"Pravda vítězí"

Sleduji poslední dobou se znepokojením a údivem, co všechno se dá historicky relativizovat, přizpůsobovat a obětovat v zájmu stupidního pokrokářství a pokrytectví, které zachvátilo Západ a sleduji rovněž patolízalství české inteligence. Kde je ten Západ, který nám byl kdysi zářným vzorem pro to, co nám v této zemi tak chybělo, toho o čem jsme si mysleli, že nám to konečně přinesla sametová revoluce?

Demokracie, s havlovským, od samého začátku profláknutým heslem „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“  tady nikdy nebyla a nebude! Václav Havel v porevoluční euforii pouze naivně „vylepšil“ to ryzí a svaté heslo vyšité na prezidentské standartě, kterou dostal prezident Masaryk darem od lidí z jeho rodného kraje, tedy z kraje našeho.

Bohužel nic není vzdáleno dnešní realitě více, než to vzletné, pravdoláskařské heslo. Je po parlamentních volbách a vítězové, obdivovatelé a zastánci prezidenta Havla nám záhy předvedou, jak si toto vzletné heslo vykládají, a jak se v jeho duchu zařídí vůči opozici. O jejich volebním vítězství není třeba diskutovat, prostě ve volbách vyhráli. Mám na mysli velkorysost vítězů! Brzy to uvidíme.

Zmíněné řádky by samy o sobě nebyly důvodem pro tento článek, i když přemýšlivý pozorovatel mezi nimi a dalším textem spojitosti jistě najde.

Podíval jsem se na video, jež uvádí titulek :

"Němci se poučili z temné minulosti, Rusko své zločiny nikdy nereflektovalo," říká Padevět

Kdo má zájem, jistě jej shlédne. V podstatě se tam vše točí kolem toho, co stojí v jeho nadpisu, který vystihuje vidění světa historika Jiřího Padevěta. 

Co mně na jeho hodnocení historie vadí zcela zásadně, je nejen to, co stojí jako teze, v pro mě naprosto nepřijatelném nadpise, ale také z ní vycházející obsah rozhovoru.

Srovnávat panování nejčistší formy zla a nejhoršího režimu v dějinách lidstva, roli národa, který rozpoutal dvě nejstrašnější války v celé jeho historii, národa, jehož poučení z toho je sice pro všechny příkladné, ale na straně druhé jsou jeho skutky a vina neodčinitelné a neodpustitelné, a srovnávat to s rolí Ruska (se všemi jeho chybami a nedostatky), které ten hrůzný a nelidský nacistický režim zničilo za obrovských obětí a díky němuž tady náš národ vůbec ještě existuje, může pouze naprostý ignorant, někdo, kdo k tomu má postranní a nečestné důvody.

V rozhovoru se mimo jiné hovoří rovněž o srpnové návštěvě německého prezidenta F.W.Steinmeiera v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, tedy na místě, kde 18. června 1942 hrdinně padli v nerovném boji parašutisté, kteří svým dějinným činem zbavili náš národ říšského protektora R.Heydricha. Zajímalo by mě, jestli si Jiří Padevět položil v duchu otázku, zda by s jeho názory dnes souhlasili Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří atentát provedli, a dalších pět parašutistů, kteří při celé akci pomáhali – tedy Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Ale třeba také stovky popravených za heydrichiády a jejich pozůstalých.                 

                        Lidice, 10. června 1942                                                               Sekyrárna na Pankrácí

Srovnávat rozsah a hrůznost zločinů, kterých se dopustilo nacistické Německo v naší zemi i v celé Evropě s čímkoliv a kýmkoliv,  může pouze zaujatý a proradný cynik. Omluvy a slova dodatečné lítosti jsou sice pěkným gestem, ale na podstatě věci a historické zkušenosti našeho národa vůbec nic nemění. 

Slyším stále častěji a z mnoha stran, od těch, kdo už mají plné zuby primitivní nenávisti proti Rusku, které už dávno není komunistické, že mu více, či méně skrytě drží palce a fandí Vladimíru Putinovi, aby jeho země obstála v útocích, které proti ní Západ vede. Rusko je bohudíky mocná instance konzervatismu, vlastenectví a tradicionalismu, které dnes Západ tak rychle opouští. Ten Západ, který má plnou hubu intrik, trapných výhrůžek a sankcí bez účinku, ten Západ, který není schopen ochránit své hranice, ten Západ, který připouští, aby Evropany zabíjeli islámští nájezdníci importovaní zásluhou Německa, ten neschopný Západ, který by Rusko při vojenské konfrontaci zašláplo jako obtížný hmyz. Nebo si snad opravdu někdo vážně myslí, že by se do toho konfliktu montovaly upadající a svými vlastními problémy přehlcené USA?

Bude to opět Rusko, které nám dodá plyn, abychom v té slavné EU s jejím osvíceným vedením, které vede Evropu do záhuby v zimě nezmrzli.

Znovu si při této příležitosti vybavuji letošní Den památky obětí holocaustu, příkladu neuvěřitelného pokrytectví a neúcty, kterou projevili ve svých projevech pánové Vystrčil jako předseda senátu, a pan Papoušek, předseda Federace židovských obcí. Zachovali se oba jako bezpáteřní pokrytci a zbabělci.

Pan Papoušek si může zase někdy stěžovat na antisemitské žvásty primitivních idiotů. Sám svým chováním přispěl (ostatně stejně jako pan Vystrčil) k šíření nenávisti mezi národy a nijak se od nich neliší.

Nemám v úmyslu obhajovat okupaci vojsky armád Varšavské smlouvy v čele s těmi sovětskými v roce 1968. To, a následujících 20 let přineslo našemu národu především velkou újmu morální. Každý jistě posoudí, jaký je to rozdíl oproti desítkám milionů obětí  a gigantickým materiálním škodám, které Evropě způsobilo nacistické Německo během druhé světové války (první ani nezmiňuji). Ty navíc žádné zemi ani jejím lidem alespoň finančně neodškodnilo. Němci se z toho za tři poválečná desetiletí opravdu poučili, ale bohužel jsou dnes opět vůdčí silou Evropy, se kterou to už opět, a zejména díky nim, nevypadá příliš růžově.

A na tom nic k lepšímu nezmění ani pochybné snahy o přepisování dějin v podání pana Jiřího Padevěta.                    Historik, který přestane nahlížet na dějinné události na základě nezpochybnitelných faktů a uchýlí se k jejich pokroucené subjektivní interpretaci na základě politické poptávky a osobních zájmů, se tím nejhorším možným způsobem zpronevěřil svému poslání, které do slova a do písmene zradil! Inu každá doba má své Čurdy!


Veselí nad Moravou, 19.října 2021

Autor článku : Vilém Reichsfeld