Hledání zmizelé doby - toulky starým Veselím 10
„Vidíme energetickou krizi, kdy se s EU nikdo nebaví. Vidíme obrovské bezpečnostní krize ve světě, kdy se opět s EU nikdo nebaví. Sledujeme nepochopení toho, co se ve světě děje. Máme v EU státy, které podporují rodiny, chtějí vyrábět a fungovat. A pak máme státy, které se rozhodly, že není potřeba vyrábět, podporují LGBT a desítky pohlaví. V tom je obrovský problém, který rozděluje Evropskou unii. Musíme být připraveni na to, že problémy mohou akcelerovat. V mém oboru musíme být připraveni na to, kde budeme brát energie a za jaké ceny, aby nám to umožnilo na našem území dále vyrábět,“
Když tak každodenně procházím svoje vybrané média, zčásti ty, kterým se říká majnstrýmové, tak i ty, co je Vít Rakušan zakazuje a říká jim dezinformační, produkované dezoláty, ke kterým se sám řadím, furt mně napadají nové a nové náměty na články.
Ale čím dál více si říkám, k čemu by to bylo dobré a plácnu se přes ruku, která se chystá ťuknout na klavesnici první písmena, nebo už rozepsaný článek zahodím.
Politická, společenská i ekonomická situace v Evropě, na tom slavném Západě se v poslední době mění značným tempem, bohužel už téměř bez výjimky k horšímu.
A tak jsem dospěl k názoru, že dál už nemá smysl se o něco snažit, že si stačí jenom počkat, až se to vyvrbí samo.
Naši starou dobrou Evropu, které ještě před patnácti, dvaceti lety ležel svět u nohou, dnes už téměř nikdo nebere vážně.
Je to proto, že za tu dobu prohospodařila vše, co ji tehdy šlechtilo a kvůli čemu požívala úctu a vážnost. Za tu dobu klesla obrovsky všem, až na ty nejbohatší životní úroveň a všechny evropské státy se nesplatitelně zadlužily. A státy Západní Evropy především.
Slyšíme stále stejné kecy o kvalitě naší demokracie a hodnotách.
V našem parlamentu jsou stále poslanci, kteří mají tu drzost, že dělí parlamentní strany na demokratické a ty, které jimi podle nich zřejmě nejsou. Při jakékoliv kritice Zelenského, nebo přeneseně Ukrajiny hovoří tito lidé o jakýchsi proruských narativech, kremelských sluzích a poskocích. I diskuze jsou toho plné.
Liberální demokracie se stala karikaturou opravdové demokracie, jen ti správně uvědomělí, ti se správnými názory jsou demokrati.
A co jsou ty donekonečna omílané Evropské hodnoty?
Je to snad zamoření západní části Evropy migrací, lidmi, kteří se až na výjimky nechtějí, nebo nejsou schopni přizpůsobit se zemím, které si vybrali za svůj cíl?
Je to snad záměrné ožebračování lidí ale i průmyslu neslýchanými cenami energií, které dohání lidi k chudobě a průmysl ke krachům?
Je to snad podpora kdečeho postradatelného a zbytečného, jen ne toho zásadního, co lidé potřebují : bytů pro mladé, dostupného zaměstnání a přiměřené odměny za práci?
Je to snad děsivá byrokratizace, která se dotýká nás všech, byrokratizace, která dusí všechny obory lidské činnosti?
Každý, kdo pozoruje současné dění ve Francii, Itálii a dokonce i v Belgii si klade otázku, jak je možné, že to došlo tak daleko, jací politici vedou evropské země, jak je možné, že nevnímají nebezpečí extrémní levice, která za migrací i násilnostmi stojí.
Ať si každý myslí o Trumpovi co chce, jedno se mu upřít nedá. Upřímně se mu nelíbí to, co se s Evropu stalo. Je to totiž totéž, co na ní nelíbí nám a bez ohledu na vše ostatní, co všechno zbabral, mu za to musíme být vděčni.
A myslím si, že to je teprve začátek a pokud se nezmátoří Evropa sama ( k čemuž se doufám pomalu schyluje), udělá to jeho nástupce J.D.V., který už se nezakecá.
Nakonec Ukrajina.
Každému, i papalášům z celé EU je snad už nyní jasné, jak to s ní dopadne.
Evropa je vyceckaná z peněz i zbraní, a už Ukrajině nemá co dát, i když by tak moc chtěla.
Schyluje se k tomu, co se mělo stát už před několika roky – hledá se někdo, kdo by jednal s Putinem, teď už jen o co nejpřijatelnější kapitulaci Ukrajiny a co nejméně potupném schlípnutí ocasu Evropské unie, která nakonec ještě bude ráda, že se s ní vůbec bude Putin bavit, protože to jednoduše nemá vůbec zapotřebí. I kvůli těm 21 balíkům idiotských sankcí, které ublížily podstatně více Evropě, než Rusku.
Promrhali jsme jedinečnou šanci udržet pětisetmilionovou Evropu v roli hegemona, který mohl být brán vážně a mohl rozhodovat spolu s USA a Ruskem o věcech, které budou hýbat světem.
Čína, kterou nenávidíme, protože vlastní obratností a šikovností dávno předběhla Evropu po právu pouze doplní první dvě velmoci.
Evropským politikům, kterým bude doufám předložen účet za obrovská pochybení, ať už záměrná či jen hloupá, ale i nám, obyčejným občanům už si stačí jenom počkat. Bohužel i bohudík. Jak pro koho!
Veselí nad Moravou, 27.října 2026
Autor článku : Vilém Reichsfeld