Vůbec se mně do toho psaní, na rozdíl od dřívějších, optimistických článků o Janovi nechce. Ale abych to spolkl a celé přešel naštvaným mlčením, to by taky nebylo fér.
Janovi stačilo jedno pivo a je znovu na dně. Tentokrát už zřejmě nadobro a navždy.
Bohužel, musím říct, že si už ani nedovedu u Jana představit jakýkoliv obrat, či změnu k lepšímu. Spíš už jenom k horšímu, protože svoji šanci definitivně promarnil.
Před pár týdny mně poslal pohlednici z Chorvatského letoviska Gradac. Každoroční cestování k moři si vytkl jako svoji prioritu a chápal jsem to jako atribut, který už bude natrvalo patřit k jeho životní úrovni, kterou se mu podařilo doslova vykřesat ze svého, až donedávna bídného života alkoholika.
Nic jsem o té děsivé změně, která u něj nastala, netušil, ale když si před čtrnácti dny přišel pro stovku, ačkoliv vím, že má v bance na kontě desítky tisíc korun, vrtalo mně to hlavou. Opile však nepůsobil, a tak ji dostal. Za tři dny se v zanedbaném zevnějšku objevil u našich dveří znovu a žádal dalších padesát korun. Ve vteřině se mně potvrdilo, že už v tom znovu lítá, odmítl jsem ho a zavřel dveře.
Po týdnu jsem v obchodě potkal Jarka, který mu byl rovněž oporou i důvěrníkem při jeho strastech a potřebách. Sdělil mně, že si Jan, možná z přebujelé víry v sama sebe a svoji pevnou vůli před časem dal jedno pivo a znovu se tak potvrdila dobou i zkušenostmi ověřená pravda, že alkoholikem zůstává člověk celý život a nikdy se nezbaví možnosti recidivy. Přesně tím způsobem, jako se to teď stalo Janovi.
Tolik lidí mu fandilo a pomáhalo, ale hlavně věřilo, že svou minulost nechal nadobro za sebou.
V lednu si Jan s pomocí těch, kteří mu věřili, vyřídil odpuštění tehdy splatných dluhů v akci „Milostivé léto“. Jejich zbývající, tehdy ještě ne aktuálních dluhů je pro nadcházející pokračování „Milostivého léta“ připravena. Chybí na ní pouze jeho podpis a poté odeslání exekutorovi.
Dva úkony, které jsou třeba k Janovu kompletnímu oddlužení přináší pro ty, kteří to připravovali, zajímavé dilema. Zaslouží si Jan ještě vůbec takovou pomoc? Je vůbec ve stavu, ve kterém se nachází, schopen pochopit o co se jedná? Záleží mu na tom ještě vůbec? A bude to vůbec chtít podepsat? Napadl mně při té příležitosti bizarní způsob, jak z alkoholika vymámit podpis na dokumentu, kterým mu budou odpuštěny dluhy : dát mu za něj stovku, kterou stejně obratem propije! Co to ale pomůže, když dluhy na zdravotním pojištění brzy naseká znovu.
To co by pro něj bývalo před měsícem důvodem k radosti a vděku, kterým tehdy za pomoc nešetřil, se za tuto dobu zřejmě změnilo ve lhostejnost a nezájem, se kterými asi ve svém dnešním stavu svět vnímá.
Díly jednomu pivu, jehož vypitím zničil vše, na čem si ještě nedávno zakládal a byl za to na sebe hrdý.
Odkazy na starší články o Janovi :
Lidé na dně
Jenda se odrazil ode dna
Zatracovaný opilec se vzepřel osudu
Veselí nad Moravou, 13.září 2022
Autor článku : Vilém Reichsfeld