniž by veřejnosti zodpověděli důležité otázky.

Naše město se ale nezměnilo pouze díky těm, kteří vedou radnici nyní, ale zejména díky investicím, které učinili jejich předchůdci.

Ve volebním období 2002 - 2006 činily výdaje na investice 225,5 milionů korun. K dispozici je zde kompletní přehled provedených investic, včetně fotodokumentace : ​​​​​​​

Ve volebním období 2006 - 2010 bylo proinvestováno z peněz města a na dotacích získáno kolem 250 milionů korun. Jejich součástí byly takové stěžejní investiční akce, jako Bartolomějské náměstí, Panský dvůr, cyklostezka a most přes Novou Moravu, rekonstrukce sálu kulturního domu, autobusový terminál, umělý trávník na stadionu a další drobnější investiční akce. Tak byl vytvořen skvělý základ pro ty, kteří na radnici střídali po volbách v roce 2010. Přehledy z následujících dvou volebních období nemám k dispozici, ani nevím, zda existují. Rád bych je tady zveřejnil, budou-li dodány, předpokládám však, že jejich výše by mohla být podobná, jako ta, za uvedená dvě volební období. 

Takže bych si dovolil zakončit tuto část o investicích tím, že je hloupé srovnávání toho, kdo víc investoval, kdo víc dosáhl na dotace a tedy i poměřování toho, co je víc vidět a kdo se o město více zasloužil. Každý se snažil dle svých možností a podle toho také město zvelebil. Kdo bude objektivní, jistě mně dá za pravdu. Naši předchůdci v polovině devadesátých let minulého století vybudovali za 60 milionů korun kmenový kanalizační sběrač "B", který sice není vůbec nikde vidět, ale díky němu je z celého Milokošťě odváděna splašková voda. Stavba zásadní důležitosti, díky které po povodních v roce 1997 prošel Milokošť převratným vývojem a obnovou. Podle primitivního hodnotícího pohledu by se však dalo říct, že po činnosti tehdejšího vedení města "není nic vidět". Může to ovšem tvrdit pouze hlupák.

Dalším tématem našeho rozhovoru byla kultura, kterou město žije. Byly pro ni vytvořeny vynikající podmínky, v první řadě rekonstrukcí dvou staveb, ve kterých se zejména odbývá. 

Kulturní dům byl po částech celkově zrekonstruován a přestože je dnes již pro pořádání větších akcí (plesy) kapacitně i dispozičně nedostačující, daří se tyto ve spojení s navazující budovou ZUŠ, která je majetkem Jihomoravského kraje a kinem, velice solidně a zajímavě pořádat. Skvělá je také alternace se sálem kina, které umožňuje konání větších akcí. Knihovna kulturního domu je po celkové rekonstrukci velmi zdařilým prostorem. 

Kino Morava, patří kapacitně k velkým promítacím sálům s téměř 500 sedadly. Patří od svého uvedení do provozu koncem 70.let minulého století k velkoryse řešeným zařízením, které přesto, že se během 40 let jeho činnosti změnily nároky na pohodlí diváka, stále dobře plní svůj účel. A to nejen potřeby diváka filmového, ale také účastníků kulturních akcí s velkou návštěvou. Zázemí leckdy mnoha účinkujících v přísálí je sice pouhým provizoriem, ale možná, že právě proto bývají tyto kulturní akce tak srdečné a zdařilé. Před dvanácti lety bylo kino vybaveno novou promítací i audio technologií.

Skvělým podnikatelským nápadem bylo vybudování kavárny v bývalém předsálí a šatně kina. Tento nápad byl poté ještě o level povýšen způsobem, jakým byl zařízen její interiér. Nenucenost, pohoda a mladá obsluha se šmrncovním nápojovým i (byť skromným) jídelním lístkem umocňují nosnou myšlenku nápadu. Jak už však bylo řečeno výše, nekvalitně a bez nápadu provedená smutná fasáda vrátí návštěvníka kavárny do reality maloměsta. Samotná přítomnost novosti bohužel nestačí. Je příliš vidět, že chyběl nápad i ochota vytvořit něco víc, než monotónní, polystyrenovou slupku v době, kdy se nabízí takové možnosti být kreativní. 

Vedení města v poslední době chaoticky vytváří úvahy a podklady k rekonstrukci částí, či celého kina. Řádově se údajně jedná o práce v hodnotě 40 - 90 milionů korun. Bohužel, pracuje takovým způsobem a v takovém rozsahu, že mám vážné podezření, že se v nich samo ztrácí. O těchto záměrech ví opět pouze úzký okruh lidí z vedení a to je zásadně špatně. Dobrým dokladem toho neutěšeného stavu bylo zasedání posledního zastupitelstva v prosinci 2019. Sál kina Morava již velmi nutně potřebuje vzduchotechniku a klimatizaci v rozsahu, který uspokojí potřebu nárazového, nepravidelného a krátkodobého režimu provozu. To by pro další, divácky přijatelný provoz kina prozatím mohlo stačit. Finance jsou třeba i jinde, třeba na opravy rozbitých místních komunikací.

Panský dvůr je zapsán zlatým písmem v seznamech dotací získaných městem. Pokud se nemýlím, 92,5% z jeho investičních nákladů ve výši 55 milionu korun bylo získáno v roce 2009 z evropských dotací poté, co původní dotace ve výši 60% byla vrácena proto, že se dofinancování nejevilo jako reálné. Co vzniklo z původní budovy, kterou nebylo možné kvůli její památkové ochraně strhnout, posoudí každý její návštěvník sám. Krásné univerzální prostory pro využití k mnoha účelům a navíc kus krásného, starého domu uprostřed města, které jimi právě neoplývá.

Hodnocení dvacetileté rekapitulace investičního úsilí v našem městě se dá zcela jistě pojmenovat jako úspěch. Velký úspěch. Mám za to, že velmi dobře pro nás v tomto smyslu vychází rovněž srovnání s okolními obcemi.        A také proto doufám, že po  přečtení tohoto článku a porovnání faktů v něm uvedených se uchýlí k vyzdvihování role toho, či onoho vedení města při jeho výstavbě a zlepšování pouze ten, kdo postrádá objektivitu a chce vidět realitu pouze ze svého pohledu. 

Ve Veselí nad Moravou, 18.února 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld